|
na další stranu
Archiv divoké vinice
Milan Nakonečný má 91!
Navštívil jsem prof. PhDr. Milana Nakonečného, svého vysokoškolského učitele psychologie a velkého přítele, 8. února 2023 a popřál mu k 91. narozeninám. Milan Nakonečný se celý život věnuje magii a měl jsem tu čest za jeho pomoci vydat v Divokém víně knihu Magia Innaturalis v překladu Františka Kabeláka, v té době nejvýznamnějšího českého hermetika, ezoterika, okultisty, mága a kabalisty. František Kabelák zemřel v roce 1969 a vydání knihy se nedočkal.
Milan Nakonečný je autorem několika desítek knih z oboru psychologie a jiných. Do Divokého vína přispěl několika články o psychoanalýze a umění.
Milý Milane, přeju Ti zdraví a přiměřeně dobrou náladu! Tvůj Lu
Fotografie Antonín Václav Hess.
247. děťátko v babyboxu Nemocnice Znojmo!
V úterý 7. února ve 21:56 vstoupila dvířky znojemského babyboxu do nového života - snad lepšího -holčička, kterou jsem pojmenoval Květuše. Jméno dostala po dámě, jež se nevídaným způsobem zapsala do projektu babyboxů. „Je asi dvoudenní a na sobě má tričko zřejmě po mamince, jinak je nahá. Je drobnější tak do tří kilo, ale na pohled zdravá! Hned ji nakrmíme!“ řekla mi dětská lékařka Kateřina Wojnarová, která měla právě službu.
Ve znojemském babyboxu je to první děťátko od 19. března 2015, kdy byl otevřen. V letošním roce je také první a přichází po delší pauze – naposledy bylo děťátko nalezeno 23. října 2022 v babyboxu na Praze 6. Skóre mezi holčičkami a klučíky Květuše změnila na 135:112 ve prospěch holek.
Česká mincovna už připravuje zlatý dukát pro novorozence s číslem 247. Dukáty obdarovává významný partner projektu všechna děťátka odložená do babyboxu. Ať žije Květuše ze Znojma! Ať žije její kmotra Květuše!
Babydědek Lu
Novorozenecký dukát od České mincovny.
Jindřich Štreit zve!
kliknutím zvětšíš!
Přání od Rosti Opršala!
Když v únoru se zasadilo víno
vydrželo sněhy mrazy
vyrostl z něj rozsochatý kmen
spousta révy co uměla do burčáku kvasit
vydala a dává víno pro potěchu
chtělo by říci: Tož, dobré dílo, amen.
Ale kdež, šetřme dechu!
Přece zdaleka nejsme u dna.
Je předčasné zvonit na zvonec
je brzy sklánět praporec
dokud nám život chutná!
Milý Lu, vše dobré a všechno nejzdravější! Ať chutná…
Váš Ro
Narodil se Jan Hess, můj čtvrtý pravnuk!
V neděli 22. ledna kolem desáté hodiny dopoledne se narodil mému vnukovi Filipu Hessovi a jeho ženě Janě synek, jehož pojmenovali Jan. Jana a Filip už mají skoro čtyřletou holčičku Aničku. Moje vnučka Martina má také dvě děti - klučíka Adama a holčičku Žofii. Počítám-li správně, jsem čtyřnásobným pradědem.
Perličkou je, že dnes 22. ledna slaví své 70. narozeniny můj přítel, gynekolog Zdeněk Mayer. Blahopřeji všem!
L. H.
Vladimír Stibor zve!
Kliknutím zvětšíš!
Pavel Hudec Ahasver zve na výstavu fotografií!
Pavel Hudec Ahasver publikoval své fotografie v tištěném Divokém víně v 60. letech. Spolu s Pavlem Jasanským se stali nejvýznamnějšími autory fotografií časopisu.
Pavel žije v proslaveném domě Hanzlberk v ulici Pod Vyšehradem, který byl střediskem avantgardních umělců v druhé polovině minulého století. Jeho dcera Dita nabízí starožitnosti a také Pavlovy fotografie v obchůdku Antique Ahasver v Prokopské ulici 3 na Malé Straně. Otevřeno má od úterý do soboty od 11 do 18 hodin a spojit se s Ditou můžete prostřednictvím mailu ahasver@sovice.net.
Pavel Hudec Ahasver zve na výstavu svých fotografií, která bude zahájena v úterý 10. ledna od 18 hodin v Knihkupectví a kavárně Řehoře Samsy v pasáži domu "U Nováků" ve Vodičkově ulici 30.
L. H.
Studenti Akademie výtvarných umění a jejich modely na fotografii z první poloviny 60. let.
Anima zve!
VÝSTAVA IMAGINATIVNÍCH OBRAZŮ A BÁSNÍ
„ANIMA VE VÍRU ŽIVOTA“
Ve čtvrtek 5. ledna 2023 proběhne od 18.00 hodin slavnostní zahájení výstavy obrazů a básní Kateřiny ANIMY Duškové s názvem ANIMA VE VÍRU ŽIVOTA v galerijních prostorách Tiché kavárny v Praze. Na vernisáži zazní autorská recitace ANIMA básní a hudební vystoupení Jiřího Šámala s hangem a zpěvem. Samotnou výstavu si zájemci budou moci prohlédnout do 31. ledna 2023.
Výstava ANIMA VE VÍRU ŽIVOTA si klade za cíl předat lidem zážitek z uměleckého pohledu na svět, který je plný inspirace a hravosti. Chce na chvíli odvést pozornost od každodenních starostí a ukázat půvab všedního dne, který je naplněn drobnými radostmi. Autorka přitom považuje za důležité osobní setkání návštěvníků výstavy s originální tvorbou, kdy se lidé na chvíli zastaví, nechají se vtáhnout do uměleckého světa a umožní básním a ilustracím pozitivně působit na své emoce.
Kateřina ANIMA Dušková se ve své tvorbě dlouhodobě zaměřuje na téma lásky, života a kreativity. Její tvorba je naplněna specifickou energií. Tu v případě ilustrací zdůrazňují výrazné linie a barevnost, která se nese v kombinaci černé, červené nebo žluté barvy. Na ilustracích lze potom sledovat rozmanité postavy, zvířata a věci, které spojuje téma umění a hry.
Přijďte se podívat na vernisáž výstavy ANIMA VE VÍRU ŽIVOTA a zažijte její jedinečnou atmosféru v přítomnosti autorky Kateřiny ANIMY Duškové v osobitých prostorách Tiché kavárny.
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Kateřina ANIMA Dušková je mladá česká básnířka a ilustrátorka. Narodila se v Opavě, v současnosti žije v Praze. Od dětství ráda hrála na hudební nástroje a zpívala. Dlouhodobě se věnovala hře na příčnou flétnu a sborovému zpěvu, se kterým se účastnila koncertních zájezdů po Evropě a USA. Během vysokoškolského studia se pro ni stalo hlavním zájmem psaní poezie a tvorba ilustrací technikou kolorované kresby. Poezii pravidelně publikuje na sociálních sítích a v literárním časopise, účastní se autorských čtení. Pořádá také výstavy vlastních obrazů a básní, které realizovala například v Praze, Brně a Opavě. Aktuálně pracuje na vlastní ilustrované básnické sbírce a nové kolekci obrazů.
TICHÁ KAVÁRNA
Tichá kavárna byla slavnostně otevřena na podzim roku 2011 a vznikla jako společný projekt neziskových organizací Tichý svět – chráněná pracoviště, o.p.s. a Tichý svět, o.p.s. Kavárna se tak stala první pražskou kavárnou s neslyšící obsluhou. Představuje prostor, kde mohou neslyšící pracovat, využít své schopnosti a ukázat sobě i svému okolí, že i v tak náročném oboru, jakým je pohostinství, se mohou s úspěchem uplatnit. Kavárna slouží rovněž jako tréninkové prostředí a nabízí podporu studentům a absolventům odborných škol pro jejich profesní začátky. Podnik se stal místem, ve kterém se můžete setkat s oběma světy – slyšících i neslyšících. Neslyšící si zde mohou objednat ve svém vlastním mateřském jazyce, tedy jazyce znakovém, potkat své přátele a zastavit se na „kus řeči“ nad šálkem dobré kávy. Slyšící hosté tu mají jedinečnou možnost vyzkoušet si znakový jazyk, jaké to je objednat si beze slov a užít si atmosféru, kterou kavárna nabízí. Komunikace s personálem se vůbec nemusíte obávat, úplně stačí ukázat prstem do nabídky. Pravidelně se zde pořádají výstavy, koncerty a jiné kulturní a vzdělávací akce. Zejména v teplých měsících se můžete těšit na příjemné posezení na zahrádce.
Tiskový kontakt: katerinaanima@gmail.com, +420 777 991 882
Oficiální webové stránky: www.katerinaanima.cz
|
|
|
Dušan Spáčil přeje!
Koupání v novém roce 2023!
Denisu jsem fotografoval v Chyňavském potoce v údolí pod obcí Horní Podkozí. Dodnes je tam chatička, kam jsme jezdili s Mélou Machálkem a se spolužačkami z gymnázia Na Zámečku.
Chyňavský potok se o pár set metrů dále vlévá do Kačáku, místa, ke kterému chovám krásné vzpomínky.
L. H.
Jiří Žáček hlásí vydání nové knížky!
Knížka vyjde v únoru a jmenuje se Život je krátký. Sbírka čítá 100 stran, ilustroval ji Josef Velčovský, graficky upravil Martin David a vydává nakladatelství Šulc - Švarc, s. r. o.
Máte se na co těšit, milí čtenáři!
L. H.
Štěpán Votoček poslal štědrovečerní básničku!
Štědrovečerní
Na Štědrý večer
smaží se řízky
každému každý
dneska je blízký
Pod smrčkem dárky
rozbalej smradi
se všemi všichni
mají se rádi
Ach kouzlo Vánoc
cukroví, koled
snad břicho zítra
nebude bolet
Dědečka vnouče
matku syn líbá
a v lese visí
Jan Jakub Ryba
Jindřich Štreit a Vladimír Stibor posílají novoročenku!
Královna všech!
Nakladatelství MediaRey, SE, mi poslalo knížku Královna všech, a tak jsem hned prolistoval text Ireny Cápkové, potěšil jsem se historkami ze života své oblíbené královny, již obdivuju především pro její vztah ke koním. Sám jsem totiž chovatelem anglických plnokrevníků. Text je čtivý, a tak předpokládám, že 223 stránek přečtu za dva večery. Děkuju za knížku a současně ji doporučuju čtenářům k přečtení.
L. H.
Forbes cooking!
Přišla mi kuchařka Forbes cooking, kterou vydalo nakladatelství Media Rey, SE autorky Kateřiny Harudové. Na 217 stránkách přináší řadu receptů světové kuchyně, ale taky klasická česká jídla. Všechny recepty jsou doprovázeny celostránkovými fotografiemi, které považuji za velmi zdařilé. Rozhodl jsem se, že každý den si uvařím jedno jídlo. Než zrealizuju recepty na 217 stránkách, zabere mi to nějaký čas. Dobrou chuť, milý čtenáři.
L. H.
Genius z ulice
František Dostál byl v osmdesátých letech jedním z nejpopulárnějších českých fotografů - sám jsem ho potkával v redakci Světa v obrazech, kam na rozdíl od jiných "mistrů," (ostentativně vonících dálkami a ověšených fotoaparáty s obrovskými objektivy zvučných značek), přicházel nesmírně skromně, s malinkou leicou v kapse - a s imidž chlapíka z pražské ulice, který "náhodou udělal pár slušnejch fotek." Ano, bylo až kuriózní, že tenhle laureát desítek mezinárodních fotografických soutěží celý život tvrdil, že je pouhý amatér a dlouhá desetiletí strávil profesně v jakémsi odborném časopise, kde snímal hlavně hasiče při cvičeních a různé fotky na tabule cti. Byl s tím prý zcela spokojen, protože měl čas na "amatérské" bloumání s fotoaparátem…
Ale ty obrázky, které "jako amatér" nafotil, ty jsou božské. Podle mého představovaly nejen jedno z nejautentičtějších svědectví o sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech u nás, ale zároveň byly v dobrém slova smyslu "lidové" - asi tak jako jsou lidové třeba kresby Josefa Lady.
Mrzelo mě, že v novém tisíciletí přestaly Františkovy fotky v novinách skoro vycházet - a tak jsem rád, že naše nakladatelství Bondy před časem alespoň mohlo připomenout Dostálovu tvorbu malou knížkou "Jdeme na jedno“, ve které jsme spojili Františkovy fotky s povídáním Ivana Hlase. Měl jsem pocit, že to pana Dostála tehdy potěšilo. Bohužel od té doby jsme se neviděli - informace o tom, že František Dostál zemřel, mě však bolestně zasáhla. Svým způsobem je ale příznačné, že odešel právě v den, kdy jsou české obce plné Mikulášů, andělů, čertů a smějících se dětí. V den stejně plný zemité člověčiny jako fotky Franty Dostála.
(ds)
|
|
|
|
|
|
Milan Vácha je autorem busty Charlese de Gaulla.
U kostela Krista Spasitele na pražském Barrandově byla 22. listopadu 2022 slavnostně odhalena busta generála Charlese de Gaulla (1890 - 1970), francouzského prezidenta v letech 1959 - 1969.
Protagonistou projektu je Dominik kardinál Duka, jenž se odhalení zúčastnil. Námět dal novinář PhDr. Milan Syruček, oslovil akademického sochaře docenta Milana Váchu, který je autorem celého pomníku.
L. H.
Fotografie Šárka Váchová.Kostel Krista Spasitele v Praze 5 v Grussově ulici.
Sochař Milan Vácha slaví 78!
Akademický sochař docent Milan Vácha oslavil 9. prosince 2022 78. narozeniny. Ve skvělé kondici jej udržuje jeho choť loutkářka Šárka Váchová, mimo jiné autorka seriálu televizních pohádek Chaloupka na vršku. K narozeninám si pořídili výtah, protože k jejich domu ve stráni nad lysolajským údolím vede strmé schodiště čítající 70 schodů. Původně jsem chtěl výtah vyzkoušet, ale spokojil jsem se nakonec jen s tím, že jsem si na sedačku sedl. Ostatně Šárka si jej vyzkoušela jen jednou. V každém případě Milanovi gratuluji nejen k narozeninám, ale i ke skvělému výtahu.
Milan Vácha 22. listopadu odhalil své dílo - bustu generála de Gaulla u kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově v Grussově ulici. Protagonistou sochy je kardinál Dominik Duka, který se odhalení zúčastnil. Blahopřeju, Milane!
L. H.
84. babybox otevřen v Tachově!
V pondělí 5. prosince ve 12 hodin, symbolicky na Mikuláše, jsme slavnostně otevřeli 84. babybox v Tachově, posledním okresním městě v České republice dosud bez záchranné bedýnky pro nechtěná děťátka. Výrobcem a servismanem je Zdeněk Juřica MONTEL, Náměšť nad Oslavou, se svojí chotí Jitkou, jež má navíc ten den svátek.
Zřízení babyboxu v Tachově je pro mě osobně velkým zadostiučiněním, protože jsem město „dobýval“ více než pět let. Babybox se nakonec podařilo zřídit v areálu firmy GRAMMER CZ, s. r. o. v Okružní ulici 2042 mezi pneuservisem a Finančním úřadem.
Ve firmě GRAMMER se přimluvil její bývalý pracovník Josef Kozlík, příbuzný mého přítele, básníka, spisovatele a novináře Dušana Spáčila. Oběma děkuju!
Děkuji místním dárcům, ale hlavně společnosti ROSSSMAN spol. s r. o., která ve své charitativní akci Kde srdce pomáhá oslovila své zákazníky a ti sami rozhodli o výši daru, který nám ROSSMANN poskytl. Za ROSSMANN se otevření zúčastnila Vendulka Svobodová, která mi předala symbolický šek na 340 646 Kč. Druhá protagonistka našeho projektu Olinka Stanley se bohužel léčí z nachlazení. Protože se v Tachově nepodařilo vybrat potřebnou částku, na pomoc přispěchali tradiční mecenáši Jana a Karel Severinovi z Brna, Vojtěch Novák a jeho společnost Květiny Novák Praha, a. s. a soukromá dárkyně z Prahy Libuše Janebová. Děkuju!
Děkuju všem dárcům a společnosti GRAMMER CZ, bez nich by v Tachově babybox nebyl.
Babydědek Lu
| Vendulka Svobodová mi předává symbolický šek společnosti ROSSMANN, spol. s r. o. | Vendulka Svobodová z ROSSMANN, spol. s r. o., předvádí, jak se odkládá děťátko. | Zleva pracovnice společnosti GRAMMER CZ Dagmar Mrázová s andělem a půvabná Vendulka Svobodová, protagonistka babyboxů. |
Semper vivens Hrabica!
Umřel Zdeněk Hrabica. My, co jsme ho dobře znali, bychom vám o něm mohli hodně vyprávět, protože to byla barvitá osobnost. Třeba k nám do Světa v obrazech přišel jako šéfredaktor někdy v roce 1985 - a bylo to pro mě, mladé redakční ucho, jako by mi někdo otevřel okna a pustil do poněkud zatuchlé redakční atmosféry čerstvý vzduch.
Zdeněk byl totiž sice „stranický kádr,“ ale zároveň velký bojovník za perestrojku a glasnost – tedy za onen gorbačovský trend otevřenosti a vyrovnání se se stalinismem, se kterým jsem se ztotožňoval. Zároveň to byl bohém a přítel básníků a umělců, což přinášelo neuvěřitelné historky s ním spjaté. (Nadhodím namátkou jen jednu – tu, jak Hrabica v době, kdy podklady časopisu tvořily jen na stroji psané texty, papírové nákresy a jedinečné diapozitivy, zašel s kamarádem na víno - a cestou z vinárny zapomněl celé zlomené číslo Světa v obrazech v taxíku. Tragédie ale skončila dobře, onen dobrý taxíkář totiž tašku poctivě přinesl do redakce!)
Zdenek sám jako autor nebyl velký stylista – měl ale to, co každý novinář potřebuje mnohem více, než pouhé vytříbené pero. A sice nesmlouvavou zvědavost, touhu pochopit a otvírat kýmsi neprávem zamčené dveře. (Ostatně, i na vizitkách míval výstižné heslo Semper vivens -Věčně živoucí.)
Tyto vlastnosti ho neopustily ani po listopadu1989, kdy byl ovšem z velké žurnalistiky dost neprávem vyobcován a věnoval se tedy hlavně psaní knih literatur faktu. (Ještě za totality napsal cennou publikaci Lidé z reportáže a zajímavou studii o generálu Klapálkovi, Muž, který velel mužům. Po revoluci přidal dalších devět svazků.)
Já si ho však stejně budu navždy nejvíc pamatovat jako kamarádského šéfa, který nikoho neprotežoval, pro kterého nebylo nic tabu, a v oné podivné normalizační době zároveň velmi statečně stál za svými redaktory. Já vím, bylo mu už osmdesát šest. A ono to semper vivens pro nikoho bohužel neplatí provždy. Můžeme tě ale Zdenku ujistit, že ve vzpomínkách živý zůstaneš.
Dušan Spáčil
|