Archiv divoké vinice

Babybox na záchrance v Českých Budějovicích přijal 269. děťátko

Je to kluk, radoval se ředitel českobudějovické záchranky MUDr. Marek Slabý ze zasedání v Senátu, a je zdravý! Chlapeček byl pečlivě oblečený v modrém overalu a bílé čepičce. Stalo se ve středu 30. října v 9:06 hodin. Pojmenoval jsem ho Bohumil po svém dávném příteli a majiteli sítě fialových obchodů Vít Potraviny. Bohumil Fiala před 25 lety emigroval a žije v Dominikánské republice v úplné chudobě. Má místní ženu a s ní dvě malé děti, stará se o tři německé ovčáky.
Chlapeček je deváté letošní děťátko a skóre kluci v. holky upravil na 123 : 146, vedou holčičky. V Českých Budějovicích vstoupilo na záchrance do života celkem zatím šest dětí, Bohumil je sedmý. Babybox jsme otvírali díky Marku Slabému v roce 2012, protože nás budějovická nemocnice odmítla.
Prosím Jaroslava Černého, marketingového ředitele České mincovny, aby nechal vyrazit zlatý novorozenecký dukát s číslem 269. Česká mincovna obdarovává dukátem všechny děti z babyboxu.
Ať žije Marek Slabý, ředitel Zdravotnické záchranné služby a senátor! Ať žije malý Bohumil z Českých Budějovic! Ať žije jeho kmotr Bohumil Fiala (70) v Dominikánské republice! Babydědek Lu

Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny
Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny
 

Veronika Hlaváčová, Příběh Johanky z babyboxu a 2. místo Prix Bohemia Radio

Český rozhlas a redaktorka Veronika Hlaváčová byli oceněni na Mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. V kategorii Reportáž se umístila na 2. místě s Příběhy babyboxu - Johanna. Celým sedmidílným seriálem Radiožurnálu Příběhy babyboxu otevřela téma dětí, které spojuje nejen to, že byly odloženy do babyboxu, ale především to, že našly milující adoptivní rodiče.
Gratuluji Veronice Hlaváčové k významnému úspěchu a jsem rád, že babyboxy byly u toho.
Ludvík Hess

Píše mi redaktorka Českého rozhlasu Veronika Hlaváčová
díky patří hlavně Vám, bez Vás by reportáž neexistovala..a pak jsem taky moc děkovala respondentce Johannce a její rodině (Johannku ocenění moc potěšilo a prý se chce podívat osobně i na pardubický babybox a ptá se, jak přesně tam ležela - jak měla hlavu? haha....).. Dál určitě stojím o Příběhy babyboxu 2.
Jde o reportáž o Johanně, která se jako novorozená v roce 2016 objevila v pardubickém babyboxu. Jak dnes v sedmi letech sama říká, z této schránky na odložené děti má ještě schovanou čepičku a dětský obleček. Školačka Johannka vyrůstá s adoptivními rodiči, od kterých ví o svém životním startu veškeré informace včetně té, proč se do babyboxu dostala. V roce 2016 u sebe totiž měla jako jedna z mála babyboxových dětí dopis s vysvětlením.
Reportáž o Johannce je součástí sedmidílného radiového seriálu, který vysílal Radiožurnál letos v dubnu. Série je také o babyboxových dětech Vítkovi, Anežce, Dominice a Janě.
Mgr. Veronika Hlaváčová
redaktor zpravodajství

 

Výstava Pavla Jasanského

Lukáš Jasanský zve na výstavu z díla Pavla Jasanského, fotografa a grafika, který se zásadním způsobem zasloužil o podobu tištěného Divokého vína.

 

V Plzni mají babybox nové generace!

Zdeněk Juřica MONTEL Náměšť nad Oslavou instaloval ve středu 16. října na Poliklinice Denisovo nábřeží v Plzni babybox nové generace. Původní bedýnka sloužila v Plzni od roku 2011 a bylo do ní odloženo pět nechtěných lidských mláďat. Ke zřízení babyboxu nám dal souhlas tehdejší provozovatel polikliniky Ing. Norbert Plch. K jeho mimořádné ochotě přispěla přímluva plzeňské novinářky Michaely Kunešové, dnes Adámkové.
V Mulačově nemocnici nás s babyboxem odmítli a stejně tak ve Fakultní nemocnici Plzeň, kde byl primářem dětského oddělení Jiří Dort, úhlavní odpůrce babybox, s nímž jsem se tehdy střetl v televizním i rozhlasovém duelu.
Původní plzeňská bedýnka je jedna ze tří posledních původních a byla již po technické stránce zastaralá.
Nový babybox je zhotovený z antikorového plechu, jeho dvoukřídlá dvířka se otvírají automaticky a po vložení děťátka a aktivaci senzoru se zcela samočinně zavřou. Ručičky či nožičky děťátka jsou chráněny proti kolizi s dvířky fotobuňkami. Vnitřní prostor bedýnky je klimatizován. Babybox je opatřen náhradním zdrojem energie a napojen mnohonásobně jištěnou signalizací na počítače a na mobilní telefony stálé služby.
Na slavnostní otevření, které se uskuteční 5. listopadu ve 12 hodin jsem pozval i emeritního biskupa Františka Radkovského, který v roce 2011 babyboxu požehnal, i současného biskupa Tomáše Holuba, který je velkým protagonistou projektu babybox. Věřím, že se zúčastní i někdejší odpůrkyně doc. Milada Emmerová, jež 4. listopadu oslaví 80. narozeniny. Milada Emmerová změnila svůj původní negativní názor a stala se protagonistkou babyboxu.
Hlavním dárcem je Nadace Agrofert, jež náš spolek opakovaně a zásadně podporuje. Ředitelka nadace Zuzana Isabella Tornikidis při svém pracovním pobytu na velvyslanectví ve Spojených státech adoptovala malou černošskou holčičku, kterou pojmenovala Georgia a přivezla ji s sebou do Čech.
Významnými dárci jsou dále Nadace ČEZ, společnost Medica Sever a brněnská společnost S:Lukas, jejíž majitelé Jana a Karel Severinovi jsou dlouholetými šlechetnými mecenáši babyboxů. Můj přítel PhDr. Karel Severin, jenž spolu s manželkou Janou zasvětili život rekonstrukci starých brněnských architektonických památek, nedávno zemřel a na jeho počest jsem jeho jménem pojmenoval chlapečka odloženého do Svitavské nemocnice.
Věřím, že sama existence babyboxu bude významnou pomocí pro nešťastné maminky, i když bych byl nejraději, kdyby nový babybox zůstal provždy prázdný.

Ludvík Hess

 

268. děťátko jsem pojmenoval Karel Severin

Malý Karel byl odložený 28. září v 11 hodin ve Svitavské nemocnici. Je to na první pohled zdravý, přibližně dvouměsíční klučík, jak mi řekla doktorka Nikola Svobodová, která děťátko ošetřuje. Byl oblečený v modrém svetříku a zabalený v bílé zavinovačce. Paní vrátná mi vyprávěla, že děťátko přivezlo auto, a maminka požádala kolemjdoucí sestřičku, aby jí pomohla otevřít babybox. Připomínám, že se jedná o stisknutí jediného tlačítka.
Právem se ptáte, jak vím, že se jmenuje Karel Severin. Pojmenoval jsem jej na počest velkého mecenáše a svého přítele PhDr. Karla Severina, restaurátora brněnských památek, který nedávno zemřel. Ať je tedy Karlů Severinů zas o jednoho víc.
Karel je osmé letošní děťátko z babyboxu a druhé ve Svitavské nemocnici. Skóre kluci versus holčičky upravil na 122 : 146.
Prosím Jaroslava Černého, marketingového manažera České mincovny, aby pro Karla nechal vyrazit zlatý novorozenecký dukát, jímž Česká mincovna tradičně obdarovává všechna děťátka odložená do babyboxu.
Spolek Babybox letos otevře novou bedýnku 5. listopadu ve 12 hodin na Poliklinice Denisovo nábřeží v Plzni a tradičně na Mikuláše 5. prosince v Nemocnici Litoměřice. Prosím šlechetné dárce, aby zvážili dar na pořízení těchto dvou babyboxů. Pomůže každá koruna.
Ať žije malý Karel ze Svitav!
Babydědek Lu

Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny
Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny
 

Ivan Fontana Karlovi Sýsovi

Poslední přelet (Karlovi Sýsovi in m.)
Tečka, velká jako zatmění slunce.
Ani slovo navíc, ani čárka, žádná ozvěna.
Pan K. se navěky odmlčel - -
Nastalo hrobové ticho, možná se vesmír
zastavil. Možná se jen nahnul. Jsou slyšet
jen křídla včel, z česna odvolává je bdělá
matka královna. Hromada kamení,
či spíše výsypka antracitu, se také sype
jako soliflukce a je to slyšet,
jako když hřmí a padá kamení.

Znamená náš odchod z tohoto světa
snad zároveň i konec světa? Nebo je
předzvěstí špatného znamení? Chybné
hvězdné konstelace? Nebo je jakousi nadějí?
Poslední přelety, salta mortále a piruety
nad kavčím hnízdem.
Poslední přemety, poslední lety
a krkolomné pády. Poslední tlukot křídel.
Poslední loučení pod křídly poezie.
Ještě, že verše jsou z nerezi.

 

Jirka Žáček mi píše o večeru k poctě Karla Sýse

Dobrá zpráva! Pokračuj, ať si spolu ještě zajdeme na Nebozízek, tentokrát už bez Karla. Dnes večer jsem se účastnil večera k poctě Karla S. ve Slovenském domě, bylo to fajn, smečka tajných milenek a pár kamarádů. Každý vzpomínal na Divoké víno, musel jsi mít škytavku! JŽ

Karel Sýs, Jirka Žáček a Ludvík Hess na Nebozízku 19. září 2023
Karel Sýs, Jirka Žáček a Ludvík Hess na Nebozízku 19. září 2023
 

Dušan Spáčil mi píše o večeru Karla Sýse

Básnické skopičiny
Na večeru věnovaném Karlu Sýsovi, který se konal ve Slovenském domě v Praze, jsme si připomněli, že básník, který dokáže jako K. S. zůstat rebelem, neumírá. Na snímku o tom hovoří Vladimír Skalský, na pódiu sedí (zleva) Jiří Žáček, za ním se skrývá Eva Frantinová. Dále je tam Lubomír Brožek, Jaroslav Čejka, Milan Blahynka a moje maličkost. Bylo to zajímavé povídání. Nejzábavnější částí byly Jirkovy a Jardovy vzpomínky na Karlovy skopičiny a taky ukázka z chystané knížky o životě s K. S., kterou nám přečetla Eva Frantinová. Její maminka k tomu zahrála na klavír pár melodií, které měl Sýs rád. (Maminka je stále velmi vitální - vypadají se šarmantní Evou jako dvě sestry.) Podobně energicky a duchaplně působil i nestor literární kritiky Milan Blahynka. Dozvěděli jsme se od něj mimo jiné i to, že se s K. S. seznámili při krádeži (květin).
DUŠAN SPÁČIL

Foto Ivo Havlík
Foto Ivo Havlík
 

Komponenty intimity

 

Vzpomínka na Karla Sýse

 

Vladimír Stibor zve na křest básnického almanachu

 

267. děťátko je klučík Štěpán, odložený do babyboxu v Nemocnci Hranice

V neděli 18. srpna 2024 v 7:59 se rozezněl signál hlásící odložení děťátka.V babyboxu byl chlapeček zcela nahý, jen zběžně umytý. Podle lékařky se narodil dnes v noci. Klučík váží 3780 gramů a je na pohled zcela zdravý. Jméno Štěpán jsem mu dal na počest svého přítele, básníka a spisovatele MUDr. Štěpána Votočka, ředitele Nemocnice Slaný. Doktor Votoček se stará i o mé zdraví.
Malý Štěpán je sedmé letošní děťátko v babyboxu a skóre kluci versus holčičky upravil na 121 : 146.
Prosím šéfa marketingu České mincovny Jaroslava Černého, aby vyrazil zlatý novorozenecký dukát s číslem 267. Česká mincovna tradičně obdarovává děťátka odložená do babyboxu zlatou mincí.
Ať žije Štěpán z Hranic! Ať žije Štěpán Votoček z Nemocnice Slaný!
Babydědek Lu

Zlatý novorozenecký dukát České mincovny
Zlatý novorozenecký dukát České mincovny
 

Jiří Andrle zve na výstavu

Neuvěřitelné stává se skutkem! Zdravím a srdečně zvu... Potrvá do konce roku! Ale nejlepší to bude 12.září...Setkání, občerstvení, živá hudba...

 

Jiří Žáček o pohřbu Karla Sýse

Ve strašnickém krematoriu se sešli přátelé Karla Sýse, aby se rozloučili se svým básníkem, a bylo jich tolik, že se do Malé obřadní síně málem nevešli. Karle, sbohem. Teď už se s tebou budeme potkávat jen na stránkách tvých básnických knížek.
Jiří Žáček

fotografie Michael Doubek
fotografie Michael Doubek
 

Dušan Spáčil o Karlu Sýsovi

Karel Sýs se mi jevil především jako básník se snad nejbohatší fantazií. Kdysi před ním v tomto směru smekl i Seifert. Psal ale i skvělé knížky v oboru literatury faktu - a byl léta obětavým šéfredaktorem Kmene a LUKu, které šířily po léta nejen básnické slovo. A prozradím - taky byl svobodný zednář, který mi kdysi nabízel, zda se nechci stát členem lože. Nechtěl jsem - ale měl jsem ho rád. I toho zednáře a bolševika v něm. A fakt jsem si ho vážil, protože on byl autentický poeta, žádný intelektuální snob, který náhodou taky píše verše. A vážil jsem si ho i proto, že se nikdy nevzdal svého přesvědčení. (Které nesdílím a považuji ho dnes za anachronické a škodlivé). Ale Karel byl takovým posledním mohykánem dinosauřího druhu levicový intelektuál komunistického typu. Tuším, že vůbec nemusel být tak zatvrzelý. A taky, že kdyby takový nebyl, stal by se mnohem slavnějším. Nejspíš i ve světě. Ale on prostě nebyl převlékač kabátu. Byl poctivý člověk.

 

Karlu Sýsovi

Vždycky to tak bylo.
Básníci,
zakázané zahrady,
do nichž se vchází hlavním vchodem.
Pak moruše,
vypálený akátový háj,
na konci ranveje větrné světlo,
třináctá komnata
a všude kolem ztichlý dav,
co nevěří tichu ani svým očím.
Na loď
mířící k obzoru
nastoupí bílé slunce.

Vladimír Stibor

 

Zemřel Karel Sýs

Poslední červencový budíček
Ještě přede deseti dny se rozezněl můj mobil a znělo z něho Kájovo obvyklé: budíček! Několik desítek let. Po zazvonění začal můj den - vždy a všude nadějný - a bylo proč. Psát, jít spolu na Výtoni na přívoz, v Kostelci nad Orlicí pěšinou spěchat ke studánce, kde jsme si "házeli" nápady a psali je do notýsků na slovíčka, jít k řece Orlici nebo až k lípám u Doudleb, kde mi často vyprávěl o svém dětství a babičce, která z něj udělala básníka. Nebo do Seykorova parku: "tady na tomhle místě jsem psal Kapsu..." Žili a viděli jsme spolu zázraky a často mluvili o tom "co bude potom". V těch chvílích Karel jednou řekl: "a nejhorší je, že se to brzo dozvíme". V jeho poslední den jsem byla s ním a byla jsem poslední, kdo ho držel za ruku, zemřel dvacet minut po mém odchodu. Smutek si nepřál: "chtěl bych, aby mi nakonec hráli něco veselého, třeba předehru z Lazebníka..."
Odešel velký český básník a člověk. V pondělí 29. července.
Eva Frantinová.

 

Karel Sýs 1946 - 2024

Dnes mi volala paní Sýsová, že Karel Sýs v nemocnici zemřel na leukémii. Dej mu Pánbůh klid a mír.
Jiří Žáček

 

265. děťátko v babyboxu na radnici Prahy 8 – na Libeňském zámečku!

V úterý 25. června v 16:00 přijal do své klimatizované náruče libeňský babybox již třetí děťátko. Bylo zabalené v hadříku či plence s obrázky kočiček. Než jsem ale obrázek stačil na displeji svého telefonu otevřít, volal mi starosta MČ Prahy Ondřej Gros, který mě informoval, že děťátko je holčička, je čerstvě narozená a na první pohled zcela zdravá. Holčičku z babyboxu vyzvedla místostarostka Prahy 8 Vladimíra Ludková.
Ve chvíli, kdy byla holčička v babyboxu nalezena, se o mne starala nejvlídnější a nejmilejší sestřička z MOJIP FN Královské Vinohrady Jiřina, a tak jméno pro holčičku bylo jasné. Zasvěcení také ví, že moje první děvče, s kterou jsem chodil právě na Gymnázium U Libeňského zámku, naproti kterému je babybox umístěn, byla také Jiřina. Tak do sebe zase jednou všechno hezky zapadlo.
Jiřina je pátým letošním děťátkem a skóre holky versus kluci zvýšila na 146:119. Píšu marketingovému manažerovi České mincovny Jaroslavu Černému, aby malé Jiřince nechal vyrazit tradiční novorozenecký dukát, kterým Česká mincovna všechny děti odložené do babyboxu obdarovává! Děkuju, milý Jaroslave!
Ať žije malá Jiřinka z Libně! Ať žije sestřička Jiřinka z Vinohradské nemocnice! Ať žije Jiřina, moje první děvče!
Babydědek Lu

Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny!
Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny!
 

Píše mi Václav Bárta!

Připravili jsme s dětmi ve Zlíně projekt "Děti pomáhají zvířatům." Nabízíme krásné knížky pro malé čtenáře (Zvířátka ze zoo, Knížka o psech, Knížka o kočkách, Knížka o mořských zvířátkách- brzy Knížka o motýlech, Knížka o opicích a další) z produkce nakladatelství Grada. Z každé prodané knížky jsme předali útulku ve Zlíně 50 korun, celkem za tři měsíce víc než 35.000 korun. Chceme projekt rozšířit do dalích obcí, měst a škol. Pomohli byste dětem i zvířatům bez domova, kdybyste se k našemu projektu chtěli připojit. Díky.
Vašek Bárta st.

donio.cz/pribeh/21229/>

 
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 >