na další stranu
Sylva Růžičková
***
potřebuju se vykokrhat
v pět
v šest zrána
aby si nedělal naději
z úsměvnejch pohledů posuňků
rozsévač zrní
táhlym pohybem
pestrobarevnýho voblouku
v díkůvzdání slunci
nenávidím
co je všecko na něm
dloubání v nose
vokusování nehtů
včasný příchody
špinavý boty
utrusování sprostejch slov
každodenní výměnu trenýrek
„mohlo to bejt lepčí“
dlouhej posez
tam kde všickni
kecy vo vší zbytečnosti
mytí až do ztracena
to jeho „buchto“
krkání
na nic filosofii
čtyřicátý zapálení
bouchání dveřma
loudavost v jídle
hořčákovou paličatost
„dyť je to stejně jedno“
***
vím
jak miluješ
mý atd.
násilně do rozedření
do podlitejch skvrn
do bořících se propadlišť
do bláznivejch výkřiků
lapajíc po dechu
někde na konci
hladíš a líbáš
ve snu když nejseš s ním
a co nejde přebít
mý atd.
saješ vláhu
po tejdenim půstu
vyprahlo do amoku
jak pijavice
z mýho malýho
pro tebe něžnýho
atd.
a vono se nevzpouzí
vono nevolá
protahuje se na přeskáčku
do vinglu
vono se dává
brečí neskrejvanou radostí
že není samo
jásavě poskakuje
natahuje drát
mý atd.
který tak miluješ
|
