Marie Borešová

Lákání

Má rozžatá louč polibku,
má bílá labuť básně,
živoucí pád hrotu pramene,
matoucí hřích bázně.

Slyšíš? Neznámá planeta
a vítr monotónní,
blesk zamyšlený
nad pózou zajiskření.

Tančím a hadi se pnou
po nohách vzhůru. Kam?
Královny mrtvé jdou
v kruhu důvěrných dam.

Vějíře klíčů visí mi od pasu,
přijď ke mně bez ptaní
a já ti dovolím
dotknout se atlasu,
a já ti dovolím
dotknout se lákání.

(publikováno v Divokém víně 8 / 1970)

Ostatní tvorba Marie Borešové publikovaná v Divokém víně:
DV 26/2007: Podzim, Voda
DV 24/2006: Vlak