literární časopis založený v roce 1964

DIVOKÁ VINICE, aktuálně

19.10.2025 - Jana a Karel Severinovi: Královna Alžběta a klášter cisterciaček na Starém Brně

Kniha je výsledkem dlouholeté badatelské práce a vyhodnocení poznatků, které autoři, ... Více »

09.10.2025 - Líbí se mi Josefova bohémská nátura

Jiřímu Žáčkovi(80) a výtvarníkovi Josefu Velčovskému(80)vyšla teď moc hezká společná ... Více »

07.10.2025 - 281. děťátko v babyboxu v České Lípě

V úterý 7. října v 6:16 bylo do babyboxu v Nemocnici Česká Lípa odloženo děťátko. Je ... Více »

07.10.2025 - 89. babybox jsme otevřeli v Novém Strašecí. Je to první babybox na hasičské zbrojnici.

Robin a Daniela Řípovi, Ludvík Hess, Martin Vondra, Zuzana Řípová s Betynkou

V úterý 7... Více »

Slovo úvodem

Divokému víno číslo 68 dominuje vynikající fotograf a můj přítel Jindřich Štreit. Jindrovy fotenky najdete u všech autorů a v jeho samostatné galerii. Přeju vám, moji milí, užijte si je! Shodou okolností je v den vydání 68. čísla Jindřich Štreit na návštěvě Prahy. V 16 hodin vystoupí v Divadle U Valšů v domě číslo 18 v ulici Karoliny Světlé a v 19 hodin v galerii Galia v Praze 6, Na Dionysce 14. Budu na obou místech osobně taky a vás upřímně jménem fotografa Jindry ze Sovince zvu.



Verše tří desítek autorů čísla stojí za přečtení a jsem pyšný, že je mohu publikovat. Staří holoubci Jiří Žáček, Karel Sýs, Petr Cincibuch, Jaroslav Holoubek a Václav Bárta mě potěšili svými novými verši, o mladé holubičce Zorce Wildové nikdo nepochybuje.

Leopold F. Němec se mnou ve svém dopise souzní v potížích, jež mi činí provádění korektur, zvláště pak doplňování či škrtání interpunkce. Přijde mi totiž legrační, když v celé básničce bez jediného znaménka na konci ční třeba tečka. Leč chápu autora, který tím prohlásí svoje „howgh“. Proč ovšem použije uprostřed básničky jedinou čárku, to opravdu netuším. Já ji prostě škrtnu. Aby jí nebylo smutno. Více práce mě čeká, pakliže počet interpunkčních znamének použitých oproti nepoužitým je zhruba půl na půl. Obvykle je pak doplním všechna.

Poněkud mě zneklidnil Michal Černík použitím titulku jedné své básně „Harfeník“. Jsa si jist, že správné označení hudebníka hrajícího na harfu je „harfenista“, musel jsem zapojit do rozhodování své svědomí. Jak..? To zjistíte při čtení.

Děkuju vám, milé básnířky a básníci, že jste mi věnovali svoji důvěru, a poslali verše k publikování. Zvláštní dík patří Jindřichu Štreitovi. Děkuju, Jindro! Děkuju vám, milí čtenáři, snad ještě více, že jste ochotni Divoké víno číst. Dovolím si připomenout, že tímto číslem vstoupilo Divoké víno do 50. roku své existence.

Váš L. H.