literární časopis založený v roce 1964

DIVOKÁ VINICE, aktuálně

05.12.2025 - Zemřel prof. Milan Nakonečný. Jeho jméno nese dnes otevřený babybox v Nemocnici Rumburk.

Milan Nakonečný při přebírání Ceny města Tábora 2017

Dnes 5. prosince jsme slavnostně ... Více »

30.11.2025 - Variace na Tzaru

Český existenciální román ve verších Variace na Tzaru básníka a violoncellisty Jana Š... Více »

23.11.2025 - Dušan Spáčil vydal knihu básní Jin a young

V modrém přítmí kavárny Ty kávo! na pražském Smíchově byla ve čtvrtek 20. listopadu p... Více »

20.11.2025 - Jindřich Štreit posílá pozvánku na výstavu

Srdečně Vás zveme na slavnostní vernisáž výstavy obrazů prof. Vladimíra Kopeckého s n... Více »

Slovo úvodem

Divokému víno číslo 68 dominuje vynikající fotograf a můj přítel Jindřich Štreit. Jindrovy fotenky najdete u všech autorů a v jeho samostatné galerii. Přeju vám, moji milí, užijte si je! Shodou okolností je v den vydání 68. čísla Jindřich Štreit na návštěvě Prahy. V 16 hodin vystoupí v Divadle U Valšů v domě číslo 18 v ulici Karoliny Světlé a v 19 hodin v galerii Galia v Praze 6, Na Dionysce 14. Budu na obou místech osobně taky a vás upřímně jménem fotografa Jindry ze Sovince zvu.



Verše tří desítek autorů čísla stojí za přečtení a jsem pyšný, že je mohu publikovat. Staří holoubci Jiří Žáček, Karel Sýs, Petr Cincibuch, Jaroslav Holoubek a Václav Bárta mě potěšili svými novými verši, o mladé holubičce Zorce Wildové nikdo nepochybuje.

Leopold F. Němec se mnou ve svém dopise souzní v potížích, jež mi činí provádění korektur, zvláště pak doplňování či škrtání interpunkce. Přijde mi totiž legrační, když v celé básničce bez jediného znaménka na konci ční třeba tečka. Leč chápu autora, který tím prohlásí svoje „howgh“. Proč ovšem použije uprostřed básničky jedinou čárku, to opravdu netuším. Já ji prostě škrtnu. Aby jí nebylo smutno. Více práce mě čeká, pakliže počet interpunkčních znamének použitých oproti nepoužitým je zhruba půl na půl. Obvykle je pak doplním všechna.

Poněkud mě zneklidnil Michal Černík použitím titulku jedné své básně „Harfeník“. Jsa si jist, že správné označení hudebníka hrajícího na harfu je „harfenista“, musel jsem zapojit do rozhodování své svědomí. Jak..? To zjistíte při čtení.

Děkuju vám, milé básnířky a básníci, že jste mi věnovali svoji důvěru, a poslali verše k publikování. Zvláštní dík patří Jindřichu Štreitovi. Děkuju, Jindro! Děkuju vám, milí čtenáři, snad ještě více, že jste ochotni Divoké víno číst. Dovolím si připomenout, že tímto číslem vstoupilo Divoké víno do 50. roku své existence.

Váš L. H.