na další stranu
DIVOKÁ VINICE, aktuálně24.03.2025 - 273. děťátko bylo odloženo do babyboxu v jihlavské nemocnici.
Je to za patnáct let existence jihlavského babyboxu čtvrté děťátko. Na památku našeho... Více » 19.03.2025 - Dušan Spáčil vzpomíná na Jaroslava ČejkuKdyž si dnes zadáte do internetu "zemřel Jaroslav Čejka", vyskočí Vám řada článků o odchodu jednoho mima a jen jediný maličký( v deníku To ) o tom, že předevčírem zemřel básník, významný člen "sýsovské" generace poetů, Jarda Čejka. Nic proti tanečníkovi a herci Jaroslavu Čejkovi. Ale ... Více » 12.03.2025 - Ani do vitrin!Ahoj Ludvíku, moc díky ještě jednou za všechno - posílám ti odpověď z Městské knihovny Praha na můj dotaz, zda by nešla kostelecká výstava o Karlu Sýsovi zopakovat na některé pobočce knihovny v Praze. Ani do vitrin! Je mi z toho strašně smutno, strašně a nejen za něj, ale jak vždy řík... Více » 08.03.2025 - Dušan Spáčil vzpomíná na Jirku Renče
Osiřelá Múzikovice Před dvěma měsíci mi zavolal bývalý kolega Jirka Renč. Taky novi... Více » 05.03.2025 - Sidonie Jiravová, poslední milenka Václava Hraběte (13. 6. 1940 - 5. 3. 1965), mi připomněla 60. výročí básníkovy smrti. Já už jsem vše řekl, a tak to nebudu opakovat.04.03.2025 - Výstava Karel Sýs - Slova, která se nezapomínají04.03.2025 - Václav Bárta vydává knížky o zvířátkách24.02.2025 - Milostný kartáč Kateřiny Brožkové13.02.2025 - V Kostelci nad Orlicí na vás čeká výstava o Karlu SýsoviSlovo úvodem
Divoké víno vnímáš jako rodinné stříbro, řekl mi jednou Dušan Spáčil. Jeho leštění mě přijde ročně na několik desítek tisíc korun. Řeknete si jistě, že aspoň si můžu psát a publikovat, co chci. Mýlíte se, moji milí čtenáři. Svoboda slova dosud neplatí a možná se jí ani nedožiju. Ale možná posbírám všechnu svoji statečnost a leccos napíšu…
Jisté je, že fotografie publikované v předchozích, stávajícím i následujících číslech si vzal na starost Jindřich Štreit, můj přítel, jenž se často podepisuje Jindra ze Sovince – hradu, pod nímž leží jeho dům. Do 101. čísla Divokého vína Jindra zajistil fotografie od své studentky Jaroslavy Vítkové a k její galerii připsal sám několik řádek. O sobě píše i fotografka sama. Osobně ji neznám a zrovna tak ani předchozí fotografy, ani budoucí, což je v současném internetovém světě zcela standardní, ale poznat bych je chtěl. Fotografové se k předlohám svých děl, zdá se mi, přiblíží více než mnozí literáti. A už musím být zase opatrný. Nedávno jsem totiž básnířku, které si velmi vážím, trochu rozhněval, když jsem disciplínu básnění zdánlivě podhodnotil. |
|||
|
Vidíte zjednodušenou podobu stránek.
Chcete-li mít stránky zobrazené v plné kvalitě, použijte takový prohlížeč, který podporuje moderní standardy používané na těchto stránkách a současně si zapněte ve svém prohlížeči podporu JavaScriptu.