literární časopis založený v roce 1964

DIVOKÁ VINICE, aktuálně

24.03.2025 - 273. děťátko bylo odloženo do babyboxu v jihlavské nemocnici.

Je to za patnáct let existence jihlavského babyboxu čtvrté děťátko. Na památku našeho... Více »

08.03.2025 - Dušan Spáčil vzpomíná na Jirku Renče

Osiřelá Múzikovice Před dvěma měsíci mi zavolal bývalý kolega Jirka Renč. Taky novi... Více »

OPUSTIL NÁS KAREL SÝS. SLOVO ÚVODEM

Velký český básník zemřel 29. července 2024 ve Fakultní nemocnici Bulovka. Poslední, kdo jej držel za ruku, byla básnířka Eva Frantinová, jež byla 49 let Karlovou milenkou. Karel žil kromě toho s Janou Sýsovou v manželství trvajícím 57 let. Schvátila jej leukémie, o níž Karel nikdy nemluvil. Skonal v pokoji číslo 4 ve 4. patře v pavilonu 10. Jirka Žáček ukončil svůj krátký mail se zprávou o Karlově smrti slovy „Dej mu Pánbůh klid a mír.“

Jednou jsem se vyznal Jirkovi: „Jsem pyšný, že ty, největší český básník, publikuješ v Divokém víně.“ Jirka odpověděl: „Možná nejznámější, ale určitě ne největší.“ Na moji otázku, kdo je tedy největší český básník, odpověděl: „Karel Sýs.“

Karel Sýs publikoval v tištěném Divokém víně od poloviny 60. let. Redakce byla tehdy v pionýrském domě v Karlíně. Karel nám pomáhal s expedicí nového čísla. Náklad jsme naložili na vozík a tlačili jej na poštu na rohu Sokolovské třídy a Cyrilometodějského náměstí. S Karlem a jeho ženou Janou jsme byli jako účastníci vysokoškolské delegace na Boloňské univerzitě. Delegace proběhla v druhé polovině šedesátých let a jejím vedoucím byl tehdejší rektor Karlovy univerzity profesor Oldřich Starý.

Karel nebyl tehdy básníkem „Proti všem“, jako se stal v závěru své tvorby. Jeho básničkám dominovala lehká erotika.

Ta holka má kozy
jak husiti vozy
v jednom sedí Žižka
a ve druhém šiška
z mandlového těsta
ku věčnosti cesta

Karlovu básničku mohu recitovat, i kdyby mě probudili o půlnoci.

Jana Sýsová mi věnovala devět notýsků formátů A6 s rukopisy Karlových básní. Můj celoživotní přítel František Kučera všechny notýsky oskenoval, abych mohl originály uložit v Národní knihovně nebo Památníku národního písemnictví.

Do srdce a do duše zasažena mi poslala Eva Frantinová svoji sbírku Zavírací hodina věnovanou Karlu Sýsovi. Přidala půl druhé desítky fotografií z Karlova dětství i dospělosti. Doplnila je svými Vzpomínkami na přeskáčku. Evu jsem požádal, aby mi pomohla rekonstruovat Kájovy rukopisy. Dojat Kájovou smrtí, poslal mi Jirka Žáček básničku.

Za Karlem Sýsem

Říkáme život
a je to umírání
od narození do smrti -
a jenom naděje
tě před zoufalstvím chrání.

Říkáme láska
a je to klam a mam,
dokud ji neprožiješ
den co den zas a znova.

Říkáme poezie,
a je to tvoje nejvěrnější vdova…

Básničky věnované Karlovi poslali i další - Rosťa Opršal, Vladimír Stibor, Dušan Spáčil, Eva Hrubá, Jan Zeman, Petr Žantovský, Marek Řezanka, Stanislav Zeman. Mnozí další mi projevili soustrast. Ano, jsem pozůstalý.

Svými fotografiemi vyzdobil toto číslo Jiří Andrle. Obrázky bude mít i v dalším čísle. S Jiřím Andrlem jsme se seznámili v polovině sedmdesátých let, když stopoval a já jsem ho svezl. Na moji divokou jízdu vzpomíná dodnes. Jiří Andrle vystavuje od 12. září v Muzeu fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Pozvánka byla již dříve publikována v aktualitách.

Hvězdou Divokého vína se stává kreslíř Miroslav Barták se svými obrázky, jež vyšly v knize A teď už bez legrace vydané nakladatelstvím Galén. Knížku můžete objednat na mailové adrese objednavky@galen.cz nebo ji koupit v knihkupectví v Lipové ulici 471 v Praze 2. Miroslav Barták publikoval své kresby již v tištěných číslech Divokého vína v 60. letech minulého století.

Určitě nezapomeňte přečíst Jiřího Žáčka, Zoru Wildovou, Štěpána Votočka, Oldřicha Damborského a další literární hvězdy.

L.H.