na další stranu
Ludvík Hess
Radaně
Ve staré knihovně jsem našel vzpomínky,
schované tam rukou mé maminky,
mezi stránkami zastrčené knihy básní,
pak na pohovce s přehozem a vyrudlou třásní.
Vypadl mi čtyřlístek z knížky,
než dopadl na podlahu z té výšky,
rozlétl se na zažloutlý smutný prach,
co odjakživa pokrývá jen regály, vzpomínky a strach.
Už tři dny se na mne dívají
tři karafiáty od tebe do červena —
dal jsem jeden jejich lístek do knížky potají.
A prosil jsem pak za spásu našeho mládí
a myslil jsem na dynamiku tvého jména
a na skutečnost tvé hlavy.
Není činnost pro psa
dělat lidem hopsa
Když jsem šel po půlnoci včera dnes,
starý pes do cesty mi vlez.
Co si myslel, že mu dám?!
A já zas nechtěl chodit sám.
Šli jsme spolu krátkou ulicí,
on na hřbetě snad s kočkou vrnící,
než uviděl jsem dívku — sen,
psa s kočkou čert si vem!
Odehnal jsem psa s kočkou,
však dívka ztratila se s ranní vločkou,
i marně volal jsem kočku s psem —
tu noční dívku — sen čert si vem!
|
