na další stranu
Helena Pěkná
básnička Heleny Pěkné
otištěná v prvním čísle Divokého vína
v roce 1964
Objetí I
Jak jemně se pohybuje krajina
Vrch ohlazuje vrch
Keř vrůstá keři
A trní se spojuje
Krvavé perly (červené perly)
Na tvém i mém těle
Do daleka září
Jako planety
Objetí II
Sopečné přilnutí
Strašlivý výbuch
—
Hořící krajina
Proměňuje svět
—
(Nádherná Dlouhá pobřeží)
—
Na jeho konci
Bílé město uzavřené
V průhledné kouli (průsvitné)
Pomalu pohybuje
Sluncem
Objetí III
Ten
Náhrdelník na tvém krku
Svíjí se jako Had
—
Visím ti darem
—
Vláčná
Jak poslední krůpěj
Žízni
Objetí IV
Vstoupil
A jeho vzlyk
Propadal naším tělem
Jediné slovo
Které později
Dosáhlo mých úst
—
Vstoupil
A jeho vzlyk se
Propadal naším tělem
Nádhernou vlnou
Která později
Dosáhla mých úst
Objetí V
(pohyb)
Tam
Kde se mne v chůzi
Dotýkáš
Vynořuje se z mlhy
Ostrov
Jediným pohybem
Přimkne se k první vlně
A
Obrátí moře zpět
(k pramenům)
Vidina
Nová láska
narůstá jako měsíc
a její krajiny se přibližují
Podélné hlasy
Rozkrývají svět
aby ho učinily
Málokterým
Hluboká vášeň
nabírá slovo
a zůstává
pod hladinou
ILUMINACE
Dvě
Moje tělo jde přede mnou
A tiše si na mne kývá
— Jednou mu zahnu —
A zůstanu ležet
Obličejem
V zemi
Uvnitř
(dar II)
bratrovi T.
NASYTILA SE HLADINA
UZAVŘELA TŮNĚ
Nad —
Vyskakují žabky
PROPAST
vyrůstá V HORU
—
ale
Chrám je otevřen
Báj
(nesmrtelný příběh)
Thébský král odplouvá
od mých břehů
Krajina mne pomalu pohlcuje
Vtahuje do sebe
—
PROMĚNA
—
Pokládám oči na pokraj Země
Aby tak zrcadlily
naši samotu
Jsi — je
(Je — jsi)
Buď si mi buď
Ale nepřebývej
Zabydlíš obydlí
Pohybu ubude
Buď si mi sám
A sobě si čekej
Budu tě stát /snít/
za prahem K
NEPŘEKROČENÍ
Vzpomínka
(paměť)
Budu si proudit
Budu si protékat
Budu si přeplavovat
Mnohé
Budu si tuhnout
Budu si zamrzat
Oblouk Most Úsměv
Větvička v ledu
Obraz II
Josefovi S.
Šedivé studené mraky v zádech
a šel
(Odcházelo s ním
Pomalé líné stádo)
—
Vplouvavě nasedaly na jeho hřbet
a vrstvily MOHYLU
—
Krajina zbělela a rozlila se
Odkudsi vytékala modř
Naběhlou žilkou
v první puklině země
—
Jezera se přiblížila
a otevřela
VSTOUPILA JSEM
Síť nad mojí hlavou
Zadržela spoutané
rostliny ryby a ptáky
—
Se svěšenými křídly
podobali se maličkým lidem
chyceným v letu
s rukama v kapsách
EPITAF
Z tvého těla strom
z tvého těla keř
Objali se v zemi
Jména
Nenajdeš...
současná výtvarná tvorba
další díla Heleny Pěkné
najdete v obrazové příloze
|
