literární časopis založený v roce 1964

DIVOKÁ VINICE, aktuálně

30.04.2026 - Dušan Spáčil o Jarce

Zádrhel času Největší proměnou ze všech mých dávných přátel prošla Jarka. Občas jsme... Více »

Slovo úvodem

Před třemi měsíci v Nakladatelství Slovart vyšla moje poslední (zatím?) kniha Antologie Divoké víno 2007-2017 neboli Pegas? Kentaur? Satyr..? přinášející kromě nejlepších autorů časopisu posledního desetiletí taky moje životní peripetie včetně těch nejdůvěrnějších. Jakýsi Blesk Magazín! Překvapilo mě, že se o autorské výtisky nepřihlásili ani všichni ze stovky přispěvatelů knihy, jimž ji ochotně vydával Karel Sýs ve své redakci v ulici Politických vězňů. Nevadí, kniha je stále k objednání na www.slovart.cz. Čítá 304 stran formátu zmenšené A4 potištěných čtyřbarevně na matové křídě 130g/m2, vše v pevné vazbě s přebalem. Kapitálek a stužka na založení neschází. Milovníci erotiky psané i výtvarně ztvárněné si přijdou na své, puritáni mohou knihou podložit kymácející se kredenc.

Poslední (zatím?) 89. číslo www.divokevino.cz přináší tvorbu čtyř desítek autorů, z nichž mnozí jsou časopisu věrní už pět desítek let – Jiří Žáček přesně let 52, Karel Sýs taky tak, a zmátořil se Petr Cincibuch a napsal básničku o jaru, vstoupil tak do DV po 53 letech. Před chvílí jsem jej o ni upomínal. Svou povídkou se vrací Václav Bárta a Marta Ehlová článkem o Aloisi Rašínovi, básničkami Michael Lorenc. Nejmilejší moje básnířka Zora Wildová! Upomínat mnohé o zaslání básničky už mohu leda do nebe…
V 89. čísle publikují i zaručení mládenci a panny, časopis tedy zdaleka není jen domovem seniorů. Třeba Ema Labudová! Jenomže se nenechala ode mne vyfotografovat. Mladíček je i fotograf čísla Ondřej Durczak, žák profesora Jindřicha Štreita, jehož slova ke galerii přidávám. Netěšte se na erotiku, navštívíte starou Ostravu.
Zdravím vás z jarně zeleného Hájku. Radost mi dělají nedávno zasazené lípy! Nacházel jsem je totiž před domy svých předků.

L. H.