na další stranu
Karel Sýs
NA SKOK V PEKLE
„Více světla!“ zvolal umírající básník
a okno se otevřelo
do navždy zasviněné buchenwaldské krajiny
ve které žrouti bukvic
mistrovali výkvět Německa a Evropy
Kdo měl zlaté zuby tetování
celuloidovou nohu či hodně tuku
ó ten se měl
jako malý mráček k nebi vyletěl
a v jeho kůži vázali i tvoje verše Goethe!
A kdo neoplýval statky pozemskými
ten lámal kámen stavěl dálnice
(ještě dnes se naše auta olizují nad tím pomníkem)
A oni nás měli tak rádi
a my jsme – nebděli!
LORELAJ
Ve sklípku plném piva
točí se pruský gril
Maso se kroutí a zpívá
jak průvod sečtených víl
Ty víly si češou vlasy
šálí nás zpěvem svým
Konečná stanice krásy:
Majdanek Osvětim
***
Abrahám oslovuje poštovní schránku
na rohu ulice Kosterní a Plynární
v Osvětimi:
Bože ty jenž tečeš do kopce
bože ty jenž místo dětské krve spokojíš se skopcem
Řekni smíří tě když místo beránka
bude v trní vězet za ořízku kniha?
Mrtvá schránka kterou nikdo nevybírá?
WHITE-STAR-LINE
Rok 1939
a Evropa se stahuje v pase
a evropští Židé si obstarávají pasy a lodní lístky
Jedni je projeli
zatímco jízdenky druhých leží dodnes bez direk
na samém dně jejich uren
Kostelec nad Orlicí - Milwaukee
Nechybělo mnoho a byl bych se narodil
u Velikých jezer
a na babiččiných kolenou vtěsnaných do modráků
bych cestoval do Čech
exotické země tam na druhé straně světa
a psi Psohlavců by na mne štěkali z druhé strany
a nevěděl bych nic o krajkách
prácheňských nevěst
a na dudy bych viděl hrát leda muže v sukních
Dudy? Das ist etwas von Doudleben upon Orlice?
Oh yes!
A pivo bych pil z plechu
Ale dědeček se ještě naposledy obětoval
Chodil na nádraží tak dlouho
až odjel i poslední vlak
Jeho koncová světla jasně řekla: Stop
Chodil na nádraží kolem luk
a seno vonělo sladčeji než Wisconsin omamněji
nežli Palestina
A na nádraží přišel pak už jenom jednou
s předvolacím lístkem do Hradce
a dopravu do Malé pevnosti mu obstarala Říše
TO BYL ROK 1944
Do mého početí scházelo ještě čtrnáct měsíců
ale už jsem chodil s maminou na houby na Mírov
na pahrbek nad Kostelcem
tak malý že se bohu nevyplatilo
otevřít nad ním nebesa a spustit
provazový žebřík
a vůbec zdálo se že už celé století
si Hospodin bere dovolenou
nebo je u lékaře
nebo zemřel
a země žhnula jako elektrická peřina
když tepelná pojistka selže
ale elektrárna pracuje naplno
a z dětí se už kouří
a první vyhoří banka Slavia
Tady jsem doma
tady se počítám
|
