na další stranu
Karel Sýs
Bejvávalo dobře
Dřív bylo Jahvemu líp
Opona na suchý zip
netěsní a propouští běsy
Izaiáši kde jsi?
I když se už tisíce let šeří
tygr s beránkem nevečeří
Nároží u Kořízků
Nenajdeš radu ani posilu
u nebeského mobilu
Zdá se že nedošly sim-karty
od svatopetrské varty
Toužils být neopadavý modřín
a jsi plný modřin
Ze zdi vytryskla křídla
z utajeného vřídla
Vzápětí Hospodin zazdil pramen
Hosana! Amen!
Hommage á Smotlacha
Na pasece leží vzhůru bříšky
babky a lišky
Kozáci od daleké Volhy
sesedli u české strouhy
Lanýže s fialovými ocasy
vyčenichaly počasí
Nade vším klene se duha
na bedlách dušeného pstruha
A zatímco houbám dohořívá svíce
za obzorem svítá smaženice
Pozdní sběr
Nejlepší víno
bylo maminčino
Nemělo původ ani značku
stálo jen pětikačku
Pověz zda ještě živí vstanem
tam za hltanem?
Včera není dnes
Dnes ti to nepíše
tvé múzy oněměly horkem
tlaková výše nad Azory
vytlačila metafory
tropická cyklóna roztočila rýmy
a nové ne a ne napršet
Jsi můj nadhazovač
vyhodíš verš
a do branky vletí sloka
Ale oba posloužíme poezii
Není důležité doběhnout
důležité je vyrazit
soustředit cizí slova na startu
Pozor! Připravit! Teď!
A pak se hrdě jako trenér těšit
když hruď svěřence protrhne pásku
Dědečku proč jsi mne opustil?
Zatímco ostatní hvězdy vycházejí svobodně
dědeček tu jedinou kryje aktovkou
Hvězda tepe palec pod srdcem
ale úřadům zchlupatěly uši
a už židáček jede do Hradce
z Hradce do ohně
a i když archanděl našlapuje zlehounka
dědečkův popel křupe pod patama
a Hospodin ho peskuje
- pro letošek mu zkazili hudbu sfér! -
"Ničeho jsem nebyl ušetřen!"
Hic sunt leones
Kudy to kroužíš? křičí babička z okna
Neruš mé kruhy bábo! odsekne Archimédes
Kroužil jsem na tříkolce kolem hemisfér
chvíli na pólu chvíli na rovníku
zatímco babička žárlivě monitorovala obratníky
Svět začíná tam kam došlápneš
a končí kde se ti noha smekne z pedálu
Šlápneš do prázdna a hned jsou tady lvi
aby rozsápali dobrodruha
který vykolejil z geometrie
PILOT Hi-Tecpoint V5
Pero které samo spouští
navrtá báseň i v mrtvé poušti
A vede ti samo ruku
od sonetu až do Tobruku
Komenského č. 465 v r. 1950
Lidé se mění
okna zůstávají
Babička nejprve vyložila polštářek
na něj položila mne
a pak mi rozložila prsy kolem ramínek
Tak byl dalekohled složen
objektiv stativ okulár
Kdo prošel kolem
byl zapsán do seznamu
když projelo auto smažily se řízky
Co za cizince se tam dnes vyklání
co za auta kolem sviští
jaké řízky se to škvíří
v exotickém oleji?
Již vzhůru!
Mým prvním krokům přihlížela kamna
Nejdřív jsem chodil po maminčiných chůdách
tancovali jsme jak cvičení medvědi
zatímco kamna vstoje hřála
Až to tatínkovi přišlo zdlouhavé:
"Hlad mě zhnět Dejme se na pochod!"
Dokonalá symbióza
Spali jsme s babičkou jako klíč v zámku
kolínko v podkolení
loket v podpaždíčku
srdce v srdci
Ale zatímco mně v hlavě ležely herečky
z Dětí kapitána Granta
z Večera tříkrálového
z Babičky
babičce jsem v hlavě ležel jenom já
V lebce se tísnil jen jeden věřící
jediný kdo přijímal bez zpovědi
jediný čekatel na Vykupitele
já - Kája
porodní váhou 2,30!
Věrnost za věrnost
Smaltované hrnce se brzy otlučou
hrnce z hliníku nás otráví
jak Lucrezia Borgia papeže
ale hrnce z nerezu stojí na svém
jako že stará láska nerezaví
Staroslavný ritus
Babička ač nebyla zednářka
nosila zástěru 32. skotského stupně
K 33. jí chybělo jen jediné:
uvařit svíčkovou pro pana prezidenta
Hle její dva sloupy:
Pepř a Badyán
Od plných hrnců volala:
"Ke mně děti hladové vdovy!"
Prezidenti se mění
mění se i našeptávači a ochutnávači
jen babička zůstává
nesmrtelná svíčkovou
plíčky
slepicí na smetaně...
A když na ni v nebeské kuchyni vyjde služba
na zemi je celý týden
na rozkaz Velkého Jedlíka
(budiž jeho jméno pochváleno!)
vyhlášeno slunečno
Africká sezóna
Strýček mi sliboval místo v Jižní Africe
("Kdyby mi neznárodnili továrnu...")
V salonu kde na mě padal biedermeier Chittussi a Alfons Mucha
v salonu "Rukulíbám tetičko"
v salonu "Proč jsi mne opustila babičko"
v salonu dusném anglickými slovíčky
na nás zaútočili sloni
A zatímco strýčka vynesli nad propadliště dějin
pro mne rozepjali džungli dokořán
od ucha k tamtamu
od tamtamu k baobabu
od baobabu k salámovému stromu
Sám voják v poli
Otec žil v chronickém čekání
"Až nás páni na vojnu zavolají"
zatímco my čekali až se vrátí z lesů
Občas přinesl vránu kočku psa
a jednoho dne žádost o rozvod
Zůstal jsem jediný sameček v rodině
mužíček s rameny jak housle
Ale ty zato vržou dodneška
píseň o tom kterak někdo odešel
kterak kdosi štěstí vynesl
kterak sklapl naši budoucnost
do krabice od ochozených holínek
Je osud pěvců světem putovati
Lidé většinou žijí
my jdeme v jejich stopách
živíce se prachem u cesty jak hadi
Tak se okruh uzavře -
impresário je spokojen
a ani zrníčko se neztratí
|
