na další stranu
Karel Sýs
Jak nahoře tak i dole
Ladislavu Janouchovi
Kosmický sochař který tvoří z mála
přinutí hmotu aby se tvarovala
V mezeře v níž ráno bezrozměrný záměr vlál
naskočí večer pískovcový sval
Kde Hospodin se rozpomene na Eviny vlasy
vztyčí se Adam bronzově prostovlasý
Mléko otelených hvězd se sbíhá nahoru
šálíc nás prsem z kararského mramoru
Můj bůh
Můj bůh nepotřebuje ani oltář ani zlaté tkaničky
ani nečichá ke kadidlu
nelibuje si v biřmovacích prstenech
nemáchá lidské prádlo berlou
jako dobrý kantor oceňuje svéhlavost
ale malíčkem láme neposlušnost planet
prská po vesmíru galaxie jako pecičky angreštu
Můj bůh po mně nechce
rodné číslo živnostenský list
aniž kontroluje můj čárkový kód
"Každé štěstí bude přerušeno"
Tak pravil Stvořitel pán mramoru a kadidla
Píšu
Píšu báseň v tramvaji
a opravdu - jinak se píše na předměstí
jinak na hranicích
a jinak v karikatuře na City
Tužka sama umdlévá
začne se chovat tržně
a poezie vyklízí pole - plná tržných ran
Báseň je
Báseň je síť proti chaosu
- v místech rýmů se zachycuje
výživný plankton reality
a trvá
zatímco oky proudí plevy a drob
|