literární časopis založený v roce 1964

DIVOKÁ VINICE, aktuálně

24.07.2026 - Eva Hrubá alias Ave Aburh mi poslala svou knížku básní Něžná nahota pravdy.

Takovou knihu básní jsem ještě nikdy neviděl. Má formát A6 a čítá pět stovek stránek.... Více »

16.07.2026 - V SCHOTTU pokřtili Libora odloženého do kolínského babyboxu.

Management společnosti SCHOTT Lanškroun symbolicky pokřtil 283. děťátko nalezené v ba... Více »

15.07.2026 - Básník Ondřej Bos přispěl na babyboxy.

Ondřej Bos pravidleně přispívá svými básněmi do Divokého vína. Tentokrát se rozhodl p... Více »

Slovo úvodem

Divoké víno 67 vychází ve výroční den, kdy spatřilo světlo světa první historické číslo – 19. září 1964. Jejda! Za rok by se tedy mohlo Divoké víno dožít padesátky. Ještě šest čísel a mám jubileum a zároveň důvod k důstojnému odchodu do důchodu. Vím, mnozí staříci odchod ohlašují desítky let.
Když si představím, že bych nemusel doplňovat interpunkci při korekturách textů, tu a tam opravit nějakou hrubku, třeba i slovosled… Ale zase bych nemohl uměníchtivým čtenářům ohlašovat senzační zprávy…
Třeba, že Karel Sýs vydal novou knížku Apokalypsa podle Joba, kterou si můžete i s osobním věnováním za stokorunačku koupit i přímo u Básníka, stačí napsat karel.sys@futura.cz. Zkuste to!



Další knížku představují Václav Bárta a fotograf Dalibor Gregor. Je pro děti a jmenuje se Koník Toník a jeho kamarádi – plná fotografií s roztodivnými zvířaty, jichž mám sám třicet doma ve stáji.



Mezi další skvělé zprávy patří, že mi náhoda dopřála seznámit se s lékařkou, jež se proměnila na výtvarnici, a tvoří figurální keramiku. Jmenuje se Michaela Stejskalová, pacienti jí pochopitelně píší před jméno prestižní titul. Jistě by se nechala přemluvit, aby některé ze svých děl prodala.



Vilém Stránský, majitel internetové aukční síně www.artbohemia.cz, mi poslal obrázky Oldřicha Kulhánka, které jsou pravou lahůdkou, obloženou mísou či kulinářskou specialitou pro milovníky erotiky. Jisté je, že Vilém je prodá za pakatel, stačí mu napsat. Ze své galerie přidal Jiřího Johna a Františka Pavelku.



Básníků bezpočet a netroufnu si forsírovat některé z nich, snad jen první dámu české poezie Zoru Wildovou. To mi jistě moji milí autoři odpustí.

L. H.