literární časopis založený v roce 1964

DIVOKÁ VINICE, aktuálně

24.03.2025 - 273. děťátko bylo odloženo do babyboxu v jihlavské nemocnici.

Je to za patnáct let existence jihlavského babyboxu čtvrté děťátko. Na památku našeho... Více »

08.03.2025 - Dušan Spáčil vzpomíná na Jirku Renče

Osiřelá Múzikovice Před dvěma měsíci mi zavolal bývalý kolega Jirka Renč. Taky novi... Více »

Slovo úvodem

Vstoupili jsme do roku 100. výročí VŘSR. Pro mne je rok totožný s mým osobním 70. výročím. Velcí básníci Divokého vína mě věkem všichni předběhli. Jarda Holoubek dokonce stačil i umřít, podobně i mnozí jiní – Zdeněk Rytíř, Pavel Verner, Vladimíra Čerepková, Maruška Šmucarová-Kafková i její manžel Vladimír Kafka. Prognóza to není příznivá, leč přicházejí panny a mladíčci zcela čerství. I v internetovém světě se mi stává, že některou básnířku poznám osobně. Věřte nevěřte, pro staříka jsou jejich líbezné tváře stále přitažlivé. On sám však jim už přitažlivý nepřipadá. Právě jsem pozměnil verše Robinsona Jefferse, smysl zůstává stejný.
Ve velké pražské tiskárně Europrint pravděpodobně v tuto chvíli dokončují nebo už expedují moji letošní knihu Antologii Divoké víno 2007-2017 – Pegas? Kentaur? Satyr..? Rekapituluji posledních deset let Divokého vína, ale taky svého osobního života, svého chovu koní a deset let existence babyboxů. Kniha volně navazuje na Antologii Divoké víno 1964/2007, má stejný formát 195x275 mm a na 304 stránkách kromě mých textů uvádí 83 autorů, kteří v Divokém víně publikovali. Do toho čísla zahrnuji i fotografy a výtvarníky, z nichž každý ilustruje jednu z deseti kapitol. Dominují fotografie Jindřicha Štreita, Jana Reicha, Pavla Jasanského, Pavla Hudce Ahasvera, nescházejí ani moje ženské akty a kromě v Divokém víně nikdy nepublikované lepty Oldřicha Kulhánka. K jejich otištění mi dal velký grafik a autor českých bankovek souhlas těsně před svým skonem. Byla to od Oldřicha Kulhánka z nouze ctnost, když jsem naléhal, aby mi knížku ilustroval originálními obrázky.
Mezi literáty jsou samozřejmě Jiří Žáček, Karel Sýs, Jarda Holoubek, Pavel Verner, Petr Cincibuch, Zora Wildová, Eva Frantinová, ale i básníci, kteří ještě na výsluní nevystoupili. Z vlastních textů jsem si dal záležet, abych vybral ty nejlechtivější.
Knihu vydává Nakladatelství Slovart a na www.slovart.cz ji lze také objednat. Jistě bude i ve velkých knihkupectvích. Autorské výtisky budu rozdávat osobně.
Největší díky za vydání knihy směřují k brněnskému Petru Bečičkovi a jeho 100MEGA Distribution www.100mega.cz, obchodu s elektronikou provozovaném na www.digitor.cz. Moje poděkování míří ke grafikovi Ondřeji Grygarovi, jenž s velkou trpělivostí snášel moje urputné a umanuté naléhání a představy, jak má knížka vypadat.

Číslu 87 dominují fotografie Jaroslava Kučery, velkého dokumentaristy, s nímž mě seznámil Jindřich Štreit. Jaroslavu Kučerovi blahopřeju k sňatku, který v požehnaném věku uskutečnil se ženou, s níž sdílí společnou domácnost už desítky let. Děkuju za fotografie, které mě oslnily.

L. H.