
na další stranu
DIVOKÁ VINICE, aktuálně06.02.2026 - PTEJTE SE - ŽIVOT ODPOVÍ
Olga Nytrová mi píše: Vyšla mi také 33. kniha PTEJTE SE – ŽIVOT ODPOVÍ, spoluautor j... Více » 03.02.2026 - Zase čtvrtého! Přeje mi k narozeninám Rostislav Opršal.Čas, potvora, nemá zpátečku - i Pánbůh v tom má konstrukční chyby! Ale holečku kdyby ji tak měl... Jenže to zas bez žádných debat: kdyby byly v prdeli ryby nebylo by rybářů třeba. Prostě ta zpátečka není. Tak jen rok za rokem vzpomínáme ty svoje narození. Co s tím ... Více » 02.02.2026 - Stojím za prezidentem, samozřejměPřečetl jsem si tu petici Stojíme za prezidentem. Lidi, tam ale není vůbec nic, s čím bych nesouhlasil!!! Tam dokonce není nic, s čím by kdokoli z mého okolí nesouhlasil!!! To je tak obecné, tak prosluněné, že snad zamáčknu vděčnou slzu. Akorát ta mocná technologie, se kterou se to sb... Více » 02.02.2026 - Jiří Růžička, hudební skladatel, varhaník, můj přítel, zemřel
V pondělí 2. února ráno ve stáří 85 let jej porazila choroba, které se nedá vzdorovat... Více » 31.01.2026 - Milan Nakonečný by se 8. února 2026 dožil 94 let.28.01.2026 - Autobus plný poezie27.01.2026 - Bída muzeí25.01.2026 - Alena Kučerová umřela.19.01.2026 - Lubomír Brožek představuje svou knihu Bistro UtopieSlovo úvodem
Březen býval Měsíc knihy, někteří to tak mají zřejmě dosud – třeba Dušan Spáčil 15. března vydal svoji novou sbírku. Přeji mu, aby se líbila, navzdory tomu, že vyšla v den, který se v Čechách těší pochmurné pověsti, navíc nese pochmurný název Pokud se střelím do spánku. Knížka sama ale pochmurná není. Vím to, protože jsem ji přečetl coby korektor několikrát. Při posledním čtení udiven zírám, že jsem v knížce jmenován jako její redaktor. Děkuju, milý Du (s Dušanem Spáčilem se oslovujeme totiž pouze první slabikou svých jmen). Je to pro mne čest. Na rozdíl od mnoha jiných, o nichž jsem v Divokém víně psal, nečekejte ode mne recenzi, jsem nepřítelem recenzí. Napíšu, že každá Dušanova básnička překvapí nečekaným nápadem. Do básníkova života nedávno vstoupil vnuk Antonín, jenž shodou okolností nese stejné jméno jako můj nejmladší syn, sedmiletý Tonda. Dušanovo „dědovství“ mi básníka přiblížilo ještě víc. Samozřejmě se mi stává, že ne zcela informovaní partneři při setkání označí mého Tondu jako vnuka. Není to sice nic příjemného, ale aspoň se pak cítím jako Dušan.
Moji milí čtenáři, připravte se, že budu-li mít příležitost, vynasnažím se vás vyzkoušet, zda jste četli Dušanovu sbírku Pokud se střelím do spánku. Jednak jako její korektor, ale i jako její redaktor. |
|||
|
Vidíte zjednodušenou podobu stránek.
Chcete-li mít stránky zobrazené v plné kvalitě, použijte takový prohlížeč, který podporuje moderní standardy používané na těchto stránkách a současně si zapněte ve svém prohlížeči podporu JavaScriptu.