na další stranu
DIVOKÁ VINICE, aktuálně24.03.2025 - 273. děťátko bylo odloženo do babyboxu v jihlavské nemocnici.
Je to za patnáct let existence jihlavského babyboxu čtvrté děťátko. Na památku našeho... Více » 19.03.2025 - Dušan Spáčil vzpomíná na Jaroslava ČejkuKdyž si dnes zadáte do internetu "zemřel Jaroslav Čejka", vyskočí Vám řada článků o odchodu jednoho mima a jen jediný maličký( v deníku To ) o tom, že předevčírem zemřel básník, významný člen "sýsovské" generace poetů, Jarda Čejka. Nic proti tanečníkovi a herci Jaroslavu Čejkovi. Ale ... Více » 12.03.2025 - Ani do vitrin!Ahoj Ludvíku, moc díky ještě jednou za všechno - posílám ti odpověď z Městské knihovny Praha na můj dotaz, zda by nešla kostelecká výstava o Karlu Sýsovi zopakovat na některé pobočce knihovny v Praze. Ani do vitrin! Je mi z toho strašně smutno, strašně a nejen za něj, ale jak vždy řík... Více » 08.03.2025 - Dušan Spáčil vzpomíná na Jirku Renče
Osiřelá Múzikovice Před dvěma měsíci mi zavolal bývalý kolega Jirka Renč. Taky novi... Více » 05.03.2025 - Sidonie Jiravová, poslední milenka Václava Hraběte (13. 6. 1940 - 5. 3. 1965), mi připomněla 60. výročí básníkovy smrti. Já už jsem vše řekl, a tak to nebudu opakovat.04.03.2025 - Výstava Karel Sýs - Slova, která se nezapomínají04.03.2025 - Václav Bárta vydává knížky o zvířátkách24.02.2025 - Milostný kartáč Kateřiny Brožkové13.02.2025 - V Kostelci nad Orlicí na vás čeká výstava o Karlu SýsoviSlovo úvodem
Březen býval Měsíc knihy, někteří to tak mají zřejmě dosud – třeba Dušan Spáčil 15. března vydal svoji novou sbírku. Přeji mu, aby se líbila, navzdory tomu, že vyšla v den, který se v Čechách těší pochmurné pověsti, navíc nese pochmurný název Pokud se střelím do spánku. Knížka sama ale pochmurná není. Vím to, protože jsem ji přečetl coby korektor několikrát. Při posledním čtení udiven zírám, že jsem v knížce jmenován jako její redaktor. Děkuju, milý Du (s Dušanem Spáčilem se oslovujeme totiž pouze první slabikou svých jmen). Je to pro mne čest. Na rozdíl od mnoha jiných, o nichž jsem v Divokém víně psal, nečekejte ode mne recenzi, jsem nepřítelem recenzí. Napíšu, že každá Dušanova básnička překvapí nečekaným nápadem. Do básníkova života nedávno vstoupil vnuk Antonín, jenž shodou okolností nese stejné jméno jako můj nejmladší syn, sedmiletý Tonda. Dušanovo „dědovství“ mi básníka přiblížilo ještě víc. Samozřejmě se mi stává, že ne zcela informovaní partneři při setkání označí mého Tondu jako vnuka. Není to sice nic příjemného, ale aspoň se pak cítím jako Dušan.
Moji milí čtenáři, připravte se, že budu-li mít příležitost, vynasnažím se vás vyzkoušet, zda jste četli Dušanovu sbírku Pokud se střelím do spánku. Jednak jako její korektor, ale i jako její redaktor. |
|||
|
Vidíte zjednodušenou podobu stránek.
Chcete-li mít stránky zobrazené v plné kvalitě, použijte takový prohlížeč, který podporuje moderní standardy používané na těchto stránkách a současně si zapněte ve svém prohlížeči podporu JavaScriptu.