na další stranu
Karel Sýs
U STUDÁNKY ZAS PO ROCE
změnilo se něco v potoce?
kostelečtí korýši či jiné rybí druhy
poezie servíruje se bez obsluhy
manga avokáda nové druhy ovoce
divotvornost studánky je bez konce
lidojedi křováci či Maoři
rady kypí v Darwinově laboratoři
kouzla a triky nové botaniky
na kouzla a kostelecké divy
krátké jsou Kapverdy i Maledivy
nediv se – je tu rozvodí
ať zůstaneš na souši či se nalodíš
Orlice Divoká a Tichá
divokost s mírností smíchá
psát inkoustovou tužkou nebo svinibrodskou zelení
pár kroků za náhonem leží Sumatra a Jáva
zatímco Evropa dokonává
co nepřijde zleva přijde zprava
rudý prapor nebo bílá vlajkosláva
orel nebo panna
milování nebo samohana
sníh padlý za vlast
v Kostelci si ani Ježíšek neustele
Zato jak vypadal Mácha?
když hledáš bílý pátek najdeš černou sobotu
hromové ticho
zůstávám svůj tam i zpátky
zepředu jako zezadu
neuteču tajnými zadními vrátky
my jsme ti blázniví sešítkové
sečteni jsou tví dnové
od zítřka už jen staronové
náznak anebo naznak?
opakoval se i Rossini
hoď kamenem kdo jsi bez viny
vlastní vinou
mrznu pod peřinou
papírny všech zemí třeste se
řeka drží břehy pod krkem
jak si od času odpomoci?
zbavit se dnů i nocí
po roce v Secessi
svůj loňský smutek neseš si
kdo ti pomůže kdo tě vyléčí
nejsi tu vítán na leči
a všude honci s varovnými zvonci
pro ně jsi jen jelení a srnčí
a kulky čím dál tím výhružněji drnčí
zvoňte o pomoc zvoňte dvakrát
než po vás začnou pátrat
prsty na spoušti spouštíš
Pán už tě opouští
oklamal jsi mne Pane
i ty jsi na číhané
kde by měly kvést růže
bude viset má vydělaná kůže
buď všechno nebo nic
couvat do prvotního nebytí nebo nicotě vstříc
babička mi přestala napovídat
už zase o mně píše
všecko jsem mu už řekla
i to co se nesmí
měla jsem opletačky
přechod je přece střežen
nesmím se v žijících budit přílišné naděje
zvláště když nevím najisto jestli se splní
ovčince jsou různé
výsady jako na zemi
ale i prasečáky
podrazy boje o povýšení
Hospodina jsem viděla jen jednou v přijímači
jako na vojně – když se vojevůdce zastaví s vojáčkem
jestli se mužstvo plazí přesně podle předpisu 1A
můj nešťastný Kája
nejlíp mu bylo v okně na Secessi
když se blížilo auto musela jsem ho držet za patičky
nehrozilo nám nic
ani peklo ani nebesa
já i on jsme byli na nebesích
a peklo se přihlásilo jen když jsme rozfajrovali piliňáky
houpací koni koníčku
v něm byl zajat abych mohla dovařit svíčkovou
až přijede vyhládlá Maruša z Chocně
anebo zeť ze cvičení v nějaké prdeli
žili jsme si zatímco rádio hlásilo
že oběsili Slánského
my byli spíš na sladký – maso bylo na lístky
ale Sejkorův park byl hustě olistěn
a na lavičce v levém dolním rohu spočíval vesmír
zatímco se ostatní souhvězdí točila
a pro tu stojatost stálo zato žít
a ani sebesecvičenější kůry andělské to nenahradí
bože což se nemůžeme zastavit
na co cesty pochody průvody
přeci někde musí existovat čep
zde jsem zde se neotáčím
zde chci vydržet až do definitivního konce světa
když nastaly deště
léto odložíme na příště
jen jestli bude příště
držím se jako klíště
římské oblohy nad Kostelcem
letos obložené olovem a cínem
přispěte na místní ticho
těší mne ale proč tak řvete?
z řevu báseň neupleteš
klid a mír zarostl pýrem
i starou belu přebije vlnobití decibelů
neuslyšíš abonentní koncert kůrovců a dřevokazů
rámy cpeš do obrazů
žiješ pozpátku
nebeskou bránu ti otevře pouhé bušení srdce
nebeskou bránu ti neotevře kanonáda zdrávasů otčenášů šmajizrael
nemuč moteto kyrie lakrimosu
co se serenádou uprostřed louky bez notového papíru
kyrie eleison kurva manessman & son
to radši skládej uhlí
jsi-li maličký vstup mimo pořadí
nejsi-li aspoň nestoupej na knihu zatajených příjmů a výdajů
básníky vpouští zadem po předložení ukázky
polož čelo na desku stolu
a poddej se rytmu letokruhů
dovedou tě až k prvotnímu semínku
budiž strom!
dvoulůžkový kostel
lehneš si podle své víry
v čekárně na odvoz do pekel čeká putna na rejžka až zhebne
Hospodin neplýtvá místem pro zavržence
notýsek se už krátí
dlouhou lučinou přicházejí poutníci za pěticípou hvězdou
hvězdy rády mění počet růžků ale nelžou
slyšela‘s zpěv v lukách
to Velký Datel neúprosně ťuká
blíží se klasobraní
a za ním už podupává klasobraní
přichází věk Venuše – Krasopaní
v polích mír a klid
smírné umírání žit
i ty musíš jít
nemusím ještě jít?
hrozí vyhynutí dopisů
nadúroda tiramisu
bude tu tvrdo žít na jedno brdo
básník už slovům nevěří
jako by ztratil kliku od dveří
břehy jsou tu plné tichých básníků
nenarodil jsem se na síti ale v neslyšných sítinách
|