literární časopis založený v roce 1964

Ivan Fontana

VŮNĚ ŠELAKU

I. BÁSNĚ

HÁDES
Hádes, bůh podsvětí, ten velký hříšník,
tuze rád by šel ke zpovědi, ale kněz by mu
nevěřil. Tak pokračuje v hříchu celý týden,
celý měsíc, a z hráčského doupěte nevyleze.
„Po částech“ prodává sám sebe
od pondělí do neděle. Lže, krade a balamutí
nás celé roky. Vymýšlí si divné sloky.

PÁR PÍSMEN
Dva řádky, hrst kostrbatých písmen a kvůli
tomu jsi vstával kolem čtvrté ranní?
Ach ty blázínku. Písmenka vysyp před
domem na hromádku. Vyber si ty nejsladší.
Ostatní ať klidně vezme vítr, ať si je vezme
třebas ďas v adidaskách, divá meluzína
nebo zvědavý kolemjdoucí, čumil a vejral.

Takové písmeno A je babylónskou věží,
podívej se, jak se kroutí. Možná je opilé inkoustem
nebo je jen žížalka.
B je svatojánskou muškou, jež prosvětluje
obří stany. A konečně písmeno C je povedená
(d)céruška, zkroucená tužka, zakletý diamant
z Kimberlitu. Kouzelník z Bagdádu.
Cháska, která vůbec nečte, sem tam narazí
na první písmeno v počítači, ani neví jak ten
hieroglif přečíst. Neví, je-li původu řeckého,
či pochází-li ze starého Říma či dokonce
z Atlantidy. J je skluzavka do lavóru,
pro elfy a skřítky.
X je malou literární závratí. Y je svícen
s dvěma veletoky. Z je vrtulka abecedy.

STONOŽKA
Stonožka se rozhodla vyrazit si na cestu
kolem světa. Jen co si koupí ještě jedny
nové boty. Na Koňském trhu, čekáme u Bati.
Už vyrazila, zatím se brouzdá kolem Prahy,
jako neznámý satelit. Počítá křižovatky
a městské okruhy. Kolečkové brusle, prkna
a long boardy se jí také evidentně hodí,
i když padá každou chvíli na hubu, tak věří,
že se vše obrátí k lepšímu, ža se to naučí.

Na tréninky jezdí do Vodochod, Kácova
a do Prčic, v sobotu drandí v kopcích kolem
Vršovic, a ze Strahova (jsou tam delší
ledovky). Neděle tráví ve stínu Stromovky,
ve stínu platanů, dubů, habrů a kaštanů
jasanů, javorů, lip a vína. Už hledá pojištění,
proti ztrátě iluzí a odcizení… Od Cooka běží
rovnou do Čedoku, z Národní na Poříčí,
přes vlhký, místy ještě zatopený Karlín.

VANILKOVÉ SOUHVĚZDÍ
Soňo, oči máš uplakané, nedělej si starosti.
Všechno hoď za hlavu. Trochu si odpočiň.
Tvá sbírka kapesníčků a uzlíčků voní vanilkou!
Pro všechny starosti jsi na nás zapomněla.
Na všechno jsme dva, to si pamatuj!

V HORSKÉM SEDLE
V horském sedle se cítíš jako na koni,
a přitom jen překračuješ hranice,
překračuješ obzory - až tě slunce oslní.
Na úpatí Himalájí zakládáš taoistický tábor.
Na úpatí pyramidy skládáš zlaté hvězdy.
Zdá se, že nepotřebuješ ani živé slony.

DVĚ SOPKY
Dvě sopky spí už milióny let.
Až se jedna probudí, vzbudí sestřičku
a začnou spolu zase,
jako kdysi dávno, dovádět.

HROZEN
Trháš-li kuličky sladkého vína
zbude ti v ruce jen kostlivec.
Trháš-li zakázané ovoce z hořícího keře,
ohřeješ se a možná se i spálíš.

KULISY
Kulisy z heraklitu, celý les, celá chalupa,
tu dům či světlá náves. Scéna jako vyšitá
z IXX. století. Najednou jsme na konci dějství.
Nápovědní budka pamatuje drama
ze staré Hellady, nemá křídla, hlasitě
napovídá (herec, musí být zcela hluchý),
mlčí jako římská galéra.
Povely zvedají vlny. Chytáš se měsíce, ale
jen ho uchopíš za límec, zůstane ti v ruce.
Tepna krvácí. Byl to jen šajn divadelní
rampy, předehra budoucí hry.

DŮM
Dům bez půdy, sklepení a bez atomového
krytu. Dům bez oken, mříží a bez zámku
u hlavních dveří. Dům navržený architektem
Gočárem ve XX. století drží jako hrad,
jako pevnost odolává staletím. Střechu má
rovnou, nehrbí se. Okna má otevřena k jihu.

LITERÁRNÍ CENA
První francouzská liga Victora Huga.
Od bukinisty na Seině dostaneš přes prsty.
Seina nebo Marna, záleží jak dlouhé máš
prsty, jak dlouho na březích vydržíš,
když voda v ledové kry tuhne.

Na konci světa je hej. O K. Jsou tam
i strážní budky s cínovými vojáčky.
Odhozené záložky, zlaté epolety, prýmky.
Na poslední hromádce najdeš i poezii.
Život prohráváš v hazardních hrách.

NÁVŠTĚVA PSYCHIATRA
Pátek třináctého je horší než škaredá středa,
než pondělí čtrnáctého.
Den má třináct hřebíků, jako fakirova pohovka.
Klidně si miláčku odpočiň, naber čerstvé síly.
Zámek třinácté komnaty se zasek´. Svátek má
Edita, ale neslaví ho. Edita s Pavlem
se do sebe zabouchli. Možná, schyluje se
ke svatební veselce, možná k bouři.

HNÍZDEČKO
Hnízdo, vždyť je to jenom proutěný dům,
s obývákem a s houpačkou na větvi. S oknem
nad dřevěným parapetem, s výhledem do světa.
Hnízdečko, rodiště na stromě. Přechodný
pobyt: adresa Park Lane, Londýn, č. p. 55.
První start do velkého světa.
První most na Temži.
První let, zatím s pokusem o návrat domů.
Odletíš, přiletíš. Za čas, a nebude to
dlouho trvat, z hnízda vyletíš.

BRATŘÍ KARAMAZOVI
Česká mincovna, kdo ví, komu dnes patří.
Ovládají ji prý dva rusští bratři, Ivan a Valerij,
nemohu vzpomenout na jejich příjmení.
Kdo ví, komu patří. Není co závidět.
Stačí, když schody do nebe začnou ujíždět,
když opouští úvozové cesty, když prohlédnou
incesty, když prolétají nad mrtvou krajinou.
Do hor jezdí páter noster a hledá nové cesty.
Mince ražené báťuškou carem.
Moskvě pro štěstí.

GEMBLER
Dát dohromady trůn a tůň, potopit se do
pohádkové laguny, konečně se chopit vlády,
aby to nebyla jen jazyková hříčka, hlavolam
či fraška. Musíme změnit návěstí, přehodit
výhybky a odjet po kolejích do nového
království, třebas i se starým šaškem.

Na jedné kartě, nikoli platební, jsou spolu.
Král sedí v křesle a pod ním tůň, hlavou
dolů si máchá nohy v plechovém škopku.
Tak to ve hře bývá. Otočíš-li dvouhlavou
kartu, odteče moře vody. Na trůně sám pan
král na dudy hrál, ač zní to neuvěřitelně.

Chceš si zahrát? V tokijské herně na Ginze,
nebo v Las Vegas? Doma v Savarinu? Nebo
ve Varech. Nechceš riskovat, tak kolik vsadíš?
Máš přeci eso v rukávu, dvojhlavou kartu
krále se žezlem a bezednou tůní. Nakonec, asi
tomu nebudeš věřit, se král v té tůni utopil.

VĚŠTĚNÍ
Kávová sedlina s vrstvami světových událostí,
tak jak se kupily, jak šel čas.
Ode zdi ke zdi v každém dni.
Chceš z ní číst?
Jsi na dně, jsi na mizině. Čas ubírá se
zkratkami, nepohrdne ani myší dírou.
Nemá zpoždění, vždy je královsky dochvilný.
Do budoucnosti nahlíží přes tubus teleskopu.
Ze škraloupu kakaa věští noviny.
Věští příchod nové královny ze Sáby.

(VĚŠTĚNÍ Z RUKY)
Podej mi ruku, je chladná jako Carrarský
mramor. Jako pistáciová zmrzlina, jako
Rubikova kostka vyseknutá z ledu
chladničky Calex, jako ledová královna.
Dlouhé a zaříznuté údolí s ledovcovými
kary, mizí po krátkém oteplení.
Ledovec zrychlil, cestou v údolí, mezi
ňadry hor. Velká voda sebere tě, zbývají jen
bludné kameny, horská plesa a slzy.

STÁVKA BOHŮ
Už vyšli do ulic. Končí letité mlčení, končí
vláda jednoho Boha.
Bohové dotlačeni až sem, ke zdi, na kraji
refýže sepisují petici. Kdo ji bude číst?
Možná Oliver Twist, možná Pavel Šavel,
možná rotmistr Jarý. Možná Jeho svátost sám
dalajláma či ctihodný papež. Na Svatopetrském
náměstí je klid. Voní tu sakury. Bohové do
všech stran rozesílají petici.
A pro jistotu, ji zasílají i do ráje.

PŮLNOČNÍ POHÁDKA
Jedna báseň je o Šeherezádě, druhá o naší
drahé bábě. Vyprávějí a vyprávějí
nekonečné pohádky dětem před spaním.
Už se ti klíží zraky, ale pohádku musíš
vyslechnout do konce.
Sny už vycházejí na louku osvícenou
barvínkem a měsícem, stříbromodrá vistárie
tančí na půlnoční. Cestu si klestíš borůvčím
a malinami. V lese poznáš máš-li modrou
či červenou krev. Vraní oka se tomu
nepřestávají divit. Babička Hortenzie ráno
vyloží ti tvé nezapomenutelné noční sny.

II. AFORISMY Z KLOTOVÉHO RUKÁVU

- Vděčnost, prosím, ale nezaměnovat ji za věčnost.
- Aforismy vysypané z rukávu, kdo by je ještě sbíral.
- Ocenit práci je těžké avšak ocenit umění je ještě těžší, musíte mít určité vlohy či být kunsthistorikem.
- Věk je jen číslo, v němž se odráží zlomky. Stáří to jsou dividendy a podíly.
- Jedině romantičtí básníci si představují život s pravidelnými rýmy.
- Síla tisku spočívá v plátku hovězího, nikoli v alobalu.
- Záplaty a náplasti: mnemotechnické pomůcky pokroku.
- Demokracie: permanentní dialog a věčná krize.
- Dlouhodobé projekty jsou odsouzeny k nezdaru, končí jako torza uprostřed prázdné diskuse.
- Průvod optimistů a pesimistů jde proti sobě, mlhoviny, které se navzájem proletí.

PRAVDY A LŽI
☸ Pravdy žijí ve vzdušných proudech a zámcích. Lži ve vzduchoprázdnu. ☸ Stříbrné jezero s útulkem pro zlaté rybky. ☸ Alej lží na prahu rovníku s ještě doutnajícími pralesy a hvězdným znamením. ☸ Rub a líc, dvě stránky života, záleží na tom, kterou si oblíbíš. ☸ Svět je křehký. Lži se rozpouští a pravdy kornatí. ☸ Otázky podkopávají pravdy, ale zesilující svět. ☸ I v parlamentu najdeme šatnáře, který prohledává poslanecké kapsy. ☸ Pravda se lží se honí kolem kulatého stolu. Taková je domácí situace.

ALEXANDRIJSKÁ KNIHOVNA V PLAMENECH
- Záře literatury faktu s leskem všech požárů.
- Knihovnička měla na mále, zachránil ji PIN.
- Nehořlavé knihy nejsou, jsou jen knihy chytlavé a knihy, které se samy uhasí.
- Vteřinové romány planou rychleji, protože mají místo záložky rozbušku.
- Hodláte psát aforismy? bez paličky, dláta a bez ducha?
- Četba poezie, ano, ale proboha nesmíte se začíst nebo propadnete romantizmu.
- Záložka knihy je mnohdy důležitější než její obsah. Obsah se vyprázdní.
- V plamenech knihovny, shoří nejdříve lepší stránky knih.
- Nudné knihy hoří pomalu, pomaleji než doběhne hlemýžď pro pomoc.
- Pravděpodobnost, že se knihy rozsypou na písmenka je menší než, pravděpodobnost, že se kniha uloží do databáze knihovny.
- Písaři, dochází-li ti inkoust, začni psát krví. Lahvičku hoď klidně psovi,
- Knihovna by neměla být daleko od školy, jen tak co by jen kamenem dohodil.

OSUD
- Kolo osudu se hned tak nezastaví, neplatí pro něj čehý ani hot.
- Mír je opakem války, důvěrou ve vítězství rozumu.
- Chaos a řád, protiklady na elipse. Je tam také systém, pořadník, pravidla, jízdní řády, hlášení o zpoždění, souřadnice, DPS, abeceda a obyčejný nepořádek. - Sir Winton s dětskou vintovkou, mířící na Němce.
- Zlu musíme čelit od počátku, jakmile se ozve, jakmile zvedne hlas.
- Invaze: andělé obsazující herny, kaple, kostely a hroby, nepotřebují garáže ani hangáry.
- Plastová pevnost s padacím mostem. - Odvaha je smělost překročit překročit Rubikon.
- Elektrické křeslo? Zdá se poněkud předražené a bizarní.
- Vstoupí-li Finland do NATO, budou volňásky do sauny.
- Gregérie vytryskla ze vzpomínky na domácí zabijačku.
- Věrnost, poslední knoflík na košili, hledající dírku.
- Stáří přichází krok za krokem, ale někdy vtrhne do síně ani nezaklepe a začne poklízet.
- Doba je nepřehledná, zakládá nové souřadnice, které do sebe narážejí, jako mořské desky, jež mohou být osudné.
- Každý holanďan, když se vrací ze světa, přináší domů aspoň malý kamínek.

III. ZÁPISKY A GLOSY

PÁTER NOSTER
Páter noster vyjíždí do nebe.
Poslední zastávku má na Mont Everestu.
České turisty nabral už na Nebozízku.

DIGITALIZACE
A dílo je dokonáno.
Cesta zpátky hájem červených moruší.

DESKY
Parapet s mořskou lasturou
s paraořechy metafor a božskými korály.

EPOPEJ
Muchova epopej na mucholapce.
Pochovejte všechny moravské chlapce.

X X X
Ranní červánky demokracie
s paletou z Dalmácie.

KROKY
Kroky cinkají jako písečné přesypy.
Na poušti mizí stopy sypké duny.
Karavana nomádů s balíčkem cigaret
Camel pomalu mířící do Kaira.

OSUD
Papír, kámen, nůžky
nepokoušej bůžky.

X X X
Kapesník se čtyřmi uzly i s ukradenou
diagnózou. Utěrka plná slz.

SNÍDANĚ U KAPUCÍNŮ
Café laté a Capučíno
po jednom ranním rozbřesku.

KAVIÁR
Snídaně v uhelném dole
idylka pánů uhlobaronů.

X X X
Ostrovní provincie Tchaj-wan
s tichým blizárdem.

PRŮVODCE PERIFÉRIÍ
i s římskou legií.

LIST
Otevřený list kardinálovi
Mazarinovi s červenou moruší.

X X X
Množina bodů uprostřed obálky.

X X X
Konec konců,
ztracený kdesi v nekonečnu.

X X X
Na dně Ionského moře
dvě obchodní galéry kotví.

X X X
Last Minute.
Kdo ví.

X X X
Univerzita třetího věku
s děkanátem u Všech svatých.

DOMÁCÍ VĚZENÍ
Galérka s elektronickými ostatky.

SUDÍ
Soudce v taláru a bez paruky?
Škoda, že je bezruký.