literární časopis založený v roce 1964

Ivan Fontana

SKROJEK ŠÍLENÉHO MĚSÍCE

I. BÁSNĚ MĚSÍČNÍ NOCI

PÁTÁ HODINA RANNÍ
K páté hodině ranní, máš už oči dokořán.
Posloucháš kohouty, hudrování krocanů,
bučení hladových stračen, bzučení much,
štěkot a vití starých psů.
Jen slípky stále spí. Zvuky se v domě šíří
po trubkách, ani dveře nijak zvlášť
nedovírají. Slyšíš jen pár kapek rosy,
vodopád sprchy, a jak se na plotně vaří čaj.

Někdy se vše zamlží a mlha se dá krájet
na plátky, jako šalom alejkum. V takový den
zůstaň aspoň do oběda radši v posteli.

APRÍL
Aprílové počasí a nejen to. Velké prádlo,
vanička s dvojčaty se hned převrací.
Ve velké mýdlové bublině letí text:
v potoce je málo vody! Je zákaz kropit
záhony a ložní prádlo.

Nikdy nevěř aprílovému setkání, i kdyby
náramně dobře vypadalo. Aprílové meze
jsou večer chladné a v poledne plamenem
hoří. Na apríla skoči ti kočka po krku.

PSANÍČKO
Psaníčko Jéžíškovi dala jsi za okno, plna
očekávání. Omylem dostalo se k ježkovi.
První, co ježeček udělal, bylo to, že
propíchal obálku z obou stran a odlepil
cizokrajnou známku.
Psaníčko vůbec nečet´, ani ho to nenapadlo.
Ostatně řadu nocí nebylo vůbec nic vidět.
Pak v jedné jasné noci, když měsíc dosáhl
úplňku a noc se proměnila v den, dostal se
konečně ke čtení. Kdo mu to vlastně píše
a co chce? Divil se a jen kroutil hlavou.
Musí ho vrátit, ale nebude pozdě?

AEROGRAM
Odkudsi z dálky, možná až ze zámoří,
přiletěl aerogram. List papíru, jakoby
na dvůr spadl z vesmíru.
Kdo písmenka z éteru rozluští? Slova
mají křídla jako básničky sovy či sýčka.

VEČERNÍ OMALOVÁNKY
Večerka s červánky na tváři, sólo mají
omalovánky, když večerní stín domu
překročí. Žíznivé sny zapíjí vodou
z lesní studánky.

Virtuální svět má svojí sorelu. Virtuální
svět sní o fantazii a dbá o dlouhé zimní
večery. Zbývá hrstka pamětníků. I kamenná
mozaika domů stačí, abys byl ukamenován.

POJÍZDNÁ KNIHOVNA
Pojízdná knihovna rozváží knížky po celém
kraji, i k nám jednou možná dorazí.
Nabízí saláty, knižní bestsellery, milostné
romány, suky, detektivky,
a dokonce komiksy a sci-fi.
Knížky pro děti. S poezií, s lyrikou a epikou,
přikvačí, zatroubí a zaparkuje na návsi.
Lidé ze samot sjíždějí se na kolech, a na
nosičích si odvážejí půjčené knihy. Barevné
záložky jim vlají jako mohérové šály.

LETOVÁ DRÁHA
Vstoupit tak do letové dráhy motýla. Nabrat
nový kurz. Dobývat nové světy,
běžet ti v ústrety, přistávat na květech vesmíru.
Mezi hvězdami být admirálem, být králem.
Nezradit! Víš ty vůbec motýlku kam letíš?
kde je tvá cílová destinace?

MRKAJÍCÍ PÉRO
Hrot brka stále mrká, a má na co.
Péro je přetažené a bloumá po světě,
jako když střelka mine se.
Přivírá oči a sní o digitálním verši.
O bezbolestném porodu paní X.
O kaňce na obálce.
O velkém začarovaném kruhu.
O rajské zahradě.
O skleněném kalamáři.
O školním penálu.
O vlastním snáři.

TVŮJ DECH DANIELO
Co je tvůj dech Danielo, proti trvalému
pasátu. Co je reflektor kaleidoskopu
a dalekohledu, proti božskému světlu.
Co jsou stopy kapek po dešti. Kde se
skrývají živé obrazy. V podzemní galerii,
v té krasové jeskyni. Co je hlaveň pušky
proti laserovému ukázovátku, proti vědmě.
Co je tvé slovo, jež se ztrácí v mlžné úžině,
jež láme se v matném nočním zdroji.

Co je tvé slovo bez ozvěny. Kde by byl stín
bez světla. Kde je tvé lůžko Danielo,
sluní se na pláži. V neustálém vlnění.
Co je srdce přetnuté ve dví.
Srpek tureckého měsíce, duha Dalmatince.
Skrojek bronzového měsíce.

JARNÍ OSLAVA
Příroda slaví narozeniny na jaře, už sama
ani neví pokolikáté.
Každý den bojuje o čas, o vteřiny. Vydává
bedekry a svazky, červené románky.
Slaví tisíciny a milióntiny. Prostě, slaví
jen jednou za uherák. Každý měsíc má vliv
na květiny. Každý rok se vybouří v burčáku
a vybarví své pastelové skizzi.

Jako ryba ve vodě se prohání proud času.
Rybova mše s nahozeným motorem
a s rybí duší. Rybičky v kostele, v apsidě
katedrály i na kůru, modlí se v božím akváriu.

VŠICHNI SVATÍ
Svatý Kryštov, sv. Marek, sv. Pavel, Petr,
Vít, Štěpán, Marek a další, za nimi plejáda
věrných, všichni jdou v májovém procesí
za lesklou monstrancí.
Zastavili se na kamenném mostě. Líce jim
zkameněly a rysy ztvrdly. Jsou ještě svatí?
Už jsou zase jenom kamennými pomníky.

HRA ČÍSEL
I hra čísel jednou skončí. Dopočítáš-li
se řekni. Iksy, ypsilony a závorky došly.
Čísla, to jsou už jenom němé podíly
a zlomky. Hra od začátku začíná.

V televizním show roste suma pomalu
ke dvou miliónům, k boží limitě.
Prostřednictvím SMS a DMS.
Show končí.

KAPELA NA NÁMĚSTÍ
Pár taktů, pár hudebních pomlk a trilků,
s údery do tympánů a kotlů. Vítr otáčí
hudební listy na Straroměstském náměstí.
Deset minut po dvanácté, hrstka
tónů rezonuje a hned je repetice.
Dirigent Dalibor Pešek mává naposledy
anglickou taktovkou.

LÁZEŇ
Rašelinná lázeň se sprškou granátu.
Pár popínavých květin
na kněžském ornátu.

II. BÁSNĚ Z ALABASTRU

AUTÍČKO Z GARÁŽE
Malé modré autíčko, jež ještě nikdy nevyjelo
z garáže. Miniaturní klučičí sen, projet se
aspoň jednou na okruhu v Monze, nedaleko
Milána, v té automobilové mecce. A hned
vedle něho, snad jen pro genderovou
rovnováhu, ještě dívčí sen:

Květina ze školního herbáře, šplhá po škole,
zdolává patrové schodiště a fasádu, už je
v okně první třídy… Otáčej listy, opatrně,
dál jsou jen sukulenty a palisty, jsou součásti
božího těla, stejně jako obtisky,

co jiného bys ještě chtěla? Jsou jako
kořeny mandragory. Samá noha
samá ruka. Otevři první knihu genezis
nebo ještě lépe čti evangélia.
Tak se ti splní nejen dětské sny.

KRÁLOVSKÁ VEČEŘE
Hvězdná obloha na talíři, na míšenském
porcelánu ve Versaille, kde schází se
pařížská smetánka, na pozvání samotného
krále. Večeře je studená jako rozpuštěný
šumák ve vybroušené sklenici.
Menu. Předkrm: filety z duhových sleďů.
Ruský borsč, máš ho na talíři. Kaviár
z Kajmanských ostrovů. Srnčí ragů
s karamelem. Hlavním chodem jsou
francouzské brambory. Španělský ptáček,
ať ti z talíře neodletí. Zákusek dle výběru:
Pařížský dort, rakvička se šlehačkou,
gaskoňská laskonka, bezlepkové maffini
nebo bomba Malakov. Makrónky, věnečky
a větrníky. Nechybí ani pařížský rohlíček.
Navrch dáš si královskou bagetu
nebo dlouhý cheeseburger. Košíček s lesními
plody si odneseš jako výslužku.

V modré míse pluje žlutá ponorka.
Kapitáne, kam s tou lodí? Stoly se prohýbají
pod sladkými řečmi. Pohár už dávno
vínem přetek´.

BEDNA
Stará dřevěná bedna, jak dutě zní,
procházíš-li kolem, vždy ozve se.
Zvrchu je popsaná bednovým písmem
Neklopit! Nevystavovat ohni!
Opatřena je zna čkou kalichu, snad aby
byla připravena na to nejhorší.
Podívejme se, co vlastně skrývá?

Za války obsahovala střelivo prach
a granáty, nyní je prázná a kručí ji v žaludku.
Je v ní už jen jedna zapomenutá pojistka.
Leží v ní i domácí střevíce. Co s ní?
Co se starou bednou?
Rozřezat, rozštípat ji na třísky a spálit.
To, co sama nechtěla.

SFINGA
Sfinga v noci za posledního úplňku obešla
Cheopsovu pyramidu. Navštívila všechny
její rohy, dostala se i na samou špici
této umělé hory. Zkontrolovala vchody
i pečeti. Obhlédla terén, nahlédla do
vesmíru a schválila všechny faraonovy
cesty. Kontrolní zápis zapsala do hliněných
tabulek, které ponechala vypálit na slunci.
Sfinga mlčí jako hrob. Má teplé místečko
a v poušti vyřádí se jako kontrolorka.

DEMOLICE PODLE JEANA P. SARTRA
Je to brouk, co vlezl ti do hlavy, co sežere
ti plíce, rozloží ti páteř a rozpustí palici.
Co zničí tvé sny, tvé velkolepé plány.
Je to brouk s metalízou, s novým obutím
a pojištěním, s obranou proti šílenství.
Moucha tse tse. (Už přilétá a sedá na tebe)
Sartrovy mouchy, každou chvíli jedna
vyletí.
Na tiskovce kladou všetečné otázky.
Druhá se modlí a kostelu je věrná.
Počítají se na tisíce. Mouchy berou
tvoji míchu jako strunu a mrsknou jí daleko
za obzor. Co ti utáhne šál nebo opasek.
Jsou to kovové kleště, obří klepeta,
kleveta, z nichž není úniku.

DE FACTO
Ipso facto di capro. Isobar a Ištařina brána,
obě křídla jsou otevřena dokořán.
Isočáry kouzelníka Žita.
Ipso iso. Kvinteto, kvarteto, sexteto i quatro.
Finito. Z latinské kukly se rojí motýli.
Membrána je propouští
do věčného zásvětí.

SMART MOBIL
Všechno ví, a všechno vygůglí. Nic nenechá
si pro sebe. Nic nenechá si líbit. Překonal
encyklopedii Larousse, už před lety.
Ze hry vyřadil Webstrův i Ottův slovník,
i s jejich dodatky.
Trumfnul pochybovače a škarohlídy.
Pokořil světské knihovny. Operuje v rovině
nadnárodní, i v mlze.
Ke všemu má licenci. Jen přísně tajná
sdělení svobodných zednářů a výsledky

III. AFORISMY VE STÍNU SATELITU

- Levná kniha, nemusí být zrovna levná. Přijde na to, kolik si z ní vezmeš.
- Vypsaná ruka, škopek se zapomenutou literaturou a spodním prádlem.
- Jsi bláhový, dáš-li svůj čas do zastavárny.
- Vše potřebuje jasný řád. Řád je alfou i omegou každého systému, aspoň na počátku a na konci.
- Modrovousův sítotisk s moravskými švestkami.
- Digitální kniha, slepená po deseti stránkách.
- Tištěné spoje, naděje moderní literatury.
- Novela je jako lakovaná bota, která touží být aspoň sedmimílová.
- Radnice, v každém okně radní, poradí ti levou zadní.
- Aforismus, delší než pět řádků, začíná mutovat.
- Pegas vyhodí básníka, který unese princeznu.
- Vrátit se ke knize, znamená projít znovu labyrintem a jít k jejím kořenům.

❂ Pramen mládí, ale i elán, něco, co dřive či později vyschne. ❂ Hromada času, právě z ní Einstein vytáhl relativitu. ❂ Nenávist: zrcadlo lásky. Jen nešťastná láska rozbíjí život na střepy. ❂ Pravá láska, je levotočivá, jako ta nejkrásnější květina. ❂ Postel bez nebes mívá jen poloviční sny. ❂ Myšlenka je jako dítě, když ji postrčíte získá výhled. ❂ Půl pravdy, ale tvoje a moje pololovina k sobě nepasují. ❂ Ramsarská dohoda i s bahenní lázní a Pařížská konference s ekologickou zátěží. ❂ Někdo to rád horké a někdo rádši eskymo. ❂ Zmrzlinový pohár s teplotou kapalného dusíku. ❂ Nejčastější klam je to, že máme v sobě léčivý pramen. ❂ Košíček lesních plodů s červenou Karkulkou. ❂ Císařská louka i s parními trakaři. Třikrát v roce je nutno ji zaorat. ❂ Záhon tulipánů poblíž Haagu rozsvítil Nizozemí. ❂ Zakázané ovoce, památka na bujnou administrativu.

- Zakazáná zóna, prodloužená komnata. Chodba dona Quijota.
- Zátiší: jablko s hruškami, přistižení inflagranti.
- Dobrá kniha zůstává v hlavě čtenáře. (Dobrovský, knihkupec)
- Strom života je věčně zelený solitér, viklan, a kolik větví muselo být v průběhu času už odstraněno!
- Připusťme že džungle je imaginární a ekologický pojem nebo jde o chaos?
- Spisovatel, zbabělec, který se obrnil hroší kůží.
- Psaní je vnitřní záležitostí, potřebou, ale nechceme-li psát krví, musíme si opatřit inkoust.
- Vzdělaná jepice čte vteřinové romány.
- Každý začátek je perný, protože začínat znamená ulít si křídla.
- Lahvička tuše s naloženým knírem Herkula Poirot.
- Kritik, jenž vynalezl strojek na plnění básnických střev.
- Světlo literatury faktu je odrazem všech přírodních požárů.
- Satirik se šťourá v životě, ve svém i v životě druhých.
- Oskar Wilde zrozený z divokých vajec.
- Nebyl by to dobrý spisovatel, kdyby si něco nepřidal.
- Pište novely, obracejte román na ruby, slova jsou pometla, jimiž zametete nejen před vlastním prahem.ího rybníka.
- Finační motivace je rychlá pomoc trvale neslučitelná s inflací.
- Armáda manažerů a žvanilů přivádí svět do záhuby.

❂ Budoucnost je jako horký brambor, jako Magalénův mrak, který je lepší roztrhat. ❂ Pamětník, svědek nebo soudce z lidu u posledního soudu? ❂ Mládí je to, co na procházce světem nalézáme, nikoli to, co ztrácíme. ❂ Čas mnoho slibuje, ale vyprší dřív než nás převede horským sedlem. ❂ Čas není naším nepřítelem, přestože nám diktuje ultimata. ❂ Budoucnost: svět se ještě párkrát převrátí, přiletí motýl a kolébka se zvrhne. ❂ Houpačka s náměsíčníkem se vyhoupne až na hrazdu noční oblohy. ❂ Zpětné zrcátko, dělící čára minulosti a přítomnosti. ❂ Budoucnost je jako skříň, přiletí, vysype obsah a vymění ramínka. ❂ Minulost, přítomnost a budoucnost se liší v čase. Dohromady spolu ani jeden den nesdílí. ❂ Fanatik je člověk, který denně věští budoucnost. ❂ Pierot udělá provaz, po němž snadno a rychle přejde.

- Zrcadlo mlčení, orosené chladným ránem.
- Vzácná perokresba Salvádora Dalího s knírem, snad jde o autoportrét z počátku XX. století.
- Džin vypuštěný z plastové láhve do volné přírody.
- Kámen mudrců není mlýnským kamenem, není ani říčním balvanem.
- Snílek žije víc v budoucnosti, realista v přítomnosti a paria živoří nad hrobem.
- Pravda existuje. Důkazem jsou knoflíkové dírky.
- Vyschlá láhvička inkoustu s nedokončenou babylónskou věží.
- Sny jsou lana do nebes. Šplhej bez přírazu.
- Stříbrné hodinky na řetízku patří bachařům.
- Dětství se nevrátí, ani když se čas obrátí, ani když se čas zastaví.
- Doba bledne, všechna údolí už jsou zaplavena bílím, odsůny a bledulí.
- Předsudky je těžké překonávat, i když vypadají jako hory, jsou to rašeliniště, vrchoviště, slatiniště, tekuté písky a závrty.
- Rádiové vlny s mořskou pannou v popředí, s pěnou na severním nábřeží.
- Zapomenuté sny jsou propadlé a zdají se nám znovu.
- Každému snu pomáhá fantazie. Je to něco jako nepovolený vítr.

❂ Kandrdas, mladý adept na paruku se zlatými lokny. ❂ Nakažlivá nemoc nebudí strach, ale paniku. ❂ Nepřímé důkazy se vždy nějak naplní. Nepřímé důkazy tě usvědčí. ❂ Opak, protiva, protiklad, protipóĺ, negativ a zvrácenost. ❂ Východ, pohádka v jiném čase a na jiném programu. ❂ Oddělení právnické knihovny: vraždy a justiční omyly. ❂ Filosofické směry, turistické značky na křižovatkách vesmíru. ❂ Archa Noemova, plovoucí ostrov, koberec létající ode zdi ke zdi. ❂ Určitě je správné stát na vlastních nohou, ale není marné čas od času udělat stojku, přemet, salto, nebo aspoň odlétnout. ❂ Vanička na vyvolávání duchů. Vanička fotografa s vyvolaným světem. ❂ Čára mezi mládím a stářím je bohužel přerušovaná, a člověk by neměl předjíždět. ❂ Digitalizace má kořeny už ve starověkém Římu, zodpovědná je už římská X. v tóze. ❂ Každý soud, i ten nejvyšší má likvidační četu.

❂ Pes za humnama, je napůl vlkem a napůl beránkem. ❂ Žába, která nikdy neviděla kvakera. ❂ Psí voňavka, která trochu jinak ňafe. ❂ Šnek je mimozemšťan vyučený ve spirální galaxií. ❂ Jak se slova odhalují, vystupují z vody ploutve a šupiny. ❂ Porcelánový svět lze při určité neopatrnosti rozbít, zvláště uteče-li slon z parlamentu. ❂ Ptáčka poznáme podle peří, vykuka, podle zelí. ❂ Zelené kobylky zapřažené v panském kočáru. ❂ Ještěrka: panenka nezletilých krokodýlů. ❂ Nebyla to štika, která v literárním provozu dostala povolení použít houkačku, ale lín. ❂ Černá skříňka z augitu. Vykládaná peřím kosa a havrana. ❂ Rybářova svačinka: paštika s rybíma očkama. ❂ Hangár se dvěma netopýry a třemi drony. ❂ Voliéra s havrany. Literární předloha ptáčníka Edgara Alana Poa. ❂ Koně dodnes věří v hot dog. ❂ Bill Gates vypustil džina do terária plazů, byl to omyl nebo úmysl? ❂ Pilný čas obrací přesýpací hodiny.