na další stranu
Zora Wildová
KOMINÍK PRO NEŠTĚSTÍ
Taky to znáte z vlastní zkušenosti,
že rodiče ukládají svým malým dětem,
k jejich veliké nelibosti,
lecjaké poťouchlé a mravně rozpolcené povinnosti,
jichž se sami nedokážou zhostit?
Příkladmo mně maminka třikrát do roka poručila
počíhat si na starostlivým komunálem
k nám vyslaného kominíka
a včas mu předat její vzkaz,
že náš (rozpadávající se) komín (tam a tam)
teď na začátku, (uprostřed či na konci) topné sezóny
netřeba vymetat.
Že nám náhle skvěle táhne.
(Však on už bude vědět co a jak.)
A já to rovněž věděla,
proto, ač nerada, rozkazu vyhovět jsem hleděla,
jelikož destruktivní následky oné pravidelné kominické akce
vícekrát zažila jsem.
Naši domácnost pokaždé uvrhla do nesnází
vpádem sazí, jež koulí vyraženy a štětkou
ze své zcela zanesené a napolo rozsuté zděné schrány
zhurta vyšťárány,
k nám bez pozvání vlítly kamny,
zrovna když jsme měli doma zase jednou
generálně předsvátečně poklizeno
a všechny podlahy vytřené a vyleštěné
poctivě po kolenou…
A když se maminka domů vracívala pozdě
a na smrt unavená z práce,
a když namísto každodenní druhé a třetí směny,
po celém bytě všude, kam jen podíváš se,
tumáš další nářez, ten strašný nález,
to děsné nadělení.
Panebože i na postelích! Hustě černě a mastně zasněžených!
Ovšem tehdy naše dvoučlenná ženská úklidová četa
spát stejně vůbec nešla,
my musely až do rána tu spoušť
spoustou horké vody, hadrů a petroleje likvidovat.
Někdy se pan mistr dal mou ostýchavou prosbou
a bezelstně se tvářící dívčí tváří obměkčit
a slíbil naši rodinu výkonu svého záslužného
a zodpovědného povolání ušetřit.
No a já si potom odměnou za to lhaní
pro spásu svojí mámy před totálním vyčerpáním
směla dopřát napínavé pokoukání zdola ze zahrady,
jak si na uzoulinké a rozklížené lávce
nad šikmé střechy strmým srázem,
ten umouněný artista v bílé čapce, jenže bez bidla,
odvážně počíná,
náš komín při tom suverénně přeskakuje,
byť pouze z laskavosti jemné slovní ironie,
byť bezpečně zepředu i zezadu zakšírován
v bytelných záchranářských uvozovkách…
A kromě toho jsem se doslechla,
že si své profesní selhání, svůj podvůdek,
k němuž jsem ho já, já navedená, navedla,
že si jeho spáchání nechal od našich
do služebního lejstra, pro fóra, čitelně podepsat.
|
