na další stranu
Zora Wildová
AŽ ON NAKÁŽE
Oko, které má namísto řas rýžové nebo drátěné kartáče,
se pro nějaké to smítečko málokdy rozpláče.
Já bych však pro případ na svých víček okraje povolala do stráže
z veselého kostelíčka rozesmátého faráře,
aby zaplakalo jenom tenkrát, až on nakáže.
JAK TĚM, CO TIKAJÍ, TYKAT
Hodinky ti mohou, budeš-li o to stát a svědomitě o ně dbát,
kliďánko i celý život tikat.
Ale zkus jim ty,
a třebas jen na pár vteřin důvěrného, toho nejdůvěrnějšího ticha,
co možná nejzdvořileji, avšak hlavně správně česky tykat!
TEĎ MĚ JENOM BRAŇ!
Ať komukoliv podám k stisku svoji drobnou pětiprstou dlaň,
musí pocítit, že má v ruce moji nejsilnější zbraň,
kterou právě žádám, prosím, na kterou naléhám,
teď se neotvírej, teď se nezavírej,
teď mě, maličká, teď mě jenom braň!
KDYŽ PANNA PADNE
Co máš proti téhle sázce?
Copak se ti nezdá dost kulantní a spravedlivé,
že když padne orel, že zvítězím já,
a když padne panna, když panna padne,
nu, tak se taky hned do země nebo pekla nepropadne?
PŘEZRÁLÁ ÚVAHA
Nad hlavou mi nejedna už zmodralá švestka ještě dozrává,
jako v mé hlavě úvaha,
když se k ní všechno potřebné nastřádá, ale pak znovu zaváhá.
Leč bojím se, že mi po téhle již notně přezrálé úvaze
bude od žaludku velmi nemoudře, tuze neblaze.
SVÝM VLASTNÍM ÚSILÍM
Heslo doby: každý buď si svůj!
A pak si na tom svém třeba jako mezek stůj!
Jelikož ten si rád postojí, a to, jak známo, ve velmi pevném postoji,
jak na kopytech, tak na hnoji,
jen když si ho sám vymyslí a sám vlastním úsilím a ústrojím sestrojí.
ÚPLNĚ BEZ SEBE
Vždyť ono štěstí je taky celé šťastné, když se mu občas povede
usednout na nějaké to exemplárně smůlovaté nemehlo,
které však tentokrát už absolutně nešlo přehlédnout.
Jenže štěstí si nikdy nemůže dovolit být štěstím úplně bez sebe.
Protože bez štěstí ani štěstí nic nesvede.
KDYŽ HO NAPADNE, ŽE HO NAPADNE
Každý rok má náš pes ze sněhu,
když ho napadne, že ho napadne,
přenáramnou psinu.
A na tlapce omrzlinu.
Kterou pak doma považuje velmi dlouho za zmrzlinu.
|
