na další stranu
Daniel Razím
PRAHA NA ROZHRANÍ PODZIMU A ZIMY
Soumrak z obrazů Jakuba Schikanedera
s fialovými šerosvity
obchází za okny
kavárny Slavie.
Toulá se mokrou trávou
na petřínských stráních.
V tlejícím listí potkává
poslední sedmikrásky
a hejna mušek
v holých větvích stromů
při tanci na rozhraní dne a noci,
podzimu a zimy
nebo snad
života a smrti.
A nejedna z mých myšlenek a představ
se tam toulá s ním.
Mezi nebem a zemí
spolu s veverkami
objímám v duchu
dřevo usínajících třešní,
užaslejší než piják absintu,
který se nad sklenicí chvěje
před svojí nahou vidinou.
Začíná čarodějná noc svatého Ondřeje.
Slunce se za tmy stane jedním z drahokamů
vsazených do stěn Svatováclavské kaple
a ke studánce pod Hladovou zdí
začnou přicházet
secesní dívky v dlouhých šatech
s vlasy do pasu.
Drobnými dlaněmi budou třást bezovými kmeny
a novým plotem
okolo restaurace nad Seminářskou zahradou.
Ozvi se mi pes,
kde můj milý
dnes?
NÁVŠTĚVA U PŘÍBUZNÝCH
Vzdálené příbuzenstvo
vystavené v ZOO.
Vizitky nočních domácností:
LETUCHA, LORI, POTO a KOMBA JIŽNÍ.
Zapáchající modrá tma
je napíchnutá na vidlice větví.
Nahnilé plody ovoce
vydechují lepkavé teplo.
Stokrát fuj
při představě,
že by tu na mě cokoli mělo sáhnout!
Pomlaskávání, švitoření.
Za upatlaným sklem
se k větvím tiskne šero
s vytřeštěnýma očima.
Obličej tiše
šplhá tmou do výše
OPICE SOVÍ, KUSKUS a MIRIKINA.
Vlhké čenichy slídí
v umělohmotných mističkách.
Drobné ručičky navlhčené močí
osahávají semena a houby.
Prsty se pevně drží rozškrábané kůry.
VAKOMYŠ, OUTLOŇ, LEMUR a KUSU LIŠČÍ.
Měkká srst noci
s ocasem huňatým i lysým,
veverovitá, hbitá, chápavá a březí.
Žluť přezrálého dusna
visí na tenké stopce.
Kmeny špicují uši.
Pod zaťatými drápky kňourá proutí
plačtivým hlasem miminka.
TAMARÍN, HULMAN, KOTUL a UAKARI.
Noční duchové tropického lesa
rozmačkávají v dlaních střeva housenek.
Jazýčky ochutnávají
vláčné vnitřnosti hmyzu.
Ve větvích tuhne krev a v žilách míza.
A do štěrbiny v prknech podlahy
utíká
hrůzou zbělelý
cvrček.
|
