na další stranu
Karel Sýs
(pokračování z knížky Apokalypsa podle Joba)
ÚLOHA MASA V DĚJINÁCH
A už je to tady už si milióny špiní karmu
Není důležité namočit ale vyprat
Tlapu trhu sametovou rukavičkou nezakryješ
Ruml nese na ramenou Gottwalda maso tleská
Já nesu transparent mávám na tatínka na tribuně má plnou hruď medailí
Maso je jako žena
Němkyně souloží na dálku s Hitlerem po Ose Aš – Berlín
Benito přepadává z balkónu do náruče florentského masa
Kennedy kácí pyjem květináče
Moc je nejsilnější afrodiziakum míní Kissinger
umožňuje masový sex
Masu se stýská po mase
ale jinak jsme jen kostry
tu a tam tlustší z let štědřejšího vápníku
skladné skládací krabičky
s dolíkem po pohlaví
špejle z jitrnic… vyškrtané sirky…
Revoluce požírá své děti
kontrarevoluce je hází prasatům
a sama zajde ve výkrmně pokroku…
Poslední soud? Nic nového pod sluncem!
Bartoloměj nese na trh vlastní kůži
my přinesem vlastní rozmetané rukopisy
Pak bůh poodstoupí a můžete se vrhnout na rizoto
Mám hlavu omotanou drátky
přijímám pokyny z vesmíru jako Archa
Jsem doutník který nikdo nevykouří
Mladý duch ve svraštělé kůži
od hlavy až po pás plný statické elektřiny
ve vlasech mi srší zatoulané hvězdy
Přebíhám ulice za horkými ohony aut
Zatímco se belháte po odvěsnách chodím po přeponě
Zpívám pro hráče v orchestru co nikdy neuvidí děj
Chci umřít ve Lvu plným zásahem kolmého Slunce…
Je horko – propiska nádherně spouští
„Podívejte jak ho sešlehal!“
Zde v ohybu cesty prohlížely
paní Kosinová (mrtva) paní Folková (mrtva) paní Michalcová (mrtva)
a moje babička Marie Hoffmannová (mrtva)
moji dosud živou prdelku
Co jsme víc než potrava pro požár
parte je náš nabídkový katalog
Duše propranější než ruský petrolej a diamanty
A je tu zase: vůně chlorovaných plavek
vůně moče v mrtvém rohu bazénu
úder zasklené hládě o bubínek
záškub smyčky jež mě víže s plavčíkem
Osud pracuje pomalu
jako voroplavba po rtuti
Ale i bůh někdy cukne a prudce zatočí mlýnkem
Nad křestním listem otce svitlo že jsem kříženec –
divočák skočil na tichušku
zatímco židovská větev vystříkla semeno
spřádajíc sny o repete rodu obchodníků kůžičkami
zkřížil se německý pořádek s moravským unordnungem…
Kolik příroda rozvaří švestek na slzu slivovice?
Široká postel je má děloha Elohim
Být drzý – v tom to vězí!
Chucpe jak říjnová moucha:
aniž uzavřela smlouvu s teplokrevným člověkem
klade vajíčka do jizev po křídlech…
Kolik let co mi bůh poprvé vložil šém
a nepřestávám toužit
po ráji ztraceném
Touha po rýmu je touha po spříznění
po zrušení entropie hvězd
Jak převést spatřené do viditelného?
Vida: veni vidi vici!
Jak žít když se ztrácí vůle stvořit tvar?
Ach ještě jednou vstoupit do předehřáté pece tvorby!
Pec je všelék Co když je však všechno stvořené?
Nevadí
aspoň se prohloubí linie!
Jako plamen hoří na prst nad hořákem
i já vzplanu kousek od těla
hlas taky vychází jakoby z hloubi těla…
Proto se nedotýkejte na zem spadlých básníků
spálíte se aniž pochopíte o co
Před Chypre Ninou Ricci a Cerruti 1881
dávám přednost smažené cibulce 2013
Proti mně jste všichni jen režimní jedlíci…
1000 knedlíků bez nehody
Jsem pán bez prstenů
celý v C-dur
odsouzený k přistýlce
Pohni se a objevíš nový svět
Hni sebou!
Dlouho jsem skomíral – nelétající pták
67 let!
A letos jsem propásl lípy!
Přijde jaro přijde
těším se na sandály
Zahledím se do jasmínu
už kvůli rýmu
Svolám mimořádné plenární zasedání stolní fauny a flóry
Ach chodit dlouho dlouho do podzimu v tričku!
Když máte smůlu to mě musíte znát!?
Jako byste měl tuberu a neznal Roberta Kocha!
Mám život samou čárku
Vezměte si moje DNA – sliny plazmu sperma…
Požádal jsem přírodu o výjimku
Mozek mám spálený wolfram vyhořel
vyhořely všechny prvky se severskými názvy
Jsem osvobozený realista
anděl na stáži v druhém odvaru světa
Do srdce mi padá popel z cigarety kterou jsem nekouřil
Satori!
Hyperpočítač anděl strážný a nad ním můj polovodič Matěj Kopecký…
Miluji věci jež mlčí
a jen tiše upírají
na nás své věrné oči vlčí
Trpělivě čekám
na mávnutí kouzelného proutku
Stáhnu se do sebe
stačí mi sedět v koutku
Sbohem mé modravé dálky
Ach pryč a pryč je všecko
Karkulčin košíček
Nanynčino zelí
rozšlape jiný hošíček
Jen jednou pohladíš čas proti srsti
postavíš se proti proudu hodinových ručiček
a hned proklouzne ti mezi prsty
Vesmír se zhroutí
nova požírá novu
Hradby jsou z proutí
a žít už nemohu
Vesmír je náhle nepřítel
a nikde živáčka
co se za tebe postaví
Poníženě bozkám
všechno je v troskách
Až v dubnu ožije duše hlíny
až jaro spustí obehrané evergreeny
a rozmrzne Štrbské pleso
položím červené srdce na zelené eso
Blesk je čistý ale elektrárna
páchne přepáleným olejem
Tam někde se pořád ještě učím
Už zvoní už musím jít
Nejsem hrací strojek
Až jednoho dne: dosti přečteno dosti mníno
osamíš uprostřed napsaných i nenapsaných knih
Mákům se krátí sukýnky a nikdo jim nenavrátí čest
21. září 1999 jsem vizíroval Lívii K.
Napínala si punčocháče stejným gestem
jakým její frajtr napínal lid na listopadkový skřipec
bylo jí vidět až do věčných lovišť
v nichž Manitou pošel a bílý muž dosud nenažhavil kadidlo…
Vzrušující soulož na pokraji Lanna Estacada
třeseme se na sebe
třeme se o sebe
a o okna se tře kavyl
Jemné chloupky vedoucí do drsné nory –
to jsem měl vždycky rád
A barvu?
Sytě oranžovou
Jako slunce?
Jako když rozklepneš vejce od slepice krmené pomeranči
„Máš nádhernej cecek cecek an sich?
Budu ti ho laskat a chránit jako námořníci jediný svůj maják!“
„Kdo vlastně jsi? Majakovskij?“
„Ne Milenec z Internetu“
„Máš příliš rudý žalud“
Chlípník nad Bečvou
Z vaření knedlíků udělá Námluvy Pelopovy!
A to se odehrálo když ještě byli chlapi na lístky
Zazvonil zvonec a pohádky byl konec
Zlý drak přišel o sedmero hlav
pánbíčkář o charisma
a Popelčiny sestry zbyly na ocet
Dobro došli!
Jiří vyje s vlky a chce bečet s ovcemi
Vláda říká: Člověk člověku vlkem
Ale nakonec vždycky vyhraje Červená Karkulka
a svět se stane jediným celoplanetárním kibucem
Hle rozostřování třídního boje
pravidlo levé ruky!
Ve vzduchu je zase cítit zlatý řez
ale teprve smrt zruší nerozbornou jednotu pravé a levé nohy
Výslech skončen o polednách:
„Peřin ani rozumu nemá“
Prof. Dr. Ivo Pondělíček CSc.
Dr. Ludvík Středa
Václav Čtvrtek
Robinson Pátek
Luděk Sobota
Milan Neděla
Ach volné úterý – den pro naši lásku…
Nebe má jenom líc
zezadu není nic
Co když je reálný svět krášlen čalouny?
Strhněte je maličko a uzříte mne!
Tak sní májovci o nálezu laciného 1. výtisku Máje
atentátníci o Plassově sestřihu atentátu na Heydricha
schovaném za obrazem s břízkami a koloušky
Prý: Zapomněl na to jako na smrt
Jenže my na nic nezapomínáme
užíráme se k smrti
k smrti se unudíme
i když jsme na smrt zdraví
i když jsme do smrti zaopatřeni
do smrti dobrý
Něco jiného je křehký život člověčí
a něco jiného nesmrtelná báseň
kterou mu nadiktoval stvořitel
nejvyšší primář primárius
obročník vinný střetem zájmů
vede knihu živých i živořících
žongluje s daty
střílí si z dětí
protežuje blbé stařečky
Koho bozi milují umře mlád
nenáviděné pastorky raní ranní slepotou
mladí vidoucí nestačí dorůst
nevidomí starci dupou v porcelánovém houští
To ať mě bůh radši nezve na večeři s Abrahámem
Radši nežeru!
I slepý pocítí na kůži
horkou žehličku jara
Milci boží stojí frontu na permanentku do Edenu
Eden je sbitej z beden
a já jsem podprahovou láskou k zemi slepý pasažér
Poezie toť etažér!
Bůh v metru pozoruje hemžení:
Jděte mi všichni do prdele!
Jestli vás tam vezmou
jenže oni vás nevezmou!
A co básník?
Jsou časy kdy stačí malé impulsy
Abraham myl vlastnoručně nohy Bohu
a přehodil výhybky svěřeného národa
Spirála vývoje se zužuje
jako metla na šlehání bílku
Na jedné záložce vystupuje básník jako syn dělníka
na druhé jako syn továrníka
Duhový oblouk nevěstí nic dobrého!
Stane se děldopem
nebo fabrikantem lidských duší?
Schizofrenie se pýří
a jde si sednout za zarděnky
Dorián Čalfovič oslavil pěkné jubileum
– službu 4. režimu
Co hýbe naším světem?
Bída zapomnětlivost zbabělost
Bzz!
Ještě nikdy nebylo aby nějak bylo…
Lze sedět s pytlíkem karamel u sado-maso
a čekat zda dorazí partička anebo kouzelník…
Probudím se ve svém kotci s myšlenkou:
Copak asi dělá Velký Králík?
Ještě spinká po propité noci
v níž obětoval játra na oltář prochlastané vlasti?
Vítězům se zastaví hodinky
Nevěří že ještě někdy někdo vyjde do ulic
aby je vyrušil ze začatého říhání
Z obálek obchodních dopisů spolehlivě civí Havel
omlácený poštovními razítky
zatímco z titulních stránek zírá
senilní jubilant Josif Vissarionovič Reagan
Vítězové vycházejí ze střelnice s výhrou v podpaží
oči vytlučené střelným prachem
Rudé vidí rudě
Jako v sovětském filmu
dvacet let po válce se ještě bojuje…
Papaláši světa spojte se
agenti všech zemí vyměňte si šifry
Levý terorista
pravý rezervista Jungmann melduje:
„Až na výjimky prakticky celá oficiální
s režimem spjatá literární obec
byla bez odporu a více méně bez hlesu
odsunuta do bezvýznamnosti“
Kupředu pravá!
Kdo nejde s námi
toho vyneseme nohama napřed
Vorwärts! Marsch!
Rezident pro likvidaci české kultury:
„Kdykoli slyším slovo kultura sahám po peněžence“
„Čo bolo to bolo
terazky som riadicím bielym oficírom“
Kdo páral ať také sceluje
Nebude dobře
dokud most Klementa Gottwalda
nepovede nad náměstím T. G. Masaryka
kolem nádraží Františka Josefa
Bojí se Letenské pláně
přitáhli na ni uražení
ponížení a podvedení
„Já ti dám já ti náučím!
Ty bejt můj já rát še chytit
já ti ukázat den ersten Mai“
Všechna moc pochází z lidu
ale lid menstruuje prostřednictvím vložek Mylöcke
Muži pijí Aral a ženy krvácejí co děloha stačí!
Krámy jsou plné
a i ta babička stará
ráda se podívá na prádélko pro kurvy
Máme se sqěle –
auta z bazaru obleky z druhé ruky kulturu ze třetí
s dodávkou pauz pro smích na klíč franko byt
Ivo Méděný zamořuje podřipský vzduch
sarinem rodokapsů
Ruml vychodil plzeňský VUML
Policajti vystřižení z amerických seriálů
vegetí před bankami s gumovými meči jako vyhazovači z barů
jako nadháněči do bordelů
A věřitelé věří
až jim bude nejhůř
přiběhne činaný pejsek z reklamy
Nepřiběhne nikdo
až nakonec – berňák na pozůstalé
Nelituji psy
neměli se nechat ochočit!
Urozený člověk není nářadí
Měří si kravaty a pyje
komu na nich kvete
pestřejší vzorek
kravaty – ubohý zbytek prsního pancíře
A vystrkují na odiv rozmazlené parchanty
To i Kim Ir-sena fotili
jak se stará o cizí děti!
O intimitách Moravce a Háchy víme pramálo
Neznáme přesně co žral žvanivý slimejš a co vymiškovaný kozel
když došly otrávené chlebíčky pro Lažnovského
netušíme s kým se váleli
neměřili si veřejně pinďoury
S pytli jidášských grošů zalezli do erárních vil…
Nory dnešních kozlů zejí dokořán
aby je mohli očenichat šmejdi ze Story
Socka zastaví před bankou
nezbývá než se vydat za roh
ne užívat si ale žít
Láska má 15 dioptrií
zatímco veselé babičky pornografické
vystrkují na platící klienty zahrádku no fuj!
Mléko je egalizované
a místo krve teče v Evropankách globální syrovátka
Za Mánesa a Alše byly krev a mlíko
Na jednu noc?
Radši na 1000 + 1 noc!
Tyhle ani za nic!
Fasády marnivě hýřily Coca-Colou
neboť měla přijet carevna Kateřina Potěmkinová
Jinak byla země nesličná a pustá
„To je ono!“
Návštěva byla úspěšná
Spojené městské sbory
poprvé po porážce totality
zapěly místo Přes spáleniště přes krvavé řeky
sbor Židů z Nabucca
Je rozdíl když spadne římsa před Pražským jarem
a když se zřítí lešení po Vítězném listopadu…
„Několik osob bylo při nepovolené demonstraci anarchistů položeno na zem…“
„Let jihokorejského letadla byl zastaven…“
Koukal řve na Růžičkovou v řeči nevázané:
„Vy svou kandidaturou tlačíte ten názor který my nechceme
Kdybyste kandidovala jako samostatný kandidát
bez těch vazeb o kterých tady kolegové hovořili
nikdo by proti tomu nevystupoval a zůstalo by to otázkou voličů
Ale takhle jsou to republikáni komunisté…“
A prosklený JUDr. Svoboda basuje:
„Podle mého soudu pro každého voliče musí být ten člověk transparentní
který kandiduje
protože jinak to ani nepude…“
Prominentní dojnice Moučková z partajní stáje běsní:
„Milá Heleno po vyslechnutí zprávy
že kandiduješ do Senátu za KSČM jsem měla za to
žes onemocněla nemocí šílených krav…“
Slyš úryvek ze zprzněné Nadji:
„V kupónové privatizaci z fyzických osob
nejvíce zbohatl profesor jaderné fyziky Aleš Tříska
který je bratrem duchovního otce kupónové privatizace Dušana Třísky
Profesor vlastní více než 10 procent akcií dvanácti společností
Svůj investiční úspěch odmítá spojovat s konexemi a informacemi svého bratra
Na otázku zda s ním konzultoval odpověděl: Nikdy…“
V Milíně postaví pomník SS
v Osvětimi odhalí pomník Mengelemu…!
Noví Rusáci se smějí rozvalině Stalinova pomníku
(nezbyly po něm ani generalissimovy paty)
tlemí se vlastní velikosti
vyvářejí kosti odmaštěné revoluce
Gruzín jim navrtal naftu
kterou korumpují sebe i Evropu
Křižník Potěmkin je pod párou
Aurora zvedá kotvy
Z WC Letenského zámečku
vypadají české lípy jako baobaby
staročeský subtropický liják trhá okapy
vtom do čerstvě otevřené savany
vběhne holešovický okapi
Uprostřed carské hostiny
zabývám se svým nosem
co je mi do blin a do krevet
když právě končí jeden svět
co je mi po metálech
je to jen papírový plech
když jsem si včera možná naposledy leh´
když do zítra napíšu
už jen 2000 rýmovaných vět
Básník nepotřebuje grant na vymalování Sixtinské kaple
Popisuje kapli ve své hlavě
Ze stropu zevlují mapy zplundrovaných zemí a budoucích bojišť
Čechy Sicílie Německo…
Všude zákony psané hieroglyfy
Analfabeti vítězně řičí
Proč jsme se tedy naučili číst?
Pouštní bouře zuří
zvedá se pozlacená mlha
Strejda Dolar poděluje nehodné dítky s baronkou von Botzenheim
Indie nebude potrestána!
Svět je nabitý americkou internacionální pomocí
místo UNRRA US ARMY
místo nutelly děla
místo okřídlených rčení křídlaté rakety
Desítky jednadvacátých srpnů
desítky Afghánistánů
v Moskvě se volí za půl páta dolaru
beran Stalin umřel na podlaze
kohout Kennedy na ulici
kapoun Jelcin vjel do Kremlu v plombovaném pulmanu
Irák „zkusmo přihnal vojska k svým jižním hranicím…“
„Útok v severní oblasti Iráku byl zaměřen spíše jako drzé gesto…“
„Beneš drze vyslal česká vojska do pohraničních pevností…“
„Když naše jednotka přejela iráckou obrannou linii
z písku čouhaly jen lidské končetiny jako když se někdo topí…“
„NATO se nevyhnulo vybombardování
676 škol 8 univerzit 11 technických institutů
28 nemocnic 45 poliklinik 16 zdravotních středisek a 24 domů důchodců
51 mešit a 3 kostelů…“
V Lidicích byl jeden!
USA obdržely zvací dopis od kurdské dělnicko-rolnické vlády
Lidé chtěli tančit polku a karmaňolu
ale mocnosti nařídily one-step
Jak je ctěná velmocenská libost!
Havel – christmas tree ověšený bombami
Havel matrjoška
Závidím vám manžela paní Havlová
vaše zasraná čokoládová hvězda
Holy night hola hola válka volá
Coca-Cola slyš hlas vola…
Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol
Dokud trvá trnka prdel stále frnká
Po svatém Havle prdel se zavře
Havel větrem foukává…
Tvá sengrubna Ameriko otéká kradeným ječným zrnem
atomové houby nasbíralas v cizích lesích
nejlepší mozky svých generací rozemlelas na instantní kaši
pro dva sloupy dolaru
Zločin a Beztrestnost
Nabuchodonozor metastázuje do českého svědomí
|
