na další stranu
Karel Sýs
STUDÁNKA V KOSTELECKÝCH LUKÁCH
Úkolovat studánku –
nutit vodu ke spánku
Vidíme se jen jednou v létě
ale ty tečeš celý zbytek roku
Úkol básníků je zurčet
úkol studánky je smlčet
seznam spláchnutých i nespláchnutých hříchů
a vyschnout v tichu
ZKÁZA ZA ROHEM
Je doba tlačenic a zácp
neuprdneš se volně ani v lese
natož na plese v opeře
Ale Vesuv už tluče na dveře
bere za kliku
a za dveřmi čekají Pompeje
Za technem přichází
brázda břeskného ticha
a za ní se hrne ticho teskné
Možná se už ani v básni nerozbřeskne
I pětihvězdičkoví eurochrti
ulichvaří se k smrti
Jaký pán takový krám
jaký bůh takový chrám
Pijete normalizované chcanky
klekněte u studánky!
Pýcha předchází pád
říjen předběhl listopad
o sedmadvacet roků
Pyšníte se že říjnový sen pad
zatímco už přidala do kroku
nejmladší armáda proroků
MY JSME TI BÁJEČNÍ NOTÝSKOVÉ
Co slovo to fungl nové
Kdo rybaří ve verších
k básním na obzoru nikdy nedojde
vždycky se stáhnou o obzor dál
Notýsku! Příteli! Kamaráde!
Plníš se básněmi které nikdy neuvidíš vcelku
Před obzorem za obzorem nikdo nesmí stát
nebo nebudu psát!
Nejapný blboun se psem a s mobilem
kazisvět mých momentálních kantilén
sečítá esemesky
já hieroglyfy odpadlé od Rosettské desky
Náboj vsuň bodák vztyč
čtyřverší je už stejně pryč!
Mobilní nebezpečí
bere zakřiknutou poezii ztečí
Básníci a psavci se mají chovat v rezervaci
jak psanci a Baudelairovi ptáci
Psanci a psavci
vyrostli z jednoho kořene
Didus ineptus je na vymření
básník na nucený odstřel za devizy
I lípy došuměly…
Chystá se casus belli?
Dronte dronte!
Lautréamonte de Comte!
Verš první verš druhý
verše rostou jako letokruhy
Báseň jak kolo od vozu
stichostroj už je zas v provozu!
V časové tísni
daří se písním
Chrpy a cesta
neklamná Nezvalova vesta
Zklamal mě Řím i Říp
snad se lípy zachovají líp
Tělo je básníkům malé
básně se nejlíp rozléhají v nádražní hale
Neodříkej se básní spadlých pod koberec
žijí svým vlastním životem
a brzy se přihlásí
pracují na sobě
přepisují se jedna přes druhou
Dívej se na přírodu:
báseň ve stavu zrodu
Připadám si jako dřevoměřič znárodněných lesů
v lese se na každý strom třesu
Věčně zpívají lesy
co na jejich papír napsal Pergolesi
Strom roste jenom vzhůru
já vrostu do azuru
Volný verš nese nad vodou
rým je jen bonus
Píšu až se ze mne kouří
ale ani to mi život neprodlouží!
Jahve Manitu Mitra
pomodlím se k nim zítra
Dnes ještě hledám verše
ve vypáčeném božím archivu
Dnes ještě je den bezvěrec
teprve zítra spadne klec
Smí se psát po policejní hodně
báseň o zajaté svaté rodině?
Smí se obdivovat novu
z obecného kovu?
Jednonohý dvojnohému nevěří
že je krásné přešlapovat u dveří
Jednonohé múzy dvounozí lipicáni
trojnozí opilci čtyřkřídlí ptáci
Čtyřkřídlí ptáci?
Stvořitel se na začátek vrací
Jednonohý dvounohého nedohoní
Pegasa předežene komik
Jednonohé básně jednonohé múzy
možná rýmovaly z hrůzy!
Stačí doušek
a už báseň vtéká do oušek
Mladí i staří
v prosinci se sejdem v jednom kalendáři
Když Pánbůh spustil deště
nebyl jsem na světě ještě
Jsme z jedné archy – já i ty
padli jsme Hospodinu do noty!
Básně jsou na koleně sestříhané písně
Vkládáš do sešitku báseň –
vyšisovanou a znovu rozkvetlou kytku
Každý pták patří do své klece
Kostelec je zdravější než Compostela
vyžene ti zlé i dobré básně z těla
Napij se veršované divotvorné vody
otevřou se ti namydlené schody do svobody
Na břehu Orlice kvete rozrazil
tady mně každoročně báseň porazí
Z rukávu Tiché Orlice
sypou se divé básně
Divoká Orlice vyvrhuje básně pro děti
Slyším vzdálené hřmění
to tisknou Majakovského Levý pochod
nebo Zjevení svatého Jana
Ti ti ti
to tisknou Říkánky pro malé občánky
mé básně prvního dne
Kočky by kupovaly whiskas
básníkům se po tramínu stýská
Pivo a víno uvolňuje spoje
báseň hned volá: Už jsem tvoje!
Tak dlouho chodíš na víno
až se s tebou báseň utrhne
až se na tebe utrhne
až se ti vytrhne
až se na tebe vrhne
až na tebe vytrhne
až se nad tebou ustrne
Písně a básně
která dřív zhasne?
Po prvním přečtení se neumírá
I o jednom verši se krásně kulhá
O jedné se do knihy nedobelháš!
Není každá báseň stejná –
nejcennější je stelná
Suchý vrch Mokrý důl
a už máme básně půl
Bože rci:
Jsem už jednou nohou v Horním Kostelci?
Chceš si podrobit šém?
Tykej si s jazykem
Nadhoď mi báseň
Co mi za to dáš?
Máchův rozpůlený plášť
|
