na další stranu
Irena Topinková
SEBEREFLEXE
Jsem iracionální
i racionální
v duši oheň i mráz
v očích žal i sny
Pružná chůze
kdysi …
Křehká
prý nerozbitná pro křehkost
řekl kdosi
kdysi
Padám a zase vstávám
zas a znova
Občas nebývám moc milá
Poznáváš mne
nebo jsem úplně jiná
SKÁLY NA SLAVNÉM
Smutná noc
tma dozrála
Čerň lesů klekla k zemi
V jejich šumění
slyším vesla
uplývajících staletí
A skály na Slavném
jejichž čas
plyne jinak než náš
poučeny
z naší nepoučitelnosti
bez soucitu sledují
naši cestu ke zkáze
RŮZNÁ BOHATSTVÍ
Ze stínů padalo světlo
Chudý ten
komu nikdy nic
hlavu nepopletlo
a i když odpluly
pramenů prudké touhy
bohatý ten
kdo stále má s kým
opít se hvězdami
NADĚJE UMÍRÁ POSLEDNÍ
Vymletou cestou děravou
rachotí kára života
Všude bodláčí
a málo sedmikrásek
Kára kvílí
naříká
všude nenávist
a málo lásek
Jak osel za mrkví
vleče se unaveně
v bláhové naději
že zítra to bude jiné
Kolem vlci vyjí
co dělat
výt taky
když jde o přežití
Snaží se nerozsypat
dovléct na rozcestí
co když je za ním naděje
a kousek štěstí
|
