na další stranu
Olga Nytrová
PEGASOVI
Milý Pegasi zvedni křídla a leť
vezmi mě s sebou
k nekonečným příběhům dobra
Vítr očistí mé nohy od bláta cest
Leť a setřes co vadí křídlům
že se nemohou setkat s nebesy
AHASVER
Bolest Ahasverova
kdo pochopí neklid
bytosti hnané větrem
utrmácené nohy
skleslou i vzdornou náladu
věčný stesk nactiutrhače
Vyrovnanost nejbolavější duše
kdo si ji dovede představit
aniž by propadl beznaději
a zalykal se hrůzou
ANTONÍN BROUSEK VĚDĚL
Básník Antonín Brousek napsal sbírku
Jak se trhá srdce?
Mám ji ještě někde s věnováním
potkali jsme se v knihkupectví
u Fišera v Kaprově ulici
Pane básníku jak přesně je to o našem srdci řečeno
Každému jej někdo z rodiny drtí a trhá
obrnit se proti tomu
lze jenom naprostým obrácením
a takovým zakotvením
kterým obyčejná lidská zloba nepohne
PAŘÍŽ
Co jsi to Paříži se mnou udělala
srpnový deštík opláchl nábřeží Seiny
žluté listí roznáší vítr předčasně
Přísné schody z nábřeží
mají tančící zábradlí
V secesní kavárně u Eiffelovy věže
cappuccino zavonělo skořicí a vanilkou
sloky básníků tančí po obloze
Větrná Paříži vymetáš všechny
kouty nitra
vše co se ve mně zastavilo
je náhle opět v pohybu
ODLIŠNÉ KOSMY
Odpoutat se od všech situací
ode dní v nichž jsou už karty rozdané
a kolejnice života mají pevný tvar
Problesknout do jiných světů
kde jsou věci zevnitř prozářené
svobodné příchutí odlišných kosmů
NIC NEMUSÍM
Zátiší v zeleni
pod slunečníkem
Hluk autobusů a aut
je slyšet
ale já vypínám
a nořím se do oázy klidu
Nic nemusím
všechno se dá odložit
podávám ruku
vnitřní samotě
protože už rozumím cestě
SILOKŘIVKY NA HLADINĚ – TŘICÁTÁ KNIHA OLGY NYTROVÉ
V duchovenské službě Církve československé husitské působící spisovatelka, publicistka, dramaturgyně, vysokoškolská pedagožka, manažerka – tím vším je na vrcholu své životní dráhy PhDr. Olga Nytrová. Její aktivní kulturní život, tvůrčí úsilí a vnitřní cesta k Bohu a poznáním stávají pro mnohé vzorem, poskytují motivaci, spojují umělce z různých oblastí. Nejnovější básnická sbírka Silokřivky na hladině shrnuje jednotlivé sféry introspektivních i angažovaných pohledů na realitu a osobních otázek. Její verše vypovídají o hledání zázraků života, mapování skrytých algoritmů světa, oslavě krásy, deklaraci víry v nadreálnou, vznešenou pravdu. Zároveň přinášejí autorčinu kontemplativní zpověď.
Kultivovaná, vysoce erudovaná básnířka neokázale čerpá z kulturního dědictví, antické filosofie, Písma svatého. Básněmi oslaví významné umělce a myslitele, neváhá sofistikovaně použít citáty z jejich díla, s nímž je důvěrně obeznámena. Své intelektuální portfolio rozšiřuje o aktuální poznatky vědy, které do básní s důvtipem začleňuje po stránce ideové i metaforické. Úhelný bod bytí však znamená pro Olgu Nytrovou etika, morální kánon v individuálním, společenském i všelidském kontextu, měřítko věcí vznešených i běžných, rozcestník v labyrintu každodenních rozhodnutí.
Poezie se v její tvorbě stává základem, jistotou i vyjadřovacím prostředkem, nejušlechtilejším z umění, ale také jazykem imaginace a estetickým kodexem. Ostatně k poezii se autorka vrací i ve svých oduševnělých, propracovaných esejích. Další z význačných motivů, k nimž se básně Olgy Nytrové otevřeně a radikálně vyjadřují, přinášejí temné stránky současnosti, ztráta tradičních, ušlechtilých hodnot, negativní aspekty v lidských vztazích. Nade vším však zůstává Bůh, podoben jasnému majáku za soumračných existenčních okamžiků, duchovní opora v náročných situacích, neniternější průvodce osudem i v pokojný čas.
Nemalou pozornost věnuje Olga Nytrová reminiscencím na svoji rodinu a své postavení v minulých i současných vztahových konstelacích. Představují zdroj traumat, která básnířka s důvěrou svěřuje čtenáři, ale také vzpomínky na dětství jako útočiště i prapůvodní zdroj tvůrčích sil. Zvláště období Vánoc zosobňuje v podání autorky magický drahokam, zářící čistou dětskou fantazií. Sugestivní, až filmově plastické obrazy z autorčiných cest po Francii a Izraeli tvoří k introspektivním veršům barvitý kontrapunkt. Zdá se, že nejšťastnější, nejsvobodnější je básnířka během svého putování, prožívání a poznávání jiných koutů Země.
Soupis názvů básní v obsahu Silokřivek na hladině jakoby vytváří samostatné verše pro každý ze sedmi oddílů sbírky. Připomínají ohňostroj smělých vizí, místy zdánlivě nespoutaných souvislostmi, kterým strhává čtenáře a nutí ho rozletět se za hradbu slov. Dokládají tak důmyslnou strukturu autorčiny knihy, v níž nic není ponecháno náhodě, vše se řídí propracovaným vnitřním řádem, a přesto je oživováno hlubokými, upřímnými city.
V citovém akordu souzní s básněmi Olgy Nytrové kouzelné ilustrace malířky Vlasty Polívkové a podkreslují působivost veršů, například vizí dítěte putujícího s babičkou nebo půvabným a neokázalým portrétem autorky – či spíše zachycením její vnitřní podoby. Více než průvodní slovo nabízí ušlechtilý a chápající prolog lékaře, spisovatele a básníka Bohumila Ždichynce spolu se závěrečným zamyšlením o poezii z pera oceňovaného umělce Jana Vodňanského. Umělecky vycizelovaný projev básnířky rámuje pečlivá redakční úprava Václava Strachoty.
Silokřivky na hladině představují ukázku zralého, vybroušeného básnického umění, ale také svátečně zářivou četbu i posílení pro klopotné cesty všedních dní. Dočtete, a pocítíte touhu se vrátit do hájemství poetických vizí a naléhavých myšlenek Olgy Nytrové.
PhDr. Františka Vrbenská
|