na další stranu
Olga Nytrová
DANTEMU
(Den poezie 9. 11. 21)
Naslouchající básníku
co bys řekl dnešnímu peklu
vidím před sebou
drobnou jezídskou dívenku
pětiletou otrokyni
Její majitelka Němka
ji nechala na prudkém slunci
krutě zemřít žízní
prý trest za to že se dítě
počůralo
Krutost těch kdo propadli
moci zla vyráží dech každému
kdo úplně nepozbyl lidskosti
Všechny lidské činy
mají přesah do věčnosti
Jejich kosmická dimenze
dokáže děsit
Ztracencům zmizelo
poznání dobra v duši
zlovolní vcházejí
do města věčné strasti
POUTNICKÁ HŮL
Neohrozme bezbranné spolupoutníky
nesoudnými požadavky
na horských cestách
jsou výstupy určené nikoliv pro každého
Někdo se vydá do Santiaga de Compostela
plný sil a energie mládí nebo i zralého věku
jiný je sice poutníkem po hvězdách
nikdy však neopustí rodné město
Sevři v ruce poutnickou hůl
která je tobě na míru
BEZCITNOST
Chybí soucit
Všechno jsou neustálé výtky
hřeby nedůvěry
zatloukají do dřeva tvých paží
kdosi zas odvar bolesti vaří
|
