na další stranu
Bořek Mezník
MYSL JE TO
co
tvoří
to co jsme
a jakej bude
náš osud
ona je ta
co zůstává
a přechází dál
ona sama je náš osud
ona přechází
na druhej břeh
ona půjde dál
uvědomění
si její přirozenosti
je prázdno
tam není
ani příčina
ani následek
a na konci
její plavby
následuje
vyvanutí
PŘÍTOMNOST JE TO
co je zrcadlem
jak zobrazující
tak obrazem
plochým
osvobozeným
od neustálýho
posuzování
není tam dobro
ani zlo
jen obraz
a zobrazující
v jednotě
PĚT JEDŮ
nám může pomoct
budou se totiž
objevovat
na naší mysli
na to je zákon
je potřeba se na ně
připravit
a pak je použít
jako odrazovej můstek
k pochopení
toho
odkud pochází
a jak pochopíme
odkud pochází
tak
pochopíme
přirozenost
naší mysli
vědomý
rozpoznání
nám pomůže
a pak
čím víc jedů je
tím víc
o nich víme
a máme nakročeno
za vodu
na to je totiž
taky zákon
NENÍ
třeba bejt
nervózní
jen trpělivej
a uvolněnej
a přítomnej
a jsme
v bezpečí
DNESKA BUDU MÍT
emocionální den
viděl jsem děti
v dětským domově
budou na Vánoce
bez rodičů
někteří slíbí
že se staví
a pak ani nezavolají
a dětský nosíky
nalepený na oknech
budou zase
zklamaný
a trauma se prohlubuje
a sáhlo mi to
do svědomí
s holkama z Holandska
milovaná Evička
první žena světa
milovaná Lotka
živel překrásnej
taky jsem sliboval
že přijedu
v létě
v zimě
na jaře i na podzim
vždycky jsem chtěl přijet
a těšil se na to
a slíbil to
a pak oznámil
sorry nepřijedu
důvody nejsou podstatný
jsem hajzl
.
.
.
mám černý svědomí
dneska budu lamentovat
nad sebou
a nad tím
čeho lituju
a
co už stejně
nejde změnit
VŽDYCKY JSOU
dobrý časy
a pak zase
ty špatný
takhle se to střídá
celej život
všichni víme ne
a
my vzpomínáme
na ty časy
kdy nám bylo dobře
a cítili jsme se v bezpečí
naší klece
a
s nostalgií
a viníme ostatní
že můžou za to
že už jsou pryč
bez uvědomění toho
že nic se nikdy
neopakuje dvakrát
stejně
stačí
aby se někdo
odstěhoval
umřel
zbláznil se
přijde novej pinkl nebo kuchař
změní se režim
někdo se s někým pohádá
nebo vyspí
a všechno je pryč
nenávratně pryč
a my to stejně
pořád furt chceme
a my budeme
pořád hledat
viníky
samostatně
kolektivně
zbytečně
pomíjivost nám dá
lekci z utrpení
|
