na další stranu
Bořek Mezník
ZEPTAL SE MĚ PAN VYDAVATEL
jestli bych se moh
zamyslet nad tím
co je pro mě psaní poezie
a básně obecně
hnedka jsem vyhrkl
že je to
asi nejvíc moje
psychoterapie
to ale asi není
nic novýho
hodně autorů to tak má
pak jsem se nad tím zamýšlel
hloubějc
páč to není zdaleka jen to
jo při psaní zažívám
trochu trans
a osvobozující extázi
k některejm básním
se nerad vracím
chovám se k ním kurevsky
vychrlit a jít dál
proto jsou takový
neotesaný
a názvy blbý
a konce někdy zvláštní
obojí totiž obyčejně dodělávám
nerad do toho pak zasahuju
páč to bolí
nesnažím se to nacpat
do žádnejch forem
nesažím se mnohoúhelník
stlačit do koule
nezabejvám se tím
často je to pro mě
sebereflexe kdy se snažím
zpovídat
a zlehčit sebesrandou následky
někdy ze mě vypadne i verš
to je spíš omyl ale chytnu se ho
a kvůli údernosti sdělení
zase v klidu opustím
jo a taky je to pro mě
jednostranná
komunikace s okolím
a snažím se sdělit naléhavý
hlášení o škodlivosti
pěti jedů mysli
hněvu
nevědomosti
pýchy
žádostivosti
závisti
a jejich mutací
a zároveň
zkouším najít cestu
jak z toho ven
a co se mi na cestě stává
je toho docela dost
co pro mě poezie znamená
prakticky si bez ní
nedokážu představit
svůj život
často ale ztrácím soudnost
nemám ten cit
pro to co už je za hranou
a jsem hrdej na svoje jméno
Bořek Mezník
Bořitel Hranic
a jsem exhibicionista a chlubič
a na neotesanosti
si možná tak trochu
i zakládám
jsem anarchista
autorita pro mě existuje
jenom ta přirozená
a kamarád o mně kdysi řekl
že jsem král chaosu
přitom já mám vcelku
ve všem jasno
a jak je v Dopisu Magorovi
chcu se taky dostat až k meritu
dostat se k až meritu věci
až na krev a kostní dřeň
všechno vysvlíct
přikovat se na kříž
a zbičovat
proto jsem se možná taky
tak často ožíral až do mrtva
abych každej den prožíval
to znovuzrození
je v tom touha po světle
po čistým stavu pravdy
a ty výbuchy se zaznamenávají
a osvobozují moji mysl
ano ano ano
fetuju všechny tyhle pocity
a proto je pro mě poezie
tak důležitá
a navždy svázaná
s mým životem
KOUŘÍME TAKHLE
s Titi venku
dáváme cigáro
a už nevím jak
jsme k tomu došli
říkám
tenkrát ve Skalici
to bejvala pohoda
tojo říká
no co dyť sme si
to užili
říkám
chlastali sme v hospodě
a pak do rána doma
říkám
diskotéka doma na plný kule
říká
šukačky stokrát denně
říkám
tanečky na starý vály
ve svatebních šatech
říká
no jo musím
o tom napsat báseň
říkám
až to na mě přijde
a ženuška na to
tak doufám
že zas nebudu
za úplnou blbku
krávu
nebo píču co šukáš
na koberci u vašich
říká
no tak napiš protibáseň
manželská poezie
je teďkonc in
řikám
no to asi jo
protože mě s tím pěkně sereš
říká
no jo já vím
žabí žena no
říkám
dyť víš že sem to tak
nemyslel
a miluju tě
dodávám
no jo ale stejně
nebylo to tak
říká
a jestli i napíše
tak to se máte
na co těšit
to vám povídám
DOKÁŽOU MĚ NĚKDY
lidi blízký fakt jako že nasrat
a to tím
že maj blbou náladu
a maj v sobě zlobu
z něčeho
co by se třeba mohlo stát
no a co?
proč bejt nasranej?
proč bejt v depresi?
budeš se tím trápit - nic nezměníš
nebudeš se tím trápit - nic nezměníš
co je teda lepší
když je výsledek stejnej
je to úplně normální
že se člověk trápí
ale není to k ničemu
jiní to zase mají jako za svůj postoj
že když tedy maj v hlavě takovýho
brouka přijde jim depresivní
postoj
tak nějak
zodpovědnější
a ostatní kdo mají jinej styl
jsou prostě magoři
vyžadujou depresi i po okolí
jinak se cítí nepodpoření a osamocení
STAROU BAČKORU!
ale prostě oni řeknou
auto mi přejelo čokla
a to se mám jako smát?
tahaj extrém přes extrém
jako by
svět byl černobílej
přitom prostě
stačí to tvoje ticho
kámo
DOSTAL JSEM
od Ježíška
svíčky
na můj
buddhistickej oltář
tomu říkám
náboženskej dialog
a tolerance
v praxi
JE PÁTEK VEČER
a všichni
choděj chlastat
zapomenou na svý práce
a problémy
vylijou se a uvolní
stres z týdenního koloběhu
já sedím doma
čumím do noťálu
páč bych to
na tuty přehnal
a táhl 14 dnů
a přemejšlím
co s načatým večerem
v telce samý píčoviny
tak si dělám pořádek
ve věcech do práce
do hajzlu
to chlastání
prostě mělo
svoje kouzlo
DNESKA JSEM VIDĚL
sám sebe před lety
v kanclu byl kořalkovej opar
a protistraně se klepaly ruce
chudák
bylo mi ho líto
dokázal jsem se do toho
vcítit
jako bych to byl já
no však jsem taky mockrát byl
a jemu bylo zjevně hodně špatně
byl zamlklej
a táhlo to z něj
a stejně jako já
si před lety říkal
ať už ten kretén vypadne
z kanclu
a budu si moct dát
panáka
jednou při jednom jednání
jsem musel utýct
bylo mi tak zle
že jsem myslel jenom na to
se napít
omluvil jsem se
že musím na záchod
a zatím vyběhl vedle do baru
a dal si tuplovanou vodku
pak jsem v klidu
a bez rukotřasu
jednání dokončil
MILUJU SVOU ŽENU
je nenahraditelná
a je to svatá žena
co všechno si se mnou
chudák
musela zkusit
všechny pády
a zmrtvýchvstání
pořád byla se mnou
i když jsme třeba zrovna nebyli spolu
jsem opravdu šťastnej muž
a občas se třeba vybleju
z toho že máme doma ponorku
nebo že se serem
a hádáme
no a co
milujem se
a nikdy to nevydrží dlouho
ale jsme v tom oba dobří
kolem lítají všechny možný
zvířata a orgány
ale jenom slovně se škádlíme
miluju svou ženu
a uznávám
ano
někdy jsem na zastřelení
nebo na přetrhnutí
|
