na další stranu
Bořek Mezník
Moje žena
Úžasná
Jako hlt kefíru
A brambory s tvarohem
Sedělas na lavičce
Pod břízou strakatou
Jak sousedovic zablešenej chlupáč
Zářilas štěstím
Tvý pihy svítily
Jako zlaťáky na umouněným stole
Na který dopadá oknem proužek slunce
Připadalas mi
Jako spokojená lvice zívající na červánky
Jen pohladit
Teď vím proč se říká pastva pro oči
Byl jsem ty dvě modrý koule
Lahodící milované šťavnaté trávě
Bude jak jsem
S lehkostí
Větrnýho víru
Klouže tužka
Po papíru
Co jsem zkazil
V tomhle míru
Karma ryje
Do mě díru
Souvislosti
Tam kde posledním výkřikem techniky
Je ozubený kolo
Žijou lidi
S klidem v duši
Ale každej dentista
Vám řekne
Zuby dokážou
Bejt pěknej prevít…
Noc je dlouhá
Je hrozná nuda
Jako žena
Co si lehne do postele a hned spí
Hej osle prosím tě otřes se
A vyklop co s tím
Smiř se, vole, smiř
Zase podzim
Pod listama
S drinkem
Kecám
S mravencem Mirkem
Dal si pauzu
Táhne se domů
S pírkem
Děda
Ukažte mi jedinýho
Kdo o tom nikdy nesnil
Říká se tomu
Americkej sen
A nikdo nám
To nemůže mít za zlý
Uhozená romantika
Jo to mýho dědu tam za tím poslali
Aby zapomněl na babičku
Po letech se vrátil
A hned se tajně vzali
Tobě lásko
V ledovým království
Můj meč
Rampouchy osekává
Medvědice odpoví
Tvou něžnou řeč
Zahřeje láva
Trofej
Má košili
Má ji prej i Nelson Mandela
Chlubí se
Ležení v Hospitaloru na kopci
S plící prasklou jak prasklej bazén
Chodili spolu na procházky
Sekal dřevo
Vařil prima žrádlo
Říkala mu
Že z toho měla strach
No
Bylo mu to jasný
Je kohout
Co se chlubí
Peřím
Co druhej u hnoje nechal
|