na další stranu
Bořek Mezník
NEJDŘÍV MI ŘÍKALA
že neví
co by si
beze mě počala
počali jsme
dvě dcery
a
ona teď neví
co si se mnou
počít
ZASE LEŽÍM
na psychině
zase jsem
se složil
zase se mi
nechtělo žít
zase mi všechno
přijde
beznadějný
zase je
všechno špatně
zase
už nechcu žít
už ne
SRDCE MOJE
prosím
přestaň bít
už toho máme
plno za sebou
prosil jsem
na izolaci
na samotce
a dal jsem ti
hodně zabrat
promiň
srdce moje
prosím
už si dej
odpočinek
a třeba tě daj
někomu
kdo si
víc váží
života
já už ne
už ne
TY VOLE
kluci dívejte
mně teče syfl
křičel Turbo
když si ho vyhonil
v hodině čejáku
stoupl si
a všem nám
to ukazoval
a naše kozatá
češtinářka
vůbec nevěděla
jak na to
zareagovat
ve třídě plný
pouze kluků
hokejovejch nadějí
brněnský Komety
tenkrát Zetoru
kdo neměl syfl
nebyl chlap
TVOJE OČI
říkaly
já tě chcu
tvoje oči
jsem
krutě miloval
tvoje oči
jak lucerny
otevřený dokořán
mi učarovaly
tvoje oči
zářící
jak řeřavý uhlíky
se prolínaly
s mýma
a teď
je v slzách
zase opouštějí
NĚKTERÝ LIDI
mají čuch
na spoustu věcí
na peníze
na vztahy
na talenty
na život
a na smrt
dokážou se
životem proplýtat
bez „problémů“
a výkyvů
to jsem si
donedávna myslel
ale není to pravda
na každým z nás
leží nějaký stigma
VEČER
a v noci
když se mi chce
prdnout
strčím dlaň
mezi půlky
a useru si
tlumím zvuky
abych neprobudil
kluky
někdy si pak
k té ruce čuchnu
a cítím svůj smrádek
četl jsem
že to prej pomáhá
proti rakovině
psali to
na internetu
SEŠLI JSME SE
na tajno
u televize
proplížili jsme se
chodbama
a na gauči
proměnili naše
DNA
ve sladkou vzpomínku
na špatný časy
zůstane to
jenom tam
a tady
DALŠÍ BEZEDNÁ
bezesná
netopejří noc
a je ticho
a jen někteří
chrápou
a nikdo neslyší
moje volání
o pomoc
další bomba
mi tiká v majáku
koukal bych
jak vejr
co má
lásku k noci
v zobáku
další pocity
úzkosti
deprese
stresu
a vzteku
mám tušení
že tu tíhu
už neunesu
další
bezedná
bezesná
netopejří noc
věnovaná činu
sedím na hajzlu
a tajně kouřím
a píšu
a připadám si
jako Kerouac
na benzedrinu
akorát že
bez Kerouaca
a bez benzedrinu
SESTŘIČKY
jsou tady
hrozně hodný
a lidi jsou
příjemný
povídáme si
o všem
ale hlavně
o nás
a našich rodinách
a dětech
a ženách
a mužích
a zvířatech
máme velký štěstí
že jsme ještě tu
sdílený utrpení
je poloviční
sdílená radost
je dvojnásobná
JSME TADY
skoro samí
sebevrazi
je to šílený
všichni máme
rodiny
a přátele
a rodiče
a děti
je to šílený
co by jiní
za život dali
ale v ten moment
když přijde ataka
je to úplně jedno
hlavně si chcete
ulevit
a přitom máte
strach
ze smrti
DNES ODCHÁZÍ
chlap z dědiny
nikdo
mu
jinak neřekne
celou dobu
mlčel
ale párkrát
se mi podařilo
na jeho tváři
zažehnout úsměv
to je ten
největší úspěch
NENAVAZUJTE VZTAHY
v psychiatrické léčebně
přesvědčila se
Boženka
a pořád
nám to říká
ono je to vlastně
i zakázaný
a můžou vás
za to
ocaď i vyrazit
ale pacoši
na to stejně serou
a šukaj
na veřejnejch záchodech
ve zbořeništi
v parku
v keřu
ty místa
se předávaj
po generace
a jsou tradiční
jedna holka tady
otěhotněla
a to tu byla
dlouhodobě
na uzavřeným
takže
betálnej průser
Boženka
si tady
na toxi
našla kluka
a on ji
a podařilo
se jim to
utajit
až do propuštění
pár tejdnů
se drželi
chodili běhat
žili zdravě
a tak
a pak se borec
ožral jak dobytek
zdemoloval chalupu
a Boženku
zmlátil
a zamčel ju v pokoju
dostala
se odtam
a byla z toho
v prdeli
spolykala prášky
na to kopla
tolik whiskey
že by to
porazilo aji koňa
antabus jí prej
nic nedělá
a vydala se
skočit pod vlak
stresová situace
a ona ji nedávala
zachránili ju
a teď je tady
s náma
a říká
že je kráva
a nevěděla
jak se ten zmrd
bude chovat
v reálným světě
znala ho jen
z ústavního akvárka
zákaz měl pravdu
ale srdci neporučíš
je to těžký
ale
nenavazujte vztahy
v blázinci
neříkám
že tady člověk
nepotká
hodný
milý
a krásný holky
ale jsme ve vakuu
a nikdo neví
co máte v palici
takže se pak potkat
na večeři
jít do kina
nebo na nákup
třeba
a pak se uvidí
ale prostě
nenavazujte vztahy
přímo v léčebně
láska
se může
v drsné realitě
brzo změnit v peklo
STANDU JSEM VIDĚL
poprvý na ergoterapii
vybarvoval omalovánky
a mluvil
hrozně tiše
pak naše oddělení
udělali
jako příjmový
a my
se museli stěhovat
jinam
velká akce
jako kulovej blesk
došli jsme tam
a mazali
se ubytovat
lapli jsme
s klukama
pokoj číslo jedna
a kdo tam nesedí
na posteli?
on
šedivý
rozcuchaný vlasy
jak dirigent
vypadal smutně
tak jsem mu
podal ruku
a říkám
„ahoj
já jsu Bořek“
a on říká
„já jsu Stanislav“
a jestli
mu můžu
dojít odnýst
kafe z kuchyňky
že se mu třesou ruce
říkám
„Staňo
jasný
kdykoliv“
a pak mi Libor
říkal
že mu tam říkaj
Honimír
v noci si prej
tůruje Waltra
normálně
veřejně
nepokrytě
a nezakrytě
na posteli
betla prej
jenom vrže
do rytmu
a
chtěli ho
z pokoje vyprat
ale staniční
to nepovolila
byli z něj
už na prášky
prej se nekoupe
nepřevlíká
a neumejvá ruce
když jde z hajzlu
něco jako já
podle mý ženy
je fakt
že teda hodně
smrděl
jakože fest
a já jsem lapl
postel hned vedle něj
říkal jsem si
do píče
proč zrovna já
a jestli mě postříká
utrhnu mu koule
nakonec mi ten smrad
otupil nos
a já si na to
zvykl
on celej den
sedí na posteli
a čumí na mě
jak do blba
nebo leží
a čumí do stropu
jak do blba
a
pak přišel na vizitu
primář
a řekl mu
že ho budou muset
přeložit na sedmičku
nebo do Slavkova
že tohle oddělení
je psychoterapeutický
a on že nic nedělá
a to byla pravda
nedělal nic
kromě ergoterapie
a
měl na rukách
a nohách
a na břichu
velký podlitiny
byl před tím
na dvaadvacítce
kde prej zlobil
tak ho museli
přikurtovat
no a to odpoledne
po vizitě
ležím na posteli
a píšu
a najednou slyším
že brečí
jako malej kluk
přepadla mě
hrozná lítost
a musel jsem
se mu věnovat
nemám rád
když jsou lidi nešťastný
prej má strach
že sedmička
je uzavřený
a hlídaný oddělení
odkud není
cesta zpět
posledně ho prej pustili
a vydržel doma
14 dnů
a skončil na kurtovačce
je schizofrenik
s paranoiou
a tak je tady zas
zaplavil mě
soucit
a přemejšlel jsem o tom
jak asi žil před tím
než se to zlomilo
a on skončil tady
a to se ptám
u každýho
kdo je tu
co se
kurva stalo
že jsme to dopracovali
až sem?
JSU ÚSTAVNÍ MRDÁČ
jdu takhle jeden den
do kantýny
koupit si
limetkovou zonku
a proti mně jede
pozpátku na vozejku
jednonohá koc
tou druhou hnátou
se odráží
procházím kolem ní
a ona hlásí
„pane
nehledáte přítelkyni?“
říkám
„ne
ani ne“
a hasím si to dál
dám si chlebíček
a vyžahnu limošku
přijdu na oddělení
a tam nová mařka
Miluška
těžká schizofrenička
je tam sotva pár hodin
a sedím na kuřárně
sám
a ona přijde
sedne si vedle mě
jsme tam sami
a po chvíli
rozmlouvání
o nás
se ke mně nakloní
a potichu
mi říká
„škoda
že máš manželku
mohli bychom
spolu mít vztah“
takhle na tvrdo
mi to ještě žádná
neřekla
no
samozřejmě
mi to lichotilo
starej kocour
ještě asi není
k zahození
ale nevyšlo
jí to
když to zjistila
začala o mně
v ženský části
našeho ansámblu
prohlašovat
že jsem pasák
a chcu ju prodat
do bordelu
a že jedna
mladá kočička
ve věku mý druhý dcery
je se mnou těhotná
druhej den
už byla
na izolaci
|
