na další stranu
Bořek Mezník
Nic netrvá věčně
V minulým čísle DV
Jsem psal
O práci
Že zas mám novou
A že si nemůžu zvyknout na to
Že můj šéf není čurák
A že jsem šťastnej
Žena je těhotná
Druhej den 20/03
Za mnou přišel
A povídá
"Mám blbou zprávu
Firma si tě nemůže dovolit"
V den svejch narozenin
Jsem podepsal výpověď
O tejden později jsem zjistil
Že mám na baráku exekuci
A ani o ní nevím a netuším za co
A do pravý ruky jsem chyt akutní trombosu
Romatika jako pár přes hubu
Hymna ubrečenýho sráče
Občas si říkám
Že by bylo prima
Mít život
Jak nějakou
Počítačovou gamesku
Něco se ti posere vole
Třeba ti auto ujede nohu
Nebo tak
Řekneš si sere pes
Na todle už nemám
Zmáčkneš čudl
Game over
Tělo se změní v bahno
Duše dostane
Fung lnový mimino
A tučnej prs
A je to
Jedem dál
Díky
Znám ho
Od rána vozí odpadky
Maká u Sakáčů
Tahá popelnice
Mlčí a pracuje
Po hokně frčí
Na hlavní nádraží
Chodí po perónech
A hlásí lidem vlaky
Dneska jsem zas dobíhal
Z hokny vytočenej do ruda
Nožní dribling mezi trpaslíkama
Schvácenej atlet dobíhá do cíle
A do hajzlu zas mi to vo chlup ujelo
ON tam byl
Stál tam a povídá
"Odjely Letovice
Přijede Olomouc
Dráha není holubník
Koleje se musí uvolňovat"
A ještě se usmíval jak debil
Tím mě dostal
Doslova mi vyrazil dech
Kapituloval jsem
Veškerá nasranost
Sebou mrskla a jak ryba se mi vysmekla
A byla pryč
Dal jsem si u stánku panáka
Poslouchal JEHO hlášení
A s úsměvem čekal na další spoj
|