Petr Petříček

NADĚJE

Zítra taky ještě žiju
říkám si než usnu
když den má krátké rukávy
a tolik přání zůstalo s holýma rukama

SPĚCH

Průvan mezi podpatky
přelétnuté řádky novin
ukvapené soudy

Úryvky této básně
rozepsané v tramvaji
plné nervózních žen

Blýsknutí svůdných pohledů
mezi očními stíny
od hodinových ručiček

SVÍTÁNÍ

Noc je halenka
přehozená
přes půvaby krajiny

Jaký striptýz každé ráno!

Ostatní tvorba Petr Petříček publikovaná v Divokém víně:
DV 95/2018: A člověk má dělat umění... a další
DV 42/2009: Bez zábran, Síť a další