na další stranu
Bořek Mezník
UŽ NENÍ ČAS
na lži
už není čas
na zbabělost
je čas na pochopení
je čas na lásku
jinak jsme
jako lidstvo v prdeli
UŽ NEDÁVÁM TEMPOMAT
na 150
chcu zpomalit
každej
z nás
má prej
danej
počet tepů
za život
chcu dát tak
120
a doufám
že se mi to
podaří
MÁM NA BARÁKU
už čytři hnízda
jiřiček
je to požehnání z nebes
zrovna vylítávaj mladý
a řvou radostí
a dávaj vědět
rodičům
tady jsu
a jsu v pořádku
asi
je to požehnání z nebes
soužití s přírodou
jak jsem říkal
mojí ex
když jsme měli
v baráku pod střechou
hejno vrabců
teď si z toho
děláme prdel
ale teď už tam nejsou
ale tyhle hnízda
jsou požehnání z nebes
SEDÍM NA ZAHRADĚ
piju čaj
pokuřuju a čekám
až vychladne sekačka
a zase si spolu
užijem
tak jen tak sedím
a hraju si
se šulinem
a přemejšlím
kolik jsme toho spolu
zažili
toho chcaní
ježiš každej den několikrát
s ním zatřepu
a dycky
se mi uleví
je to geniální
orgán
a toho mrdání
jéje kolik jsme
toho spolu prožili
kde ty času jsou
sakra
no jo
máme spolu
už cosi odžito
těch stříkanců
kurva všude
kde to jde
no jo
teď už jenom sedím
a žmoulám si šulina
už si ho
ani nehoním
to mě najednou
přestalo bavit
a energii
si schovávám
na sekání zahrady
a na nějakou
příchozí krásku
zatím jen sedím
a hladím si šulina
je to takový
sobotní šulinění
|