Ota Ševčík

Poetický démon

Text nebyl redakcí korigován

NÁROČNÝ DEN

Dneska to bude
zase náročný den

Budu se prodírat ke slunci
Prokousávat malomyslnostma
A čumět ženským na nohy

Dneska to bude
zase náročný den

Budu nejvyšší tón
kytarového sóla
I vajgl v louži
Budu svědomí plakátu
I špatně parkující auto
Budu ta nejmilejší kočka na dvorku
A asi spoustu dalších podob

No prostě náročný den

LÁSKA JE PROBLÉM

Láska je problém
Příliš mnoho srdcí kvůli ní krvácí
A příliš mnoho malířů
namalovalo znepokojivé obrazy
Harmonie je v ní dána jejím dlouhým trváním
A nikoliv prvním výbuchem
První výbuch v sobě nese skoro tolik strachu
jako nadějí
A nikomu se nelze přiznat
Nezbývá než na povrchu věřit
A v hloubce doufat

OBČAS TO KŘIČÍ

občas to bolí
a občas se směje
hladový po lásce srdce
na vlnách naděje i beznaděje

Občas proklínám
občas se schovávám
občas jsem rytíř oděn do zbroje

Tiše se smát
hry lásky hrát
a občas jít do boje
Občas je to tak
a občas naopak

Počasí srdce nestálý
Jsem ten kdo s láskou
k nebi stoupá
i v bahně se vyválí

KAŽDÝ DEN

(Milované Emilii)

Každý den
s Tebou vstávám
a každý den
s Tebou taky usínám

Když Tě vidím
svět je lehčí

Ve Tvé přítomnosti
všechno jde snáz
Jako bych zas omládl
o spoustu let

Když Tě vidím
jiného nic nevnímám
Každý den
Tě v srdci nosím
A každý den taky prosím
Má drahá

/ strhni tu hráz /

TY KRÁSO ŽIVOTA

kterou často neumím poznat
svou duší oslepenou fanfárami
výš ¬ dál ¬ rychleji
A když Tě hlupák k sobě neuznám
za vhodné pozvat
pak padám do nočních můr
co ve dne mi potem čelo skrápějí
Ty čtvrté poupě
které jsi jediné ještě nerozkvetlo
na květině ze srdce darované
jak dlouho Tě budu vnímat jako světlo
snad bude tomu napořád
a nedám Tě nějaké chiméře zas prolhané
Vy všechny střípky do mozaiky
Obrazu touhy ¬ pravdy ¬ naděje
Nemůžu si dovolit vás po cestě ztrácet
A pyšně pak dělat
že se nic neděje

NĚKDY

Někdy se dějí zázraky jenom tím že jsme na světě
Netrápí nás mouchy které by usedaly na naši kůži
Někdy jsou slova vyřčená právě těmi pravými
Někdy se jen tak usmějete a je to ono
Někdy něco prošvihnete a ono se nic nestane
Někdy to vypadá na déšť a nakonec je krásný den
Někdy najdete i když nehledáte
Třeba ne často ale někdy ano

*

Je to všechno o překonávání strachu
O každodenním hledání paprsků slunce
mezi pavučinami komplexů
a deziluze z hlouposti některých lidí
Je to Víra
a vlastně možná i Poezie
její mladší ztřeštěnější sestra
Když na svoje sestry nezapomínám
je dobře
Dnes ráno jsem se probudil
a zdálo se mi
že život je docela fajn
DÍKY
holky

Ostatní tvorba Oty Ševčíka publikovaná v Divokém víně:
DV 130/2024: Pohled na řeku a další
DV 128/2023: Jedna dubnová noc a další
DV 123/2023: Pomalu stoupat a další
DV 121/2022: ***
DV 118/2022: Listí, Svědek a další
DV 115/2021: Stopy ve sněhu a další
DV 111/2021: V čem chodí moje srdce a další
DV 106/2020: I., II., III., IV.
DV 105/2020: Jak jsou lidi sami a další
DV 104/2019: Čisté chvíle a další
DV 103/2019: Pod mrakem, Rozhovory a další
DV 101/2019: Stínohra, Nechci a další
DV 100/2019: Neděle, O lásce a vesně a další
DV 97/2018: Roztřesený svět a další
DV 96/2018: ***
DV 94/2018: Dobrá zpráva, Prosáknutí a další
DV 93/2018: Déšť, Kalný vody a další