na další stranu
Ota Ševčík
DÉŠŤ
Smutnosměšný svět
déšť padá do Sudet
dnes je málo úsměvů
za to dosti strachu
asi nám spadlo do vlasů
málo hvězdného prachu
Nechci už vztekle dýchat
bol a vztek v sobě míchat
Hořkosladký svět
déšť padá do Sudet
V tom dešti kytky rostou
znají pravdu prostou
Nemusí se stydět
kdo chce nebe vidět
KALNÝ VODY
Otázky jsou kalný vody
odplav z nich dřív než se utopíš
Žij svůj život
a právě tak ho pochopíš
DIAMANTY
Z nebe spadly diamanty
ještě že spadly
Přinesly poznání
poznání velmi ostré
Diamanty jsou velmi ostré
Ale když neprodám svoji duši
která je tak jako tak nesmrtelná
představě
Nemohu se jimi zranit
***
Být sám
Tlučen pokřikem vran
Ach asi je to teď nutné
Není to ani úplně smutné
Je to takové jaké to je
Stačí mít hodiny bez orloje
***
Nevěřím sněhu
a nevěřím v něhu
není to dobré období
druhých se ptát: a co vy?
přijde mi blbé a troufalé
vždyť to není ještě zoufalé
protože věřím v ledu odsekávání
smutku podanou rukou PŘEKONÁVÁNÍ
|