na další stranu
Věra Kulišová
HAIKU
Obrať list a čti
co Země zpívá
od dávných věků
Láká vážku jez
chvění modravých křídel
roztančí řeku
Lotosový květ
neví nic o bolesti
září pro radost
Lehounký vánek
rozfoukal pampelišky
Semínka má zem
Hory nestárnou
tu a tam opadává
jen kamenná drol
Moucha unikla
mé oči však polapil
pavouk do sítě
Vyvrhlo moře
bílé lastury na břeh –
dary sběračům
Ponorná řeka
tak osaměle plyne
zpívá hlubinám
Až k zemi kloní
smuteční vrba větve
Je slyšet sýčka
Až když zezlátnou
listy javorů v parku
přijdu k tvým dveřím
Z rákosí slyšet
tak jímavý nářek žab –
čápi jsou blízko
Rytá slova čti
v kameni u našich vrat –
přečteš mé slzy
V údolí ticha
a náhrobních kamenů
tančí havrani
Jak hrozny vína
visí květy akátů
Čmelák se opil
Hvězdy se koupou
a rozsvítily moře
k tanci delfínů
Příboj bičuje
skály – nad vodou slyšet
vřískání racků
Rozpukaná zem
čeká toužebně na déšť –
scelí jí rány
Měsíc usíná
v údolí divokých včel
Slunce už vstává
Nejdražší obraz
namaluje příroda…
je neprodejný
Krása hvězdice
dojala potápěče –
vrací ji moři
Dík slunečnice
nahradilas mi slunce
v tak pochmurném dni
Dejte mi pohár –
víno rozjaří mysl,
bolest neztlumí
Malý vůz svezl
dnes mé oči oblohou
Počítám hvězdy
Hledím na nebe
tam krouží jestřáb – tančí
svůj zásnubní let
Podťaté stromy
ach, vaše letokruhy
slzy vyroní
Planeta žije –
zatím nás slunce hřeje
a luna svítí
|