Věra Kulišová

EPIGRAMY A ŘÍKANKY

Ty dva staroušky,
Faltýnka s Prymulou,
čapl „BLESK“ bez roušky.
Kdekdo chce jejich hlavu –
stalo se v nouzovém stavu
a měli nám jít příkladem.
Prymula nebude ministrem,
ale co s Faltýnkem?


Z Vyšehradu uhání,
Hůlka se svou medailí.
To se ale pochlapil,
když jí vrací Zemanovi,
který ho prý urazil.
Přenáší to online celé,
lidu je to u zádele.

Co zažívají vagony vláčků hrůzy,
když vezou fanoušky Baníku, Sparty, či Slávie!
Před řáděním té zpovykané lůzy,
se průvodčí rychle zdekuje.


České pivo sílu má,
cení ho i cizina.
Ještě Jágra také znají,
kde však Čechy leží,
povětšinou neví.

Pane Bože, bílá rasa,
je nyní podřadná klasa.
Bílý člověk svůj hřbet shýbá,
Černochovi nohy líbá.
Nezapomeň člověče,
Černoch – psáti s velkým Čé!


Na Oskary zapomeňte,
novodobí filmaři,
když do filmu nevmáčknete,
aspoň patnáct pohlaví.

Vstávej z hrobu Edisone
a čti novou „bleskovku.“
Dnes je všechno zcela jiné –
Biden ti vzal žárovku.


Tak už se nám odrodil,
pan poslanec Vystrčil.
Ten malý člověk nakonec
zvolal –„Já jsem Tchaj – wanec!
Byl snad slávou zmámený?
Neví, kde má kořeny?

Hamáčku, Hamáčku,
Čechy máš na háčku.
Tvé oko vidí vše,
vše co kdo napíše
a co lidé povědí,
tvé ucho uslyší.


Pro pár housek hochu,
budeš smrdět v lochu.
Jestli chceš mít svatozář,
musíš miliony krást.

Pan Kolář se holedbá –
nikdy nejdu doleva!
Koněv není u něj oblíbený
a tak musel padnout k zemi.


Řeporyje, Řeporyje,
to je obec, tam to žije!
Radní s Novotným se pochlapili,
nový pomník postavili,
pro kontroverzní Vlasovce.
Ruský tank naň umístili,
nahoře ho korunuje –
ach, německá helmice.

Než se lidé rozkoukali,
šmelináři rozprodali,
českou vodu do ciziny.
Cizák vodné inkasuje
a Čech trubky opravuje.


Zlaté české ručičky,
v montovnách se činí.
V zahraničí, jako vždycky,
pakují se jiní.

Naříká si opozice,
Minář bude v politice.
Už není jejich kamarád,
teď jim bude hlasy brát.


Část dam se už neholí,
není to prý dobrý.
Teď si znovu pěstují,
své chlupaté „bobry.“

DOPSÁNÍ EPIGRAMU:

Takhle si to naplánoval
a nakonec nevykonal.
Nebude ta štrapáce,
mohla býti legrace,
zas hlupákem se stal.
Sám asi už ví,
že šlo o akt zoufalství.

Nouzový stav?
Jako loutky za provázky,
vodí nás.


Češi jsou zas plni hněvu,
Prymula dal zákaz zpěvu.
Každý si dnes zanadává –
chceme krále Miroslava.

Kdo chce dnes IN býti,
musí s vlky výti.
Vyje s nimi i Tom Klus –
Z jeho písní zloba čiší,
jen lži spolu s nenávistí.
Ten kluk nemá žádný stud.

Ostatní tvorba Věry Kulišové publikovaná v Divokém víně:
DV 117/2022: Epigramy a říkanky
DV 116/2021: Už nám nic nepatří a další
DV 113/2021: Zimní proměny a další
DV 112/2021: EPI 2021 a další
DV 111/2021: Epigramy, říkanky a další
DV 109/2020: V mládí chceš... a další
DV 107/2020: Opožděné jaro a další
DV 105/2020: Láska nezná tabu a další
DV 104/2019: Podzimu, Smutek květů a další
DV 102/2019: Hold lásce a další
DV 101/2019: Hold lásce a další
DV 100/2019: Zima je už jiná a další
DV 97/2018: Klidu noci a další
DV 96/2018: Letní, V památníku mysli a další
DV 93/2018: Haiku
DV 87/2017: Mým dcerám a další
DV 86/2016: V přírodě, Příchod podzimu a další
DV 81/2016: Zimní, Jarní atmosféra a další
DV 75/2015: Nedočkavě, Začni hrát a další
DV 66/2013: Pach kůže a další