literární časopis založený v roce 1964

Oldřich Hostaša

***

Maminčinu tvář,
krášlí cesty života,
dlaně neorané pole,
které umí pohladit,
jako léta dětství.

Její slzy rosa života,
ústa zahrada snů,
slova kopretiny na lukách,
myšlenky perly v hlubinách lásky.

Tvůj obraz nosíme v srdci,
jako nebroušený diamant,

diamant věcnosti.

***

Nebe rozkvétá do modra,
sluneční kos hvízdá zlatou melodii,

tóny probouzí město
i Pražský hrad
kde minulost spí v královské koruně.

Jdeme městem,
jemně prší,
kapky na řasách jsou hvězdy,

třpytí se v nich láska,
dlaň se chvěje v mé,
oči jsou zasněné,

jsi v mém náručí,
okolní svět se zastavil

a Praha snídá pohodu
pohodu souznění.