na další stranu
Oldřich Hostaša
***
Z hlubin hvězd
modrý drahokam
září na filmovém plátně vesmíru.
Láska, matka lidí
v plášti žebráků
kráčí po světových promenádách.
Lhostejnost a Sobectví
v šatech bohatých
popíjejí víno v sálu z drahých kamenů.
Čas jako přesýpací hodiny
jsou v mysli každého
a spěch je králem dne.
Nastává čas;
čas jednoty.
Jeden stůl
kulatý stůl
a v zahradě snů, rozkvétají růže.
***
Železné dveře
vstup do nového času
dimenze přítomnosti.
Otevírám své srdce
a přítomnost Múza básníků
obléká talár, k obhajobě skutků.
Navštívil mne strejda čas a povídá:
Jsi básník a čí básník?
básník života.
Řekl jsem, ano
a po modré nebeské dálnici
jedou osudy lidí, národů
a láska v zahradě růží zrozená
oblékla cudnost
cudnost okamžiku
XXX
Z hlubin hvězd
modrý drahokam
září na filmovém plátně vesmíru.
Láska, matka lidí
v plášti žebráků
kráčí po světových promenádách.
Lhostejnost a Sobectví
v šatech bohatých
popíjejí víno v sálu z drahých kamenů.
Čas jako přesýpací hodiny
Jsou v mysli každého
a spěch je králem dne.
Nastává čas:
čas jednoty.
Jeden stůl
Kulatý stůl
a v zahradě snů, rozkvétají růže.
XXX
Telefon zvoní, to zvoní srdce
na lince myšlenkových cest
a v kovárně přítomnosti kovají slova.
Z úst ti plyne řeka slov
myšlenky jsou hvězdy
třpytí se v očích jako vzdálené galaxie.
Hřejivá dlaň je cesta
cesta osudu
jdeme po ní
víš kam, živote?
XXX
Hoří oheň v krbu srdcí
přikládají se polena lásky.
I tvé srdce je krb
a dříví hoří životem.
Jdeme po Václavském náměstí
Václavův kůň zařehtal.
Lidské osudy jedou na lodi času
po řece skutků
a kapitán touhy
popíjí přítomnost.
|
