na další stranu
Oldřich Hostaša
***
Hodina světla otevřela slunci bránu
křídla ptáků po oblačném oceánu
dívám se do diáře co je v plánu
píši dopis a posílám novému ránu
Bílý papír čeká na moje slova
štíhlá propiska krásná mladá paní
nebude již dopoledne žádné spaní
budu psát dopisy znova a znova
Přišla jste ke mně v pravé poledne
v očích slzy plné blízkých hvězd
čára života na dlani něco ukazuje
půjdeme do parku láska se zvedne
očekáváme nezkrotné touhy příjezd
a bílý papír všechna slova si pamatuje
***
Za okny tramvaje prší ospalá nálada
kouzelná nálada opilého pražského dne
naladěni na milostnou notu srdce jsme
vím že žertovná slova máš velice ráda
Vystupuji dlažební kostky stepují kroky
rytmická symfonie rozpustilého deště
kubánský doutník někdy kouřím ještě
průhledné zvonivé kapky píší dnu sloky
Stoly i židle tvoří sonety kavárně Slávie
pane vrchní jednoho básnického turka
z horké kávy na stole stoupají nápady
dopíjím kávu turka a poesie je i magie
pevná ruka veršotepce je kouzelná hůlka
vycházím a jedu do básnické zahrady
***
V jedné ulici malá místnost
stůl soudek s vínem
válenda psací stroj
redakce Divokého vína
Svět myšlenek
cit národa pravda
mládí luk nedočkavosti
srdce šíp vystřelený budoucnosti
Vstoupil jsem
široké kalhoty široká vázanka
básnické sako
a Divoké víno!
Oltář kultury
|
