|
na další stranu
Václav Odradovec
ČESKÝ HONZA NA KONCI 20. STOLETÍ
S konvergencí k velkoměstu
český Honza jde na cestu
za sebou má komunisty
a vetché leninské busty
Okolnostmi nespoutaný
více méně vyjukaný
došlo na lámání chleba
Honza neví co je třeba
Neví on a neví ona
co nastane bez zákona
střed Evropy jak zasviní
proměna v rejdiště sviní
Šarlatáni v mezidobí
své vývěsní štíty zdobí
Svojí nevelkou dušičku
klade na jejich vějičku
Obtěžkaný stihomamem
mystifikovaný klamem
nikde číš čistého vína
V tom je jeho spoluvina
J E D N O D U C H É, A L E N E M O Ž N É
Jde o spolužití lidí na Zemi v trvalém míru bez válek v lásce, bez terorismu, ve spravedlnosti, bez krádeží a korupce. Nevím, komu by se to nelíbilo. Vím, že by lidstvo mohlo každoročně směrovat kolem dvou tisíc miliard amerických dolarů místo do zbrojního průmyslu do jedné miliardy lidí, která žije v podmínkách extrémní chudoby. K dalšímu vylepšení žalostné bilance
můžeme přihodit něco z nákladů na policii, justici, vězeňskou službu a kriminalitu.
Zná někdo recept na aplikaci takové změny? Ano – receptura je známa jak v západní, tak ve východní kultuře našeho světa. Za představitele jsem vybral Ježíše Nazaretského a Mahátma Gándhího. Oba představitelé nenásilí ovšem zemřeli násilnou smrtí způsobenou rukou člověka. Tím je také o smyslu úvahy řečeno to nejpodstatnější.
Bible, Druhá Mojžíšova kniha (Exodus): „Nebojte se, Bůh přišel proto, aby vás vyzkoušel, aby bylo zřejmé, že se ho budete bát a přestanete hřešit.“ Nebo Pátá Mojžíšova kniha (Opakování zákona): „Slyš Izraeli nařízení a práva, která vám dnes vyhlašuji. Učte se jim a bedlivě je dodržujte. Hospodin, náš Bůh, uzavřel s námi všemi na Chorebu smlouvu. Bedlivě dodržujte, co vám přikázal Hospodin a dobře se vám povede.“
Z chamtivosti a marnivosti pyšné / lidské pokolení hříšné / bez cíle se jen potácí / svoje šance zle utrácí / Dělá z tebe bojovníka / s cílem zničit protivníka.
Méně vzdálené je monumentální, celoživotní úsilí člověka zvaného Máhatmá – Velká duše, vlastním jménem Móhandás Karamčand Gándhí (1869-1948). Příklad jednoty slov a činů.
Citujme z jeho myšlenek.
- Zrak lidí je většinou zakalen sobectvím. Potom omylem považují nemravnost za mravnost, křivdu za právo, neřest za ctnost.
- Není jiného Boha kromě Pravdy.
- Jediným prostředkem k uskutečnění pravdy je nenásilí. Nenásilí znamená univerzální lásku.
- Mínění, že není souvislost mezi prostředky a cílem je veliký omyl. Nečisté prostředky mají za výsledek nečistý cíl.
- Nenásilí je zákonem lidského rodu. Násilí je zákonem světa zvířat.
- Spravedlnost nemůže být založena na násilí, má být založena na sebeobětování.
- K protivníkovi se chovám vždy s důvěrou, dokud nejsou silné důvody k nedůvěře.
- Nedůvěra je známkou slabosti.
- Zklamal-li mně protivník, spoléhám stále na sílu svojí pravdy, tím posiluji její vliv, což umožňuje vítězství.
- Cit lásky dříme ve všech lidech, všichni jsme bratry.
- Ztotožnit se se vším co žije, není možné bez sebeočisty.
- Bez sebeočisty zůstává zachování zákona nenásilí prázdným snem.
- Člověk je jen výtvorem svých myšlenek. Nač myslí, tím se stává. Pokušení ke zlému musí být
přísně potlačena.
- Měli bychom se cvičit v sebeovládání, abychom dokázali z mysli vypudit všechny špatné myšlenky a zjednat přístup jen myšlenkám ušlechtilým a velikým.
- Kdo se nestal pánem svých smyslů a svých vášní nemůže dojít dobra. Člověk, který se naučil chovat mysl bez poskvrny, má také jasný pojem o svém životním cíli.
- Nejušlechtilejším ze všech cílů je uctívání Boha. Nejvyšší forma bohoslužby spočívá v tom, že žijeme podle mravního zákona a že prokazujeme nezištnou službu lidem.
- Pravda je živoucí silou. Náš život je touto silou. Pravda je Bůh. Pravda je podstatou veškeré mravnosti.
Se vším výše citovaným souvisí Gándhího formulace sedmi společenských hříchů.
1. Bohatství bez práce.
2. Požitek bez svědomí.
3. Vzdělání bez charakteru.
4. Obchod bez morálky.
5. Věda bez lidskosti.
6. Náboženství bez milosrdenství.
7. Politika bez principů.
V citacích ještě pokračujme.
- Boha v sobě nemůže uskutečnit nikdo, kdo není čistého srdce. Sebeočista musí proto znamenat očistu na všech cestách života. A protože očista je nakažlivá, vede sebeočista nutně k očistě našeho okolí.
- Službu mohou prokazovat všichni lidé za všech okolností. Člověk, který považuje službu za nejvyšší cíl svého života, musí být vysoce mravný, neboť blaho světa je těsně spojeno s mravními ctnostmi.
- Jen ten člověk může být nazván opravdu zbožným nebo mravným, jehož mysl není poskvrněna záští nebo sobectvím a který žije životem naprosto čistého a nezištného služebníka. Jen takový člověk může být nazván opravdu bohatým nebo šťastným.
- Bolest i zármutek dobrých lidí přispívají k jejich štěstí kdežto bohatství a sláva špatných lidí jsou příčinou neštěstí jejich i celého světa.
- Ani jednotlivec ani národ nemůže nikdy beztrestně překročit mravní zákon.
- Mravní zákon má sídlo v duši každého člověka. Pravda je v nás. Kolik vznešených lidí pro pravdu zemřelo, protože se příčila státním nebo náboženským zákonům. Protože jejich názor se příčil „běžnému“ názoru.
Historická paměť potvrzuje, že výrazní stoupenci pravdy a nenásilí byli mezi lidmi v každé generaci. Začněme třeba u počátků českého státu.
- Sv. Ludmila (860-921), Sv. Václav (907-935), Sv. Vojtěch (956-997).
- Karel IV. (1316-1378) sám sebe tituloval „z Boží milosti král český a císař římský“; o jeho vztahu dodnes i po sedmi stech letech hovoří jeho kamenné stavby. Katedrála jako spojnice,
klášter v Emauzích s vyobrazením dějin spásy, Karlštejn s Kaplí Svatého kříže – sedmimetrové
kamenné zdivo chrání uprostřed Evropy ostatky svatých a korunovační poklad.
Dějinami putují další a další znalci, vyznavači a obránci Bible.
- Jan Hus (1371-1415), Giordano Bruno (1548-1600), Jan A. Komenský (1592-1670), Lev N. Tolstoj (1828-1910), T. G. Masaryk (1850-1937; hilsneriáda; Karlu Čapkovi v „Hovorech s TGM“ zabralo téma víry, lásky a náboženství minimálně padesát stránek), za mnohé přiřadím
také cestovatele a humanisty Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda. A ještě A. Schweitzer (1875-1965), Martin L. King (1929-1968), Matka Tereza (1910-1997),Nelson R. Mandela (1918-2013), Václav Havel (1936-2011) a signatáři Charty 77 a mimo jiných papežů určitě Jan Pavel II. a současný František a také 14. dalajlama (Tándzin Gjamccho, nar. 1935).
Jako vlaštovku, která jaro nedělá, připomenu, že na světě existuje 14 států bez armády a dalších šest států bez pozemního vojska.
Nedá mi nepřipomenout ještě jména, jejichž odkaz také dnes žijeme.
- Jan Palach (1948-19. 1. 1969 Praha), Jan Zajíc (1950-25. února 1969 Praha).
- Evžen Plocek (1929-4.4. Velký pátek/9.4. 1969 Jihlava), RNDr. Bohumil Peroutka (1926-28. října / 30. října 1969 Vsetín).
Připojuji citace z dopisů Jana Zajíce.
- Z dopisu rodině:…nesmíte se nikdy smířit s nespravedlností ať je jakákoliv.
- Z dopisu občanům republiky: …když nám vystoupí voda nad hlavu, je už jedno o kolik. Už se nemáme čeho bát – jedině smrti. A toto je pomalé umírání národní svobody.
(Poznámka pro později narozené: Na území republiky byla zabydlena sovětská vojska a prezident republiky Gustáv Husák se líbals Leonidem Brežněvem.)
Bojujte! Kdo nebojuje, nezvítězí! Nemám na mysli jen ozbrojený boj. Ať moje pochodeň svítí na cestu k svobodnému a šťastnému Československu.
K naplnění tohoto tehdejšího snu snad už tak mnoho nezbývá. Ale při pohledu na Gándhího seznam sedmi společenských hříchů má našinec obavu, zda nejedeme na zpátečku,
neboť – nůžky se stále více rozevírají.
A přitom je to tak jednoduché…pro koho je delší filozofování nezáživné, ať si poslechne
třeba jen pár slov z jihočeské písničky.
Jak je hezké žít / když se máme rádi / nač si vyčítat že odchází mládí / vždyť se může smát kdo má život rád / písnička a naše láska dovedou nám štěstí dát.
Ještě v polovině minulého století bývala v interiéru jihočeských chalup každodenní připomínka: Bez božího požehnání – marné lidské namáhání. Jinými slovy – s bezbožným způsobem života úspěch neočekávej.
Záleží na lidech - potažmo na vládách větších a největších států světa, zda chtějí mít za
titulkem tohoto textu vykřičník nebo otazník. A k mudrování nabízím používat třeba stále méně frekventovaný selský rozum. Myšlenka a slovo – toť začátek. Na významné a velmi živé křižovatce není možné stát a přešlapovat na místě. Natož tam provozovat permanentní mejdan nenasytných.
HODINA ZPĚVU KDESI aneb ZPÍVÁNÍ V DEŠTI
Jistě platí moje verze / v dešti střepin zpívat nelze
Mám averzi ke granátům / a divím se mámám tátům
co tak na té válce mají / co asi přede mnou tají
NÁPADNĚ RYCHLÁ POMÍJIVOST
S náležitými funkcemi
s občany jako s ovcemi
s cílenými třesky plesky
s frkolomnými záblesky
i když skóre pokulhává
cukrbliky tu rozdává
Stojí tu kráva posvátná
doluje slova památná
s talentem od Pána Boha
zavděčiti se chce mnoha
Mnoho rozhněvaných lidí
něco tuší mnoho vidí
K radosti svému fanoušku
míváme vládu na zkoušku
za jedno krátké období
něco napíše něco přizdobí
ještě s křížkem po funusu
slíbí vypečenou husu
Viděno tajnou optikou
klamal výnosnou taktikou
spolupachatelé cvičí
stopy počínání ničí
Ničemu se nedivíme
však ničemu uzemníme
Posouzen snad náležitě
bezpracně se obohatil
trest přichází okamžitě
důvěru občanů ztratil
Premiér úřadu zbaven
v krátké době splývá s davem
Historie oznamuje
cyklus co se opakuje
|
