na další stranu
Václav Odradovec
POLITIKON
DEBET PRAHY
Epopej se neupejpá
ta má stále svého ducha
Jen Praze to neodsejpá
tak jak si přál Alfons Mucha
POKUS O ŠKATULKOVÁNÍ
Zakladatel Osvoboditel
Budovatel Velitel
Vyskytnul se také svůdce
zaslouží přívlastek Škůdce
O ZÁBAVU POSTARÁNO
V Evropské unii
legraci užiji
působí v ní různé bandy
stále bude fůra srandy
MEMENTO MORI
HŘBITOVNÍ SETKÁNÍ
Sešli se tu lidé ze vsí
zábava je ovšem ve psí
i když mají srdce vřelé
Vzpomínají na zemřelé
HŘBITOVNÍ NÁLADA
Tu mizí všechen světa ruch
věnce tu mluví řečí stuh
Tu rozpustilý úsměv ztuh´
tu mluví k nám váš duch
HOSPODA NAPROTI HŘBITOVU
- Říkejte si co chcete
zde je lépe než naproti
- Říkejte si co chcete
zde je každý od naproti
V OČEKÁVÁNÍ
ADVENTNÍ POSTESKNUTÍ
Proč jsi na mne jak na cizí
rodinná idylka mizí
Že jde o věc drahocennou
vánoce nám připomenou
ADVENTNÍ NADĚJE
Již jsme blízko slunovratu
mělo by dojít k obratu
to především v mysli lidí
Těch za něž se člověk stydí
NÁŠ ADVENT
Od Kauflandů po Tesca
předvánoční groteska
Kvůli čemu to slavení?
Klid a lásku do stavení!
Lační národ vozíčkářů
konzumentů požitkářů
Prodat nebo likvidovat
koho tady politovat..?
V obchodnické svatozáři
varování před kapsáři
Jenom žádné ohledy
nutno trumfnout sousedy!
Na co oslík volek ovce
dáme si grog u trhovce
Neviňátko v jesličkách
tady a teď? To je kách!
Je tu finiš – vybalujem´
obřad mírně protahujem´
už ať jsou z nás hodovníci
Tržby sčítaj´ obchodníci
VÁNOČNÍ NÁLADA
Požehnání – dobrá vůle
laská obě zemské půle
Připlouvá až k našim prahům
mluví k dětem kněžím vrahům
Lásku skýtá zcela zdarma
žádá si ji naše karma
dát i přijmout můžem´ hravě
Kdo se staví odmítavě..?
ASKETA
Ruce pryč od vánoc dávám
žranicím se neoddávám
před reklamou vás varuji
nikomu nic nedaruji
VÁNOČNÍ SEN aneb KLID A MÍR
Nikde žádná krev
neteče netečně
Hlavně už vojenské hlavně
čistíme zbytečně
Všelijaké bombardéry
ztratily se z atmosféry
Vidím že už je to jisté
z vojáků jsou civilisté
Po historické genezi
stát neví co s penězi
RADOST AŽ DO RÁNA
NA SLOVÍČKO S DALAJLÁMOU
Ptali jsme se dalajlámy
jak vzpomíná na své flámy
- Možná to málokdo tuší
mnich ten hýří se svou duší!
BAKCHOS NABÍZÍ
Do své dílny smyslů zvu tě
ukojím tam tvoje chutě
Slasti rozkoš opojení
osobnosti rozdvojení
SILVESTROVSKÁ MEDITACE
Starý rok vždy zavrávorá
srdce zjihne či okorá
nový rok se proto hodí
že se s ním naděje rodí
KDE DOMOV MŮJ..?
Po lučinách voda hučí
v hospodách se národ učí
Bory šumí po skalinách
muži čumí po holčinách
Každá z nich je jako květ
zemský ráj to na pohled
Podél cesty plno stromů
kde mám klíče – kudy domů..?
POZEMSKÁ JISTOTA
Pestrá křídla rozepneme
v Silvestru se rozlétneme
Po novoročním přispání
jdem´na tvrdá přistání
ZA LEPŠÍMI UKAZATELI
Z KONCEPTU EPILOGU
Ten a onen různě cení
své pozemské potácení
Každý jednou slezem´z hrušky
víceméně bez výslužky
PROPAST
Jak dny oligarchů plynou
děti hladem žízní hynou
Šlechtíme svůj šat
pěstíme svou pleť
děti umírají – teď…
DO NOVÉHO ROKU
Ego eko ecce homo
kapitalizace promo
nominace byznys klasa
okrasa či smyčka lasa
DIALOG GENERACÍ
- Ne že nebylo – bylo!
- A už není?
- Není i je. Ty to nevidíš, já to ještě vidím.
- A je hodně toho co se změnilo?
- Hodně. Představ si, že za mého mládí nebyla televize a za den projela přes vesnici nanejvýš čtyři auta. Za mých osmdesát roků se změnila vesnice, škola i les a silnice a město i lidé a také pole a fabriky, celý svět se změnil.
- K lepšímu nebo k horšímu?
- To je otázka, protože mnohé špatné se zlepšilo a mnohé dobré se ztrácí, nebo už zmizelo. Ale já to ještě vidím někdy i slyším – zvony zvoní poledne, jenomže za války byly zrekvírovány. Obrazy Masaryka a Beneše vystřídaly obrazy Hitlera a Háchy. Rodiny Šulců a Langbartů se staly obětí holocaustu, Kuliš rozvážel chleba autem na dřevoplyn a v sedmačtyřicátém na výřadu po honu kde si zastřílel i Hubert Ripka, jsme napočítali třistaosmdesát zajíců no a potom rozorali meze, začalo se práškovat a ve škole se začala učit ruština. Spadla železná opona, zadrátovali hranice a začala studená válka mezi komunistickým východem a kapitalistickým západem, pod vedením sovětských poradců začali inscenované politické procesy, které vyvrcholily popravou osobností, jako byli Milada Horáková nebo generál Heliodor Pika. Začali se každého ptát, jestli je dělnického původu a jaký je jeho poměr k Sovětskému svazu, systém tak zvané Státní bezpečnosti sledoval, zda naše chování a jednání nesměřuje proti politice strany a vlády, a pokud vzniklo podezření, stal jsi se občanem druhé kategorie a ztratil možnost uplatňovat svoje schopnosti, proto začala panovat atmosféra nedůvěry a podezírání. Lidé si něco jiného mysleli a říkali doma a něco jiného na veřejnosti, domovní důvěrnice a uliční organizace strany na požádání sdělovali jaký je tvůj poměr k socialistickému zřízení a podle takového kádrování jsi byl hodnocen a zařazen do pracovního procesu. Byla plánována výroba a spotřeba všeho, například toaletního papíru na hlavu, což vedlo k nedostatku zboží a k podpultovému prodeji pouze pro privilegované nebo známé zákazníky, v každém podniku bylo oddělení plánovací a oddělení zásobovací a ti zásobovači jezdili po republice a sháněli materiál za pomoci bonboniér nebo lahví nějakého alkoholu.
Tak jako tak nabídka nepokrývala potřebu. Svět se zvětšil, kdepak by mne bylo napadlo že lidé budou šlapat po Měsíci, ale i zmenšil, protože můžeš snídat v Praze a večeřet v Americe. Satelity, počítače, internet umožňují být ve spojení kdykoliv s kýmkoliv na světě.
Svět se neuvěřitelně zdokonalil, mně zemřel dva měsíce mladý bratříček na záškrt, zatímco dneska mohou lékaři vyměňovat nefunkční srdíčko za funkční, v Temelíně stojí atomová elektrárna a já už mohu spatřit Čapkovy roboty, jenomže svět je dál plný rozporů, například Matka Tereza a Pol-Pot, Stalin a Jan Pavel druhý, Havel a Klaus, ale hlavně – bohatí dál bohatnou a ti nejchudší dál umírají hladem a žízní a partaje dál bojují o moc, aby jejich lidé mohli lhát, podvádět a krást, já ještě pamatuju časy, kdy čestné slovo nahradilo psanou smlouvu a na olympiádách startovali jenom amatéři. Já se ve škole učil německy a rusky, ty se učíš anglicky a tvoje děti se možná budou učit čínsky…
- Dědo, já si to tvoje logaritmické pravítko nechám na památku.
|
