Lydie Romanská

NEŽ CZESⱢAW MIŁOSZ ODEJDE NA JAHODY

zastavil se mezi stěnami
houštinami orchideí
střepy (jak mrskla květináčem
duše Baudelairova)

zapomněl na terária
s dětmi a sýkorami
modrýma očima se vmáčkl
mezi náčiní na svém stole

rozšlápl teploměr
sedí u sebe a nebezpečně hoří
má všechno
i vzkazy přes celá staletí

nepotřebuje nic
pod kůží vnímá
technologii chovu čmeláků
ale nepohne se

to všechno za hranicí rezervace
bezpečné proti otřesům
i vodě rozpoutané golem
(vyslov kolem jako příslovce)

ale ta síla tam je
vertikálně vstupuje vesmír
temná energie
a chléb jako dar zvenčí