na další stranu
Irena Topinková
(Text nebyl redakčně korigován)
RYCHLÍK SVOBODA NAD ÚPOU-PRAHA
Vzpomínka na studentské cestování
k rodičům a zpět.
Tma.
Zima.
Budík řve
v nemilosrdných 02.00.
Ještě čtvrt hodiny.
Ladovská zima za okny
už mne nedojímá.
Vleču tašku přetěžkou.
Sádlo ve sklenici
vyprané prádlo
pekáč buchet
neotevřené učebnice.
Vleču závějemi
stříbrnými od měsíce
stýskám si po posteli
převelice.
Konečně nádraží.
Rychlík má zpoždění
nervózní čekání
přijíždí přecpaný.
Proč tolik lidí musí
z Krkonoš do Prahy?
Ostré lokty.
Dovnitř se musí.
Mohutný soused
bere mne v ochranu.
Jdi první
já tě dovnitř dostanu.
Jsem uvnitř.
Upadnout nelze.
V chodbičce
obličej na studeném okně
zezadu supění a podezřelý tlak.
Vlakový úchyl
milující tlačenici.
Kopnu.
Zaúpění.
Tlak se vrací.
Kopnu víc.
Zleva nabídka.
Slečno
nevyměníme si místo?
Vděčně přijímám.
Pro únavu
snahu o rozhovor
příliš nevnímám.
Za Jaroměří
toužebně po mé obří tašce hledí.
Co kdybych si sedl
a Vás na klín vzal?
Zděšení
co máminy povidlové buchty?
Trpím dál.
Hlavou táhne
oblíbená dětská říkanka.
Jede vláček motoráček
kolik vozů má?
Pražskému rychlíku
několik chybí.
V Hradci uvolněné
jedno místo v kupé.
Urval ho pro mne.
Toužím spát.
Stojí nade mnou
mluví a mluví.
Bzukot slov uspává.
Náhle zbystřím.
Taneční večery v Astře, Savarinu
nezdálo se mi to?
Nezdálo.
Přijímám.
Poprvé
pořádně se podívám.
Vysoký,
není to špatný pohled.
Domluveno.
Vysoký tanečník
je nedostatkové zboží.
Usínám.
Taneční večer v Astře.
Výborná hudba,
biftek k večeři.
Jaké zklamání.
Tomuhle říká tanec?
Je to jen jiné
hudbou provázené
vlakové mačkání.
|
