na další stranu
Kateřina ANIMA Dušková
V OBJETÍ TORNÁDA
Stojím před tornádem a tančím jen pro jeho oči
Sluneční svit osvětluje mou postavu
Dostanu ho do hypnotického stavu
Zůstane stát Vezme mě za ruku Znovu se roztočí
Obklopena jeho nekonečnou energií
Chráněna jeho silou jako démant před okolním světem
Můj milý princi jsem Tvým vzácným růžovým květem
Jsi jako voda díky které denně žiji
Rotuji kolem dokola ve Tvém kreativním objetí
Tisíce papírů s básněmi vyhodím vzhůru k nebi
Rozfoukáš je po krajině a láskou zahrnou Zemi
A dvě holubičky z mých milujících rukou vyletí
Jsem Tvou hudbou co si pouštíš znovu a znovu
Prostupuji každý centimetr Tvého nehmotného těla
Mám jen jedno přání A ty dobře víš co bych asi chtěla
Roztáhnout křídla a letět ve Tvém víru nahoru a dolů
Je překrásné cítit jak rychle okysličuješ mou krev
Ukazuješ mi všechny známé i neznámé kraje
Naše spojení neničí ale lidská srdce rozehraje
Položíš mě do květů a v člověka proměníš se hned
Povedu Tvé srdce a Ty mé v tento zázračný den
Vytvoříme spolu mistrovské dílo ve jménu lásky
Jsem královna noci a jediný klíč ke mně máš Ty
Opatruj mou čistou duši a Tvůj splní se Ti sen
Stojím před Tebou a tančím jen pro Tvoje oči
Sluneční svit osvětluje moji postavu
Dostanu Tě do hypnotického stavu
Následuj mě a život do Tebe už navždy vkročí
OÁZA
Ležíme spolu na Freudově pohovce
Uprostřed louky plné vonících květů
V tom řekneš tu přenádhernou větu
Zatímco Ti svoje srdce z lásky pletu
Spatřím ten záblesk na Tvé rohovce
Miluju Tvé zorničky Jak se rozšiřují
Miluju Tvé srdce Jak silně bije
Poodhalím nevinně kousek svojí šíje
Ten pohled jenom tak někdo nezažije
Tvoje oči plné lásky moje tělo oživují
Padneš na kolena Tiše mi zpíváš
Toužebně se na mě přitom díváš
Jsem Tvá princezna Ty jsi můj král
Jsi první kdo mi na duši krásně hrál
Ukradls mi moje poetické srdce
A zavedl ho do překrásného ráje
Kde všechno inspirací jenom hraje
Potom políbils mě a chytil za ruce
Jako střelec umíš mířit přímo do středu terče
Ve Tvém náručí skládám přenádherné verše
Ve Tvém náručí kreslím přenádherné obrazy
Jak životodárná voda zavlažuju pouštní oázy
Vím že chci cítit Tvou přítomnost znovu a ještě
Ležíme spolu na Freudově pohovce
Uprostřed louky plné vonících květů
V tom řekneš tu přenádhernou větu
Zatímco Ti svoje srdce z lásky pletu
Spatřím ten záblesk na Tvé rohovce
|
