na další stranu
Veronika Svobodová
*
Miloval jsi mě
Možná ANO
Možná NE
Někde v hloubce
schované
Na ranní louce
sešlapané
povzdechy
Něco někde mezi
mnou a tebou
Možná i tebe mrzí
doteky
co nedovedou
lhát
*
Pučím a kvetu
chci být k světu
Však na mém retu
houpu cigaretu
Retku
Kňučím a hnětu
těsto na bagetu
či chleba domácí
Vše se ve mně potácí
od srdce k rozumu
od rozumu k srdci
Vše má tendenci
hledat frekvenci
která neškrtá
Škytám z hladu
Škytám z hladu po tobě
Hnětám těsto v nádobě
po tobě
Co tu zbyla
Co se v domácí Itálii nerozbila
Tyhle spontánní stahy bránice
vadí a bolí mě velice
Bučím jako kráva
a žádná zpráva
mi v mobilu nepípne
Ať chcípne škytavka
Ať chcípnou bagety
Chci komety
vidět padat
nebo třeba jenom hvězdy
z oblak
To je taky hezký
Je to teď těžký
pošli někomu roušku
jenom tak
desetkrát
a připiš
mám tě rád
Pak dej obálku k oušku
jestli šumí jako moře
*
Zítra přijdeš
čistě náhodně
těsně kolem oběda
a sbalíš si poslední kufr
s věcmi co tu ještě máš
Čistě náhodně se mě dotkneš
a řekneš
že ti to chutnalo jako vždycky
jen na pusu si už netroufneš
Pak pohledáš v policích
pozůstatky tvé osobitosti
cos tu ještě zapomněl
a vložíš si je do kufru
Čistě náhodně
bude sex na rozloučenou
nebo taky ne
záleží hodně na počasí
to formuluje náladu
Prožili jsme toho spolu hodně
tak to nebude působit bezvýchodně
kdyby sis tu něco zapomněl
*
Koukám na tramvaj z tramvaje
jak natřískaná je
Ta druhá
Ta moje ne
O té mé není řeč
Jsem v ní sama
/úplně sama/
Heč
Leč
smutno je mi
úzko mezi
/kolejemi/
Míjíme se
Jako ty tramvaje se míjí
Zase najdeme se
někde jinde v jinou chvíli
Na zastávce na znamení
trošku míň zlomení
trošku víc znavení
|
