na další stranu
Veronika Svobodová
I.
Zase mám pocit
že nemám co nosit
a ten pocit se ocit
v mé skříni
v mé hlavě
v mém botníku
i na ramínku
v šatníku
Všude přítomná myšlenka
že ani halenka z HáemkA
mi nepadne
nesluší
nesedí
Ani ta z CéáčkA
co na ní ještě visačka visí
Visí i na mně
Mi nesedí
nesluší
spadne ze mě
Jsem ztracená jako Verona
bloudím v SECOND HANDu
V apce Oversized SHEIN
Nešťastná cpu se kde čím
V těle připadám si cize
až UNISEX PLUS - SIZE
II.
Lovím tě?
Nebo jsem lovená?
Přijdu si šílená
a děsně stará
střelená
stará srna
Zrna
bych měla jíst
místo bůčku
Teď po krůčku
se k tobě plazím
Asi jsem had
nebo mám hlad
po tobě
Syčím
až ti ho vztyčím
Do nádoby od müsli
píšu si nesmysly
večer čtu ti je do ouška
pak objednám papouška
přes net
Lesní med
mažu ti kolem šourku
jazykem roztahuji
jak to máš rád
Časově natahuji
čas
kdy je jít spát
Jo píčoviny a bigbít
to by mi šlo
III.
Haló haló
do mušle
na dovči u moře
volala bych
Zatím co okurky v komoře
hledám
A ty do mušle
trefuješ se
Dole v přízemí
v pajzlu
A myslíš si
že nikomu jinému nedám
Dala bych
/ani nevíš jak/
|