na další stranu
Jiří Žáček
PÍŠU TI
Píšu ti báseň.
Hledám něžná slova.
Kéž moji touhu uchová!
Píšu ji stále,
píšu zas a znova,
a pořád není hotová.
Píšu ti báseň.
Nebo píšeš ty mně?
Velíš mé ruce, co má psát?
Napiš mi, lásko,
že jsi vždycky při mně,
já jsem ten správný adresát.
CO MI SCHÁZÍ KE ŠTĚSTÍ
Rád bych věděl, co mi schází ke štěstí,
jestli prachy, nebo špetka neřestí,
jestli kamarádi, nebo kámošky,
nebo basa piva z naší sámošky.
Fantazírovat si o štěstí je k ničemu,
vždycky kápneš na ňákýho ničemu,
ten tě o to štěstí rychle připraví,
navíc ještě o lásku a o zdraví.
Možná že nás všecky klame zrak -
vyplatí se vůbec čekat na zázrak?
Hlavně když víš, co ti chybí ke štěstí,
jestli prachy, nebo špetka neřestí,
jestli kamarádi, nebo kámošky,
nebo basa piva z naší sámošky…
ČAS NIKAM NEBĚŽÍ
Čas nikam neběží, ani se neplouží,
to jen ty klopýtáš a padáš do louží.
Pádíme bez dechu, pot sákne do trička,
když na to nestačíš, skolí tě mrtvička.
Čas nikam neběží, to běžím já a ty,
a jsou to útěky, a jsou to návraty.
Běžíme o život a pořád dokola,
a sotva doběhneš, je z tebe mrtvola.
|
