na další stranu
Jiří Žáček
JAKOU BARVU MÁ DUŠE
Žlutou jako pampelišky zjara.
Modrou jako obloha, co nikdy nezestará.
Rudou jako krev, co v žilách teče mi,
stejná jako krev všech lidí na Zemi.
Zelenou jak zeleň luk a strání,
svěží, hebká, zvoucí k milování.
Hnědou jako půda, z které život klíčí.
Bílou jako sníh, jak papír, jako mlíčí.
Černou jako noc, kdy luna zmizí v novu,
nebe, na něž ráno vyjde slunce znovu.
A jak jste na tom vy? I vám jde k duhu,
že máte duši barevnou jak duhu?
HOMO SAPIENS 2
Ještě se učíš žvatlat halí, belí, halí,
a už jsi člověk rozumný,
chytrý či spíš jen vychytralý,
ten úžasný a geniální psychopat,
co s každým vyjebe a všem dá mat.
Všichni ho, zmetka, máme v sobě,
nezbavíš se ho ani v hrobě.
Tak na to mysli, abys věděl, kdo jsi,
a na prapředky dělej dlouhé nosy.
Jsi ten, kdo v sobě pudy marně krotí.
Máme to navždy.
Prostě doživotí.
ŽIVOT JE KRÁTKÝ
Kde život náš je v půli se svou poutí…
Dante Alighieri
Kde život náš je v půli se svou poutí,
tvůj svět se hroutí jako domek z proutí.
Dech se ti krátí, trmácíš se k cíli
a cítíš, jak ti ubývají síly.
Radosti života už dávno vzaly roha,
není proč skuhrat, jsi jen jeden z mnoha - - -
Život je krátký, nehorázně krátký,
a žádnou chvíli nejde vrátit zpátky.
Vášně, co hřály, dnes už jenom studí,
zbyl jsi sám sobě s vyhořelou hrudí,
plonk jako los, co nikdy nevyhrává -
i kdybys vyhrál, k čemu všecka sláva?
Prohraje každý, dospělí i děti,
a všichni jednou zmizí v nepaměti - - -
Život je krátký, nestydatě krátký,
a přežijí tě sotva dva tři řádky.
Ptám se sám sebe, jestli nepřeháním;
neměl bych radši skončit se skuhráním
a noční můry poslat někam k ďasu,
dokud mi zbývá ještě trocha času?
Usmát se na svět aspoň třikrát denně,
splatit své dluhy v nejcennější měně - - -
A že je život beznadějně krátký?
Dny, které přijdou, beru jako svátky.
|
